Stupnice na vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm a to ve vztahu k „nule vodočtu". Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu řeky, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být geodeticky zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech. Příklady správného odečítání vodních stavů dává následující obrázek.
Pokud nedochází ke kontinuálnímu on-line přenosu dat, provádí se pozorování vodních stavů v hlásném profilu v četnosti uvedené na evidenčním listu hlásného profilu, zpravidla:
•za normální situace |
1x denně (hlásné profily kategorie A) |
•při upozornění nebo výstraze ČHMÚ |
1x denně (všechny kategorie) |
•když nastane 1. SPA |
2x denně |
•při dosažení nebo vyhlášení 2. SPA |
3x denně |
•při dosažení nebo vyhlášení 3. SPA |
častěji podle potřeby nebo požadavku povodňového orgánu |
Veškeré časy se uvádí v občanském, tj. v zimě ve středoevropském a v létě v ,letním“ čase. Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační stav), je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace.
Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně a tuto podle možnosti odstranit. Při vlnění vodní hladiny se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr.
Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do vodočetného zápisníku. Zápis obsahuje tyto položky – čas, vodní stav v cm, poznámka.