Přirozená povodeň

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

 INTERNÍ VERZE  [Důležité stránkyVěcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi >

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.
 

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků.

Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti se vyskytují zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.

Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně).

Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.

Na území ORP Čáslav, v povodí menších toků, dochází k plošně menším povodním za přívalových dešťů. Povodně v oblasti Doubravy jsou zpravidla spojeny s dlouhodobějšími srážkami, i když průběh povodně místní srážky mohou ovlivnit, a to především ve Žlebech a ve Vrdech.

Ze zkušenosti je známo, že za krátkodobých intenzivních srážek lze povodňovou situaci očekávat, naprší-li za první hodinu 30 mm vody, za dvě hodiny 40 mm a za tři hodiny 50 mm.

V níže uvedené tabulce je uvedena prahová hodnota srážek v období květen až říjen, nad které lze očekávat povodeň.

Orientační odhad prahové povodňové hodnoty povodňových srážek v mm v trvání 24 hodin
(Marešová I. a kol.: Územní plánování v zátopových oblastech. CECWI Praha, 2000)

Výšková poloha krajiny

Nenasycené povodí

Nasycené povodí

1. SPA

2. SPA

1. SPA

2. SPA

400–700 m n. m.

50 až 70

70 až 80

30 až 50

50 až 60

do 400 m n. m.

40 až 60

60 až 70

20 až 40

40 až 50

Nasycenost povodí lze hodnotit vizuálně nebo podle zkušenosti. Povodí je zpravidla nasycené, spadlo-li za posledních 10 dní nejméně 50 mm srážek, nenasycené méně než 50 mm.

Další informace: tabulka Ohrožení přívalovými srážkami

Soubor: b_druh_prirozena.htm


Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

   | tisk | nahoru |

stránka aktualizována: 03.01.2024, publikována: 16.09.2024