<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

1.Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků. Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly v 12/1993, 01/2003, 03/2006.

2.Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.

3.Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly v 07/1981, 06/1996, 08/2002.

4.Zimní povodně způsobené ledovými jevy např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Nebezpečí vzniku ledových jevů na Sázavě je možno předpokládat v lokalitách jezových zdrží Chocerady v ř.km 43,56 a Pyskočely v ř.km 49,12.

Vodní díla na horním toku Sázavy svými retenčními objemy nedokáží zásadně ovlivnit či snížit povodňové průtoky na dolním toku. Vodní dílo Želivka je schopné snížit či časově ovlivnit průtoky Sázavy do cca Q10.

Pro vznik přirozených povodní v územním celku obce Chocerady jsou rozhodující hydrologické příčinné jevy na území povodí Sázavy. V územní působnosti obce je nutné předpokládat možnost výskytu všech typů uvedených povodňových situací.