<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické údaje

Brslenka (Čáslavka)

Brslenka pramení na Havlíčkobrodsku a je dlouhá 31,2 km, na území ORP Čáslav měří úsek 18,8 km (ř. km 0–18,8). Na toku je v Čáslavi vakový jez (ř. km 9,4), který je ve správě firmy Zenit spol. s r.o. Za povodňových stavů v roce 1997 a následujících došlo opakovaně ke vzniku povodňové situace na toku Brslenka v obci Bratčice a pod obcí Bratčice. Poslední situace, v důsledku lokálního přívalového deště nastala 13. 5. 2003 v obci Bratčice. Potencionálně lze za ohrožené považovat všechny tři rybníky v kat. území Bratčice.

Objekty na vodním toku jsou uvedeny v příloze Místa omezující odtokové poměry.
Seznam rybníků v povodí Brslenky je uveden v příloze Další vodní díla.

Doubrava

Od zaústění do Labe je tok upravený a tato úprava končí cca 200 m nad jezem v Habrkovicích. Součástí úpravy jsou místní povodňové hráze a dva pohyblivé válcové jezy. První jez v Lanžově v říčním km 3,562, druhý v ř. km 5,013 v Habrkovicích na území ORP Kutná Hora. Kapacita úpravy je cca Q30. Na území ORP Čáslav od jezu v Habrkovicích až k obci Žleby je tok neupravený, s různou kapacitou koryta do průtoku až cca Q20. V obci Žleby je provedena místní úprava s kapacitou cca Q50.

Objekty na vodním toku jsou uvedeny v příloze Místa omezující odtokové poměry.

Rozhodujícím vodním dílem na Doubravě, jehož účelem je protipovodňová ochrana, je vodní dílo (přehrada) Pařížov nacházející se v ORP Chrudim. Využitelný objem je 1,5 mil. m3. Levostranný přítok Doubravy, Hostačovka, na kterém jsou na Havlíčkobrodsku rybníky Jezuitský a Hostačovský, ovlivňoval v některých případech významně průběh povodňové situace na Doubravě. Ostatní nádrže (rybníky) nemají významný vliv na retenci vody v povodí.

Seznam rybníků v povodí Doubravy je uveden v příloze Další vodní díla.

Klejnárka

V říčním km 20–23 Klejnárka protéká úzkým údolím, kde místy vystupuje ve dně i březích skalní podloží (proterozoické horniny – kutnohorské krystalinikum, svorová zóna). Sklon koryta se pohybuje kolem 0,5 %. V ř. km 13–20 se údolí otevírá a sklon dna klesá asi na 0,3 %. V dolní části (prakticky již mimo území ORP Čáslav) v ř. km 0–13 se sklon dál snižuje na 0,15 % a tok ztrácí vrchovinný charakter a přechází do nížiny s plochou údolní nivou, která se rozprostírá do šíře dvou kilometrů. Koryto je vytvořeno ve vlastních náplavech (zastoupeny jsou tu fluviální hlíny, hlinité a jílovité písky, štěrkové písky, lokálně se vyskytují i naváté písky).

Přilehlé pozemky jsou dnes využívány jako pole nebo louky, které jsou odvodňovány melioračními kanály. navýšené břehy jsou lemovány vzrostlými stromy, ale v inundačním území mimo břehové linie se stromy nebo keře vyskytují sporadicky.

Tvar koryta odpovídá geologickým poměrům území a erozivní činnosti toku. V hodnoceném úseku toku převládá jednoduchý lichoběžníkový průtočný profil koryta s převýšenými břehy nad okolní terén. V blízkosti mostních staveb nebo spádových stupňů je použito kamenných dlažeb do betonu.

Proudění vody se odehrává (kromě lokalit spádových stupňů) v říčním režimu. Kapacita koryta je značně proměnlivá a pohybuje se od dvouleté až lokálně po stoletou vodu v upravených úsecích.

Antropogenní vlivy se zde projevily zvýšením břehů koryta, napřímením toku v dolní části toku, dále budováním náhonů, rybníků a sádek, zřízením odvodňovacích příkopů a také výstavbou železniční tratě a silničních staveb, které zasahují do inundačního území a překračují Klejnárku mostními konstrukcemi.

(Převzato z technické zprávy Envisystému s. r. o. pro stanovení záplavových území.)

Kapacita koryta Klejnárky se odhaduje od Q5 do Q30. Na toku nejsou žádné pohyblivé jezy, pouze několik pevných jezů. Délka toku je 37 km, z toho úsek na území ORP Čáslav začíná v ř. km 10,09. Jezy na dolním toku (Hlízov, Nové Dvory, Církvice) neovlivňují stav na území ORP Čáslav.

Objekty na vodním toku jsou uvedeny v příloze Místa omezující odtokové poměry. Do toku Klejnárky je v ř. km 6,13 zaústěn tok Vrchlice (na území ORP Kutná Hora).

Seznam rybníků v povodí Klejnárky je uveden v příloze Další vodní díla.

Ostatní vodní toky

Ostatní toky (přítoky výše uvedených toků) na území ORP Čáslav patří mezi toky menší jak co do plochy povodí, tak co do vodnosti, s povodňovým režimem charakteristickým zpravidla rychlým nástupem povodně a poměrně krátkým trváním (za přívalových dešťů).

Menší toky jsou vesměs ve správě Povodí Labe, státní podnik, a Lesů ČR, s.p. Úloha správce toku se u těchto toků přesouvá do oblasti odborné prevence.

Předpovědní služba na malých tocích bude většinou vycházet spíše z hydrometeorologických předpovědí, pravděpodobnost včasné předpovědi lokální povodně z přívalových srážek je nízká. Pro zajištění hlásné služby je nutné počítat především se zapojením dotčených obcí. Je však nutné se smířit s faktem, že účinnost hlásné služby vzhledem ke krátkým postupovým dobám je nutně nízká.