Věcná část > Charakteristika území

Na Doubravě ve Žlebech se vyskytl nejvyšší kulminační průtok 420 m3/s při povodni v roce 1908. Objem vlny činil však při krátkém trvání povodně 16 hodin pouze 7 mil. m3, kulminační průtok byl značně vyšší než průtok velké vody 100-leté, který byl vyčíslen na 230 m3/s. Největší objem povodňové vlny 15,8 mil. m3, tj. 19,4 % průměrného ročního proteklého množství Doubravy, měla ve Žlebech povodeň zaznamenaná v srpnu a v září 1938, která trvala 131 hod. ve dvou intervalech a kulminační průtok dosáhl hodnoty 159 m3/s, který odpovídá vodě 40leté. Nejvyšší zaznamenané vodní stavy jsou uvedeny v evidenčním listu hlásného profilu Žleby nebo aktualizované stavy na internetové stránce ČHMI. Dne 6. května 2001 došlo k rozlivu ve Vrdech, kdy po předchozích deštích byla půda nasycená vodou a došlo k intenzivním lokálním srážkám zejména východně od Vrd (v okolí Licoměřic – 83 mm) na svazích Železných hor, a to přesto, že hladina vody v profilu Žleby kulminovala na 197 cm ještě před zvýšeným odpouštěním z nádrže Pařížov. V říjnu 1997 hladina 205 cm neměla za následek rozlití vody ve Vrdech.

Dne 6. května 2001 došlo k rozlivu ve Vrdech, kdy po předchozích deštích byla půda nasycená vodou a došlo k intenzivním lokálním srážkám zejména východně od Vrd (v okolí Licoměřic – 83 mm) na svazích Železných hor, a to přesto, že hladina vody v profilu Žleby kulminovala na 197 cm ještě před zvýšeným odpouštěním z nádrže Pařížov. V říjnu 1997 hladina 205 cm neměla za následek rozlití vody ve Vrdech.

V červenci 1997 došlo k rozlití Hostačovky po soutoku s Doubravkou v Kamenných Mostech. V minulosti údajně došlo k nepříznivé interferenci povodňové vlny Hostačovky a s transformovanou povodňovou vlnou Doubravy. V povodí Hostačovky je vyšší pravděpodobnost vzniku bleskové povodně. Meandry na toku těsně pod Polskem (části Zbyslavi) zhoršují odtok a zřejmě částečně přispívají k zatápění části Polska.

Povodňový stav byl zaznamenán za přívalových dešťů na Brslence v Bratčicích.

V letech 1997, 2003, 2010 a 2013 byly povodně v Kluckých Chvalovicích. Vranidolský potok vystoupl do výšky 0,50 m nad úrovní silnice. Voda se dostala do obytných částí do č.p. 01, 36, 61, 75. Muselo dojít k vypnutí veřejného osvětlení, jelikož úložné rozvody umístěné na sloupech byly pod vodou.

V zimním a jarním období je možnou příčinou povodňových situací rychlé tání sněhu doprovázené intenzivními srážkami. Jen při velké zásobě vody ve sněhu by mohlo samotné rychlé tání sněhu v povodí Doubravy vést ke vzniku povodně na středním nebo dolním toku, přičemž odtok z nádrže Pařížov by mohl dosáhnout 50–60 m3/s, tedy asi Q10 v Pařížově a asi Q5 ve Žlebech. Vzhledem ke stávající kapacitě koryta Doubravy může takovýto průtok vést již k vybřežení toku ve Zbyslavy a před Vrdy. Z historických záznamů vyplývá, že rychlé tání se odehrává v polovině března, lednové nebo únorové oteplení znamená nižší průtoky a jen výjimečně povede k vybřežení toku. Nejvyšší historicky zaznamenaný vodní stav v 1. kvartále (14. března 1947) činil na vodočtu ve Žlebech 220 cm.

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD