Věcná část > Protipovodňová opatření

Cílem protipovodňových opatření by mělo být snížení negativních dopadů a zajištění ochrany sídelních celků zastavěného území. Z hlediska povodňových plánů obcí bylo v rámci analytické části územní studie vyhodnoceno, že celkem 26 ze 40 obcí (dalších 8 obcí se nevyjádřilo) nedisponuje procedurálním nástrojem pro řešení povodňových situací, přičemž tento stav byl uveden i u obcí, které identifikovaly dlouhodobé problémy s povodňovou problematikou (např. Tomice u Dolních Kralovic, Radošovice u Vlašimi, Pavlovice u Vlašimi a další). Kromě zajištění povodňových plánů obcí je jedním z možných nástrojů zahájení implementace konkrétních opatření protipovodňové ochrany stanovení záplavových území. Ta jsou v současné době v rámci ORP stanovena pro vodní toky v souhrnné délce 130,7 km. Jedná se o vodní toky Blanice, Sedlický potok, Štěpánovský potok, Sázava, Čechtický potok, Chotýšanka, Blažejovický potok, bezejmenný potok (ID 127190100800), Martinický potok, Želivka a Mohelnice.

V rámci ORP Vlašim byla realizována protipovodňová opatření především na toku Blanice ve Vlašimi. Na většině území ORP Vlašim ale protipovodňová opatření realizována nejsou.

Vlašim

Příznivý vliv na povodňovou situaci ve Vlašimi má řada malých nádrží a rybníků, které mají ovšem schopnost ovlivnit zvýšené vodní stavy pouze do úrovně Q1. Pro větší průtoky nemají tyto nádrže kapacitu.

Pro určování průtoku se mimo místního pozorování také používá limnigraf, který je posazen proti proudu řeky Blanice v Louňovicích pod Blaníkem. Ačkoliv průtok na limnigrafu v Louňovicích pod Blaníkem neodpovídá přesně průtoku na vzdálenějším místě ve Vlašimi, dají se z něj odvozovat kvalitní data pro předpovědní službu a také průběh vývoje velké vody je zpravidla totožný, ale s vyšším průtokem.

V roce 2012 byla realizována protipovodňová opatření. Projekt s oficiálním názvem „Zkapacitnění toku Blanice přírodě blízkým způsobem v intravilánu města Vlašimi “. Během následujících povodní bylo zjištěno, že vybudovaná protipovodňová ochrana je dostatečně účinná při povodni v rozsahu Q100. Hlavní částí stavby bylo rozvolnění koryta odtěžením značných objemů zemin z břehů s cílem maximálního zvětšení průtočné kapacity řeky při povodních, a vybudování protipovodňových ochranných hrází a zdí. Koryto Blanice bylo nově vytvarováno, na rozdíl od dřívější regulace (technicky upravené koryto do geometricky pravidelných tvarů) přírodě blízkým způsobem s členitými tvary břehů i dna koryta.