Kontaminovaná místa a skládky

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Přílohy >

Kontaminovaná místa a skládky

V databázi POVIS

Povodňový informační systém (POVIS) neobsahuje k datu 07.08.2019 pro tuto tabulku žádné údaje.

V databázi SEKM

obec (lokalita)	k povrchovým vodám [m]	popis
Buštěhradský potok
Dubí u Kladna ČEZ, a.s. Distribuce Kladno - Dříň	3	Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu č. 514 Kladenská pánev. Dle ZVM 12-23 Kladno leží v hydrologickém povodí Buštěhradského potoka č. 1-12-02-029. Areál transformovny Kladno - Dříň se nachází na západním okraji povodí ve vzdálenosti cca 2,5 km JZ od prameniště Buštěhradského potoka. Hlavní drenážní bází soustřeďující odtok povrchových i podzemních vod je koryto Buštěhradského potoka, který se ve vzdálenosti cca 9 km SV v Kovárech vlévá do Zákolanského potoka. Dílčí drenážní bází, zejména pro jihozápadní část transformovny, může být koryto Lidického potoka (povodí č. 1-12-02-027), který protéká cca 1 km jižně od areálu. Předpokládaný generelní směr proudění podzemních vod zájmového území je k severovýchodu k hlavní drenážní bázi koryta Buštěhradského potoka. (podrobný výpis)
Dřetovický potok
Dubí u Kladna ECK Generating s.r.o. Kladno	100	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou. (podrobný výpis)
Dubí u Kladna Garáže Dubí	50	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou. (podrobný výpis)
Dubí u Kladna Kladno - mořírna Quickstep	690	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou. (podrobný výpis)
Dubí u Kladna Kladno-Dubí, bývalá koksovna	2000	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou. (podrobný výpis)
Kladno Kladno - bývalá plynárna	200	70 m východně od lokality teče severovýchodním směrem Dřetovický potok, který se jako levostranný přítok vlévá do Zákolanského potoka. Ten ústí do řeky Vltavy.Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou. (podrobný výpis)
Kladno Kladno, Zahradnické služby	1900	vodoteč Dřetovický potok ve vzdálenosti cca 1900 m HL pořadí 1-12-02-031 (podrobný výpis)
Kladno Koněv - západ	400	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou. (podrobný výpis)
Kladno nkt cables s.r.o.	1	Z regionálně hydrogeologického hlediska je zájmové území součástí hydrogeologického rajónu č. 514 - Kladenská pánev. Hranice rajónu tvoří na JZ rozvodnice mezi Berounkou a Vltavou, na Z až SZ rozvodnice mezi Vltavou a Ohří, na S zapadají sedimenty permokarbonu pod křídové uloženiny, na V je hranicí tok Vltavy, na JV proterozoikum. (podrobný výpis)
Kladno Poldi	50	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou. (podrobný výpis)
neznámo
Rozdělov Benzina s.r.o. ČSPHM Kladno	700	Zájmové území přísluší do povodí Rozdělovského potoka, číslo hydrologického pořadí 1-11-05-012. Rozdělovský potok je levostranným přítokem říčky Loděnice, která je vodohospodářsky významným tokem. ČS leží v bezprostřední blízkosti rozvodnice s povodím Dřevotického potoka (vodohospodářsky významný tok). Nejkratší přímá vzdálenost k prameništi Rozdělovského potoka činí cca 700 m. Jedná se však o zastavěný prostor s kanalizací a proto tato vzdálenost neodráží transportní podmínky.V sousedním povodí (severně) se nacházejí v závěrech erozních údolí 3 prameniště malých vodotečí ve vzdálenosti 1,5 až 2,0 km.Vlastní areál je odvodňován vlastním kanalizačním systémem zaústěným do lapolu a následně do městské kanalizace. (podrobný výpis)
Týnecký potok
Rozdělov Kladno Rozdělov - bývalá obalovna	3800	3,8 km severovýchodním směrem od lokality teče Týnecký potok. (podrobný výpis)

tok: Buštěhradský potok

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	výroba a distribuce elektrické energie
typ lokality:	výrobní / opravárenský / zemědělský areál
poznámka:	Inventarizece SEZ, resp. kontam.míst s výskytem POPs 2009Areál transformovny Kladno-Dříň (TR 110/22 kV) je situován na jihovýchodním okraji Kladna asi 300 m od městské zástavby v ulici Pražská.Transformovna Kladno - Dříň prošla v roce 2001 celkovou rekonstrukcí a je zabezpečena podle platné legislativy i pro případný havarijní únik (záchytné vany, olejová kanalizace, retenční olejová jímka). Při provozu se nepoužívají oleje a odmašťovadla obsahující výrazně toxické a karcinogenní látky (polychlorované bifenyly, chlorované uhlovodíky).prozkoumanost 2009: prozkoumáno
hodnotil:	Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.
datum:	22.02.2010
hydrologické pořadí:	11202029
vodní tok:	Buštěhradský potok
vodstvo:	Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu č. 514 Kladenská pánev. Dle ZVM 12-23 Kladno leží v hydrologickém povodí Buštěhradského potoka č. 1-12-02-029. Areál transformovny Kladno - Dříň se nachází na západním okraji povodí ve vzdálenosti cca 2,5 km JZ od prameniště Buštěhradského potoka. Hlavní drenážní bází soustřeďující odtok povrchových i podzemních vod je koryto Buštěhradského potoka, který se ve vzdálenosti cca 9 km SV v Kovárech vlévá do Zákolanského potoka. Dílčí drenážní bází, zejména pro jihozápadní část transformovny, může být koryto Lidického potoka (povodí č. 1-12-02-027), který protéká cca 1 km jižně od areálu. Předpokládaný generelní směr proudění podzemních vod zájmového území je k severovýchodu k hlavní drenážní bázi koryta Buštěhradského potoka.
vzdálenost k povrchovým vodám:	3 m
S-JTSK:	-761 431 -1 033 433
GPS:	50.1496N 14.1448E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	387,5 m

tok: Dřetovický potok

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	výroba a distribuce elektrické energie
typ lokality:	výrobní / opravárenský / zemědělský areál
poznámka:	Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Po roce 1989 byl vývoj kladenských hutí velice složitý. Faktograficky lze konstatovat, že se POLDI-Spojené ocelárny v roce 1992 změnily na společnosti holdingového typu se statutárním názvem POLDI a. s. Tato společnost se stoprocentním podílem státu zahrnovala dceřinné společnosti, které nabídla téhož roku k odprodeji. Tímto způsobem vznikla v letech 1992-1993 řada subjektů - ze sféry strojírenské výroby Strojírny POLDI, Beznoska Meditech, Termosondy či Anticorro, ze zbytku válcovenských kapacit bývalé huti Koněv firma Noval (dnes už zaniklá) a ze sféry energetiky Energetické centrum Kladno (zájmové území): Energetické centrum Kladno Generatting (ECKG), nyní Alpiq Generation (CZ) s.r.o. (AGCZ). V letech 1997 - 2000, po odstranění starých ekologických zátěží v tomto prostoru (1997) proběhla výstavba nového kogeneračního energetického bloku. V roce 2012/2013 výstavba dalšího nového bloku v místě bývalé kotelny. V prostoru ECKG byla/je situována tepelná elektrárna (černé a hnědé uhlí), dále problematickým místem byla odsazovací nádrž "černé moře". Betonová sedimentační nádrž „Černé moře“ byla původně určena k sedimentaci železnorudné strusky z vysokých pecí, následně využita jako stupeň předčištění odpadních vod. Nádrž byla zaplněna sedimenty obsahujícími dehet, ropné látky, biologické sedimenty z kanalizace jak průmyslové, tak veřejné. Na základě podrobného průzkumu bylo po r. 2000 rozhodnuto nádrž vyčistit a vrátit původnímu účelu v rámci provozu elektrárny, což bylo v roce 2004 provedeno. Kontaminaci i přes provedenou sanaci (KAP 1997-98) lze očekávat zejména RU, PAU, amoniakem a kyanidy. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010.
hodnotil:	Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.
datum:	27.11.2013
hydrologické pořadí:	11202031
vodní tok:	Dřetovický potok
vodstvo:	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.
vzdálenost k povrchovým vodám:	100 m
S-JTSK:	-762 494 -1 032 838
GPS:	50.1536N 14.129E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	350 m

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	čerpací stanice PHM
typ lokality:	skladování / manipulace s ropnými látkami
poznámka:	Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Bývalý objekt garáží je v současnosti využíván logistickou společností ESA. Historicky byla zjištěna kontaminace podzemních vod ropnými uhlovodíky (film na hladině) v prostoru dnešní ČS (dříve podzemní zásobníky na motorovou naftu, 2x 25m3). Nelze rovněž vyloučit historické nakládání s chlorovanými rozpouštědly.
hodnotil:	Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.
datum:	28.11.2013
hydrologické pořadí:	11202031
vodní tok:	Dřetovický potok
vodstvo:	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.
vzdálenost k povrchovým vodám:	50 m
S-JTSK:	-762 114 -1 032 028
GPS:	50.1613N 14.1326E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	340 m

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	strojírenství
typ lokality:	výrobní / opravárenský / zemědělský areál
poznámka:	Lokalita (objekt 1e 24) byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno, provoz Anticorro. Nachází se v sv. části hutě Poldi, na západním úpatí haldy Poldi kontaminované dehty. Nyní v majetku společnosti QUICKSTEP ANTICORRO, s.r.o. Mořírna je stále v provozu, nachází se zde 3 vany pro moření ponorem: Vana 1 - 4 900 × 2 900 mm, Vana 2 - 3 900 × 1 900 mm, Vana 3 - 5 900 × 1 400 mm (http://www.anticorro.cz/). Maximální zatížení van je cca 1000 kg (závisí na rozmístění materiálu).
hodnotil:	Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.
datum:	27.11.2013
hydrologické pořadí:	11202031
vodní tok:	Dřetovický potok
vodstvo:	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.
vzdálenost k povrchovým vodám:	690 m
S-JTSK:	-762 663 -1 031 960
GPS:	50.1612N 14.1249E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	340 m

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	koksárenství
typ lokality:	výrobní / opravárenský / zemědělský areál
poznámka:	Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Zájmové území se nachází ve východní části intravilánu města Kladno. Jedná se o starou ekologickou zátěž z bývalých koksárenských provozů v prostoru bývalé huti Koněv v zadaných podoblastech P1 až P5. V současnosti je větší část areálu bývalé koksovny nevyužívaná. Provoz koksovny byl před dvaceti lety ukončen, technologie byla demontována a většina objektů odstraněna. AR (2010) zjistila kontaminaci zemin a mělkých podzemních vod PAU, NEL, fenoly, BTEX a doporučila sanační zásah v podoblastech P1 (benzolka) a P2 (dehtové hospodářství). Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. Podrobné iinformace:Lokalizace: Zájmovým územím je prostor průmyslové zóny Dubí v k.ú. 665169 Dubí u Kladna a její blízké okolí, okres Kladno, kraj Středočeský. Území se nachází ve východní části intravilánu města Kladno. Zájmové území se nachází v prostoru původního areálu POLDI Kladno - Koněv a leží uprostřed širšího zájmového území, které jsme vymezili jako čtverec o rozměrech cca 700 x 700 m (cca 50 ha) a je rámcově vymezeno ulicí Dubská od severu, areálem energetického centra ECK Kladno na východě, kolejištěm vlečky na parcele 6100/1 na jihu a zaniklou komunikací na parcele 6099/1 na západě.Majetkoprávní vztahy zájmového území jsou složité, menší část pozemků patří zadavateli Městu Kladno, větší část pak patří řadě soukromých subjektů. Majetkové poměry jsou přehledně uvedeny v tabulce 1 v AR. Dříve bylo území koksárny katastrálně vedeno souhrnně pod číslem 163/190. Předmětem geologických prací a AR je stará ekologická zátěž z bývalých hutních a koksárenských provozů v prostoru bývalé huti Koněv v zadaných podoblastech P1 až P5.V současnosti je větší část areálu bývalé koksovny nevyužívaná. Provoz koksovny byl před dvaceti lety ukončen, technologie byla demontována a většina objektů odstraněna. V současnosti zůstalo pouze 6 nadzemních objektů -Stavby uhelné mlýny, benzolová pračka, zásobníky uhlí a uhelná věž jsou speciálními stavbami a jejich další využití je problematické. Analýza rizik byla provedena za účelem posouzení rizik staré ekologické zátěže horninového prostředí v prostoru průmyslové zóny Kladno - Dubí a byla financována z prostředků Evropské unie z Operačního programu Životní prostředí - oblast podpory 4.2. AR byla zhotovena na základě údajů poskytnutých nabyvatelem, vyhodnocení archívních dat a výsledků doplňkového geologického průzkumu.
hodnotil:	Ing. Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.
datum:	06.02.2015
hydrologické pořadí:	11202031
vodní tok:	Dřetovický potok
vodstvo:	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.
vzdálenost k povrchovým vodám:	2 000 m
S-JTSK:	-763 000 -1 033 050
GPS:	50.1511N 14.1224E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	340 m

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	plynárenství
typ lokality:	výrobní / opravárenský / zemědělský areál
poznámka:	Zájmová lokalita (objekt 1g 5 - Plynojem "Váňův Kámen") byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Provoz kompresní a čisticí stanice koksárenského plynu z koksoven huti Koněv byl zahájen v roce 1955 a ukončen v roce 1965. V současnosti celý objekt bývalé plynárny stále stojí, vyjma plynojemu MAN, který byl sešrotován a zrušen v roce 2005. Po ukončení provozu plynárny 1965 byla v objektech zřízena speciální ocelárna a související provozy. Ocelárna dnes patří společnosti Wyman-Gordon, s.r.o., jejímž hlavním výrobním programem je přetavování ocelí ve vakuové a elektrostruskové peci. Ve spolupráci s předními strojírenskými podniky v ČR Wyman-Gordon, s.r.o. zajišťuje dodávky kovaných nebo válcovaných polotovarů pro letecký průmysl. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. Průzkumné práce v rámci AR 2012/2013 byly prováděny pouze v prostoru bývalého plynojemu.
hodnotil:	Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.
datum:	28.11.2013
hydrologické pořadí:	11202031
vodní tok:	Dřetovický potok
vodstvo:	70 m východně od lokality teče severovýchodním směrem Dřetovický potok, který se jako levostranný přítok vlévá do Zákolanského potoka. Ten ústí do řeky Vltavy.Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.
vzdálenost k povrchovým vodám:	200 m
S-JTSK:	-762 949 -1 033 553
GPS:	50.1467N 14.1241E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	367 m

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	hutnictví a slévárenství
typ lokality:	výrobní / opravárenský / zemědělský areál
poznámka:	Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. V roce 1854 byla společností Kladenské kamenouhelné těžařstvo založena Vojtěšská huť (Alberthütte, později huť Koněv) a následně Pražská železářská společnost. Společnost vlastnila kromě huti také uhelné a rudné doly. Rozvoj těžařského průmyslu byl v roce 1856 podpořen stavbou dráhy kladensko-nučické, významné pro dopravu hlavních surovin: tzv. "nučické" rudy, uhlí, železa a vápence z lomů u Tachlovic. V roce 1865 měla Vojtěšská huť 8 pražících pecí a luhárny s 10-ti nádržemi. V letech 1868-1870 byla postavena první pudlovací pec, válcovny a tzv. koksárny. V roce 1875 byla uvedena do provozu Bessemerova ocelárna, jejíž provoz si vyžádal dovoz zahraniční, kvalitnější rudy. Osmdesátá a devadesátá léta 19. století byla ve znamení modernizace Vojtěšské huti: průmyslová zóna byla rozšířena o Thomasovu a Martinskou ocelárnu, 2 siemens-martinské pece a další nové ocelárny a pudlovny. V letech 1892-1893 byly postaveny další nové vysoké pece, 46 pražicích pecí a 10 nových vápenných pecí. V roce 1897 byla postavena nová dolomitka a speciální cihelna na výrobu žáruvzdorného materiálu. V prvních létech dvacátého století se Vojtěšská huť dále rozšiřuje o dvě nové válcovny, drátovny, elektrárnu a o Novou a Starou ocelárnu. Mezi válkami investuje Pražská železářská společnost do vybudování nové obloukové pece a válcovací tratě na páskové železo. V letech 1927-1929 a 1940 byl areál Vojtěšské huti rozšířen o 5 šachtových vápenných pecí. Po ukončení produkce surového železa v 70. letech 20. století byly první dvě vápenné věže zbourány. Zachovány jsou zásobníky pod pecemi a tři vápenné pece, které byly v roce 2008 prohlášeny kulturní památkou. Po druhé světové válce, v padesátých letech 20. století, bylo vybudováno nové rudiště a železniční rudný most k vysokým pecím. Roku 1975 se vysokopecní výroba v huti Koněv zastavila, s čímž vyhasla i pověstná rudá záře vylévané strusky (Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně: Kladno - město železa a oceli, http://www.omk.cz/). Spolu s ukončením vysokopecní výroby v huti Koněv byla zrušena Thomasova ocelárna a zbořeny vysoké pece, další provozy jako Martinská ocelárna a válcovny však nadále fungovaly. Na konci devadesátých let 20. století a po roce 2000 začaly být v rámci tzv. šrotového programu likvidovány nepotřebné provozy huti Poldi (prakticky celá severozápadní poválečná část - ocelárna 2, válcovny 1, 6-8, Innocenti), Koněv (Martinská a Thomasova ocelárna, přilehlé válcovny) a Dříň (elektroocelárna Dříň). V severní části bývalé Huti Koněv na uvolněných plochách v letech 2001 - 2006 vystavěla nový objekt skladů firma Dachser. Nyní k nim přistavuje nové objekty (2012). Dle zveřejněných údajů (Mladá fronta DNES, 14.05.2012) Dachser musel své pozemky zbavit ekologických zátěží, zbourat zbytky a ruiny objektů, srovnat terén, apod. Kromě vyloženě technických budov architekti navrhli i parkové úpravy, kterým Dachser věnoval nemalou částku rozpočtu stavby. Okamžitá likvidace Válcovny Jemná V hutě Koněv, lidově nazývané "Maďarka", byla provedena poté, co se v sobotu 27.7. 2007 část této haly zřítila na zloděje, kteří se pokoušeli ukrást železné nosníky. Dva lidé přišli pod sutinami o život, tři byli těžce zraněni Statik nařídil okamžitou demolici. Spolu s válcovnou byla zbořena i hala bývalých skladů Pražské železářské společnosti postavených v letech 1910 - 1914 ve stylu moderny. Sklady měly náročně řešenou nýtovanou ocelovou konstrukci střechy se stříškovými sv
hodnotil:	Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.
datum:	27.11.2013
hydrologické pořadí:	11202031
vodní tok:	Dřetovický potok
vodstvo:	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.
vzdálenost k povrchovým vodám:	400 m
S-JTSK:	-763 468 -1 033 321
GPS:	50.1481N 14.1164E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	340 m

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	hutnictví a slévárenství
typ lokality:	výrobní / opravárenský / zemědělský areál
poznámka:	Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Roku 1899 byla založena soukromá huť ředitele Pražsko-železářské společnosti K. Wittgensteina, huť Poldi (Poldihütte) v sousedství Vojtěšské huti. Huť Poldi se od počátku zaměřovala na výrobu speciálních ocelí (ocel rychlořeznou). V následujících letech probíhalo rozšiřováni výroby pro vojenské účely. V roce 1891 zde byla postavena Siemens-martinská ocelárna, kovárna, lisovna střel, dvě siemens-martinské pece a dvě trati válcoven. Roku 1908 zde byla zřízena první elektroocelárna v Evropě. V průběhu první světové války byla huť Poldi rozšířena o dílny pro výrobu hřídelí, válcovnu a zápustkovou kovárnu, v roce 1925 dále o 3. obloukovou pec "Herout-Fiat", dvě nízko-frekvenční indukční ocelářské pece a další dvě siemens-martinské pece. k dalšímu rozvoji hutě Poldi došlo za 2. světové války a po ní, kdy vznikl národní podnik Poldi SONP Kladno sdružující obě hutě (Koněv a Poldi). /). Počet zaměstnanců národního podniku Poldi SONP Kladno byl v období před rokem 1989 cca 20 000 osob. Na konci devadesátých let 20. století a po roce 2000 začaly být v rámci tzv. šrotového programu likvidovány nepotřebné provozy huti Poldi (prakticky celá severozápadní poválečná část - ocelárna 2, válcovny 1, 6-8, Innocenti), Koněv (Martinská a Thomasova ocelárna, přilehlé válcovny) a Dříň (elektroocelárna Dříň). V letech 2008 až 2010 proběhla rekonstrukce původních objektů Válcoven 3,4,5 a Kotelny 1 pro výstavbu nové lisovny Poldi Trade a.s. formou výstavby nové provozní haly.Provoz hutí a dolů zapříčinil i vznik několika hald. Jednak jednalo o haldy vysokopecní strusky - halda Koněv (nyní Destro) západně od areálu Poldi, jejímž základem byly i starší důlní odvaly (blízké doly Thinnfeld a Layer), a po 2. světové válce Buštěhradská halda, jejíž hutní provoz byl ukončen v polovině osmdesátých let minulého století. V severovýchodní části Poldiny hutě pak vznikla na základě staršího důlního odvalu (blízké doly Prokop a František Josef / Tragy) halda Poldi (Kovoport). Na haldě Poldi byly ukládány kotelních odpady a nedopalky, struska, stavební odpady, Fe-slitky a zejména odpadní dehty z generátorů a odlučovačů dehtu na rozvodech energetických plynů (před zavedením zemního plynu generátorový a koksárenský plyn). Na povrchu haldy tak vznikala dehtová jezírka, která byla postupně zasypávána dalším naváženým materiálem a byla vytvářena jezírka nová na jiném místě haldy. Dvě dehtová jezírka v severovýchodní části haldy existují dodnes. V současné době halda Poldi zahrnuje více jak 1 mil m3 různorodého materiálu s širokým spektrem polutantů (PAU, fenoly, ropné látky, těžké kovy, sírany, amonné ionty apod.)Po roce 1989 byl vývoj kladenských hutí velice složitý. Faktograficky lze konstatovat, že se POLDI-Spojené ocelárny v roce 1992 změnily na společnosti holdingového typu se statutárním názvem POLDI a. s. Tato společnost se stoprocentním podílem státu zahrnovala dceřinné společnosti, které nabídla téhož roku k odprodeji. Tímto způsobem vznikla v letech 1992-1993 řada subjektů - ze sféry strojírenské výroby Strojírny POLDI, Beznoska Meditech, Termosondy či Quickstep Anticorro; ze sféry energetiky Energetické centrum Kladno ECKG, nyní Alpiq Generation (CZ) s.r.o. (AGCZ); ze zbytku válcovenských kapacit bývalé huti Koněv firma Noval - dnes už zaniklá. Rozhodnutím vlády pak byla na hutní aktivity POLDI a.s. (tj. ocelárenské, tvářecí a tepelně-zpracovatelské provozy) vyhlášena veřejná soutěž, jejímž výhercem se sta
hodnotil:	Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.
datum:	27.11.2013
hydrologické pořadí:	11202031
vodní tok:	Dřetovický potok
vodstvo:	Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.
vzdálenost k povrchovým vodám:	50 m
S-JTSK:	-762 859 -1 032 301
GPS:	50.1579N 14.1228E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	340 m

tok: neznámo

kraj:	Středočeský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	zpracování ropy
typ lokality:	skladování / manipulace s ropnými látkami
poznámka:	Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009Zájmovým územím je areál ČS a přilehlé pozemky. V současné době je v zájmovém území provozována čerpací stanice společnosti Benzina a.s., Praha. Vlastní areál ČS zaujímá plochu cca 40 x 25 m (0,1 ha). Areál je tvořen prodejním kioskem, zastřešeným prostorem výdejních stojanů, podzemním úložištěm, skladem s garáží a příjezdovou průjezdnou komunikací. V roce 1997 byla provedena rekonstrukce ČS zahrnující odstranění zastižených kontaminovaných zemin a betonů v prostoru výdejních stojanů a z povrchu úložiště nádrží.prozkoumanost 2009: prozkoumáno
hodnotil:	Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.
datum:	01.02.2010
hydrologické pořadí:	11105012
vodní tok:	neznámo
vodstvo:	Zájmové území přísluší do povodí Rozdělovského potoka, číslo hydrologického pořadí 1-11-05-012. Rozdělovský potok je levostranným přítokem říčky Loděnice, která je vodohospodářsky významným tokem. ČS leží v bezprostřední blízkosti rozvodnice s povodím Dřevotického potoka (vodohospodářsky významný tok). Nejkratší přímá vzdálenost k prameništi Rozdělovského potoka činí cca 700 m. Jedná se však o zastavěný prostor s kanalizací a proto tato vzdálenost neodráží transportní podmínky.V sousedním povodí (severně) se nacházejí v závěrech erozních údolí 3 prameniště malých vodotečí ve vzdálenosti 1,5 až 2,0 km.Vlastní areál je odvodňován vlastním kanalizačním systémem zaústěným do lapolu a následně do městské kanalizace.
vzdálenost k povrchovým vodám:	700 m
S-JTSK:	-767 258 -1 033 651
GPS:	50.1403N 14.0646E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	425 m

tok: Týnecký potok

Tabulka obsahuje 12 záznamů, byla aktualizována z databáze SEKM dne 07.08.2019

Poznámka: objekty v inundačním území označeny modrým podkladem

Přílohy > Kontaminovaná místa a skládky

| tisk | nahoru |

stránka p__kms_sekm.htm aktualizována: 27.09.2018, publikována: 16.09.2024