<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

 

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

1.Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků.

2.Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.

3.Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně).

4.Zimní povodně způsobené ledovými jevy (např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy) se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod.
 

Ve sledovaném území se mohou vyskytnout povodně všech výše uvedených typů. Na území převažují lokální povodně způsobené krátkodobými intenzivními dešti (přívalové srážky) či táním sněhu, v některých lokalitách se mohou objevit extravilánové (a intravilánové) splachy. Tyto povodně mívají velmi rychlý nástup a lze se na ně jen obtížně připravit. Největším rizikem jsou silné přívalové srážky, které způsobují rychlé naplnění drobných toků a nádrží i povrchový odtok. Efekt srážek závisí na jejich intenzitě, nasycenosti povodí, ročním období (vliv sněhové pokrývky či zmrzlé půdy), krajinném pokryvu apod. Pozitivně mohou být povodně ovlivněny retenčním účinkem rybníků, negativně nedostatečnou kapacitou koryt, mostů a propustků ve městě.

V případě nenadálé povodně způsobené přívalovými srážkami velké intenzity, zejména v letním bouřkovém období, kdy nárůst povodně a její postup je velmi rychlý, a kdy hrozí nebezpečí z prodlení, lze vyhlásit 3. SPA pro zasaženou oblast ihned bez předchozích kroků. Je nutné si uvědomit, že výskyt tohoto druhu povodně nelze s dostatečným předstihem a přesností předpovědět a je nutno jednat rychle a operativně

Povodně s pomalejším nástupem lze očekávat jen u Sázavy (povodně 1. a 2. typu), u níž se projevuje vliv srážkové činnosti, popřípadě tání sněhu, v celém povodí i na významnějších přítocích. Záplavové území Sázavy se téměř netýká intravilánů obcí, nachází se v něm však rekreační objekty a tábořiště osídlené sezóně.