<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky] Věcná část > Stupně povodňové aktivity (SPA) > Stanovení stupňů povodňové aktivity |
Stupně povodňové aktivity se vyhlašují na základě dosažení směrodatných limitů, vyjádřených vodními stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích (popřípadě na mezní nebo kritickou hodnotu jiného jevu – denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu apod.). Tyto směrodatné limity platí pro určitý úsek vodního toku (povodňový úsek), ke kterému je hlásný profil přiřazen
Povodňové orgány, které stanoví směrodatné limity pro SPA v hlásných profilech kategorie A nebo B, (MŽP, povodňový orgán kraje) provedou příslušnou úpravu směrodatných limitů ve svém povodňovém plánu a informují o stanovení nových limitů povodňové orgány nižších stupňů, aby je mohly zapracovat do povodňových plánů příslušných územních celků. Obce a ORP, na jejichž území se hlásný profil nachází, se účastní projednání při stanovení limitů SPA.
Pro hlásné profily kategorie C stanovuje směrodatné limity pro SPA povodňový orgán obce (město Čáslav) nebo vlastník ohrožené nemovitosti podle své vlastní potřeby. Výsledné hodnoty zařadí do svého povodňového plánu a oznámí je nadřízenému povodňovému orgánu a správci toku (Povodí Labe, státní podnik). Pokud jsou do LVS zařazeny některé profily kategorie A nebo B, kterým provozovatel LVS přiřadí pro své lokální potřeby jiné směrodatné limity SPA než jsou v Povodňovém plánu ČR nebo v povodňových plánech krajů, pak tyto profily musí být deklarovány v jeho povodňovém plánu jako profily kategorie C.
Stanovení limitů pro vyhlašování SPA podle spadlých srážek je vhodné pro povodí těch toků, kde nejsou zřízeny hlásné profily. Jde zejména o povodí malých toků a horních částí povodí v horských oblastech s krátkou dobou koncentrace povodně, kdy čas uplynulý mezi příčinnou srážkou a průtokovou odezvou je několik desítek minut až 2 hodiny. V takových případech je možné velmi přibližně odhadnout vznik situace, odpovídající SPA podle množství spadlých srážek a povodí. Přibližný odhad odezvy povodí na spadlé srážky je možný pouze pro dešťové srážky v letním období (při srážkách do sněhu nebo na zamrzlou půdu tyto limity neplatí).
Podrobnosti jsou uvedeny v Metodických pokynech MŽP.
Ledové jevy nevyvolávají zvýšené vodní stavy, ale led v korytě, který výrazně snižuje průtočnou kapacitu koryta a vzdouvá hladinu vody. Ledové povodně se vyznačují extrémními vodními stavy. Obvykle se tak děje na krátkém úseku toku, avšak v určitých případech může ledová povodeň zasáhnout tok v délce několika desítek kilometrů.
S ledovými povodněmi se setkáváme v období tání, ale také v období mrazů. V období tání je vyvolávají zcela jiné procesy a jevy než v období mrazů a průběh povodní je zcela odlišný.
V období mrazů vznikají ledové povodně na tocích, kde je intenzivní chod ledové kaše nebo kde se intenzivně tvoří převážně jen dnový led a koryto nezamrzá. Ledová kaše i dnový led vznikají z vnitrovodního ledu. Ten se tvoří v tocích s malou hloubkou vody a větším sklonem dna. Vnitrovodní led se buď zachytává na dně a vytváří dnový led nebo v proudu vyroste a spojí se s dalšími částečkami vnitrovodního ledu do shluků a vyplave na hladinu, kde se z něj postupně utvoří ledová kaše. Na hladině pak zaznamenáváme chod ledové kaše.
S příchodem větších celodenních mrazů provádí správce toku denní prohlídky toku. Při prohlídkách toku věnuje pozornost především místům, kde se v minulosti vytvořily ledové nápěchy. Informuje místně příslušný povodňový orgán o vzniklé situaci a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity.
Pro toky s chodem ledové kaše:
1. SPA – bdělost nastává při zjištění chodu ledové kaše.
2. SPA – pohotovost se vyhlašuje při zaznamenání tvorby většího ledového nápěchu, u kterého je předpoklad, že může způsobit vybřežení vody a škody.
3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud vytvořený ledový nápěch způsobuje zatopení a vznik větších škod.
Pro toky s dnovým ledem:
1. SPA – bdělost nastává při prvním zjištění růstu dnového ledu.
2. SPA – pohotovost se vyhlašuje v době, kdy tloušťka dnového ledu dosáhne nebezpečné hodnoty (podle individuálního posouzení správce vodního toku).
3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud bezprostřední nebezpečí chodu vlny vody a ledu korytem představuje ohrožení životů v území podél toku. V takovém případě by měl být vyhlášen zákaz vstupu do ohroženého území.
Zamrzlé či zaledněné koryto má podstatně omezenou průtočnou kapacitu a představuje hrozbu ledové povodně v období tání. O průběhu uvolňování ledu v korytě rozhoduje vývoj počasí. Jestliže je oteplení mírné a není doprovázeno většími dešťovými srážkami, průtok v toku se příliš nezvětší, nebo se zvýší pozvolna a led postupně odtaje. Nastoupí-li po mrazivém počasí náhle teplé počasí s velkými dešťovými srážkami, průtok v tocích prudce stoupne a voda se z extrémně zaledněného koryta rozlije. Extrémně zaledněná koryta se vyskytují v částech toků s režimem dnového ledu.
V úsecích toku, kde je převážně jen ledový pokryv, přivodí proudící voda v období tání její rozlámání a vzniklé kry se dají do pohybu. Nastává odchod ledu. Rozlámání ledové pokrývky neprobíhá současně v celém toku. Nejdříve dojde k rozlámání v místech, kde je pokrývka nejslabší, tj. v místech s větší rychlostí vody nebo s teplejší vodou. Odchodu utvořených ker brání neporušený ledový pokryv. Na jejím okraji se kry hromadí a kupí, vznikají ledové zácpy. Ty rostou jak do délky, tak výšky, ucpávají koryto a vzdouvají vodu.
1. SPA – bdělost nastává v okamžiku příchodu výrazně teplého počasí. Extrémní zalednění se vyskytuje především u menších koryt a uvolnění ledu je většinou možné mechanizačními prostředky před příchodem většího průtoku.
2. SPA – pohotovost se vyhlašuje na počátku odchodu ledu. Velké ledové povodně se vyskytují za odchodu ledu. Zvýšený průtok uvolní led a dá jeho kry do pohybu. Odchod ledu začíná většinou na horním toku a postupuje dolů tokem. Směrem po toku se zvětšuje množství transportovaného ledu a zácpy jsou postupně mohutnější. k vyhlašování 2. SPA by se mělo, pokud je to možné, využít informací z horního toku.
3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud vytvořené ledové zácpy vzdouvají vodu natolik, že se vylévá z koryta a působí škody. Správci toků sledují počátek zámrazového období, vývoj ledových jevů a negativní důsledky zimního režimu. Při výskytu mimořádných ledových jevů a při nebezpečí vzniku škod nebo ohrožení provozu zařízení informují příslušné povodňové orgány a navrhují vhodné opatření k likvidaci příčiny.
Soubor: b_spa_stanoveni.htm
stránka aktualizována: 05.09.2021, publikována: 16.09.2024