<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Ohrožené nemovitosti

Hlavní ohrožení obce představují přirozené povodně vznikající rozvodněním výše zmiňovaných toků, zejména pak Sázavy při dlouhotrvajících či přívalových deštích v letních měsících především v době, kdy je povodí toku již nasycené.

Ve vymezeném záplavovém území Q100 se nachází celkem 67 objektů (s vymezeným číslem popisným či evidenčním).

Území ohrožené zvýšenou hladinou Sázavy.

Levý břeh

Chatová osada Plužiny, ř.km 50, 7

Jedná se o území, kdy se začíná otevírat údolí Sázavy do říční nivy a terén v předmětném území začíná být pozvolný.

Ohroženy zaplavením jsou objekty určené převážně k rekreaci, ležící mezi korytem toku a tělesem dráhy. S objekty budou zaplaveny i jejich přístupové cesty, místní komunikace.

Předmětné území je zaplavováno při průtoku větším než Q2, cca při Q5, tedy průtokem od cca 300 m3/s.

Ohrožené objekty Plužiny

 

místní část Samechov, ř.km 47,3

Tato místní část obce leží také v rozšíření údolní nivě toku a k jejímu zaplavení dochází postupně při zvyšující se hladině v toku.

V lokalitě leží objekty trvalého bydlení a rekreační objekty. Spolu se zaplavením objektů dojde i k zaplavení přístupové komunikace k nim.

Předmětné území je zaplavováno při průtoku větším než Q2, cca při Q5, tedy průtokem od cca 300 m3/s.

Ohrožené objekty Samechov

 

Pravý břeh

Obec Chocerady, ř.km 46,2 - 41,9

Hranice ohroženého území rozlivem velké vody je tvořena komunikací spojující Stříbrnou Skalici a Chocerady. V blízkosti ústí Seradovského potoka jsou ohroženy rozlivem neosídlené pozemky v údolní nivě a dva rekreační ubytovací komplexy s přístupovou cestou. V obci Chocerady jsou ohroženy nemovitosti po obou stranách silničního mostu a budova bývalého mlýna u jezu Chocerady. Ohrožena při Q100 je místní komunikace Stříbrná Skalice - Chocerady.

Ohroženo zaplavením je území údolní nivy pod obcí, směrem k hranici katastru s obcí Kaliště.

Předmětné území je zaplavováno při průtoku větším než Q2, cca při Q5, tedy průtokem od cca 300 m3/s.

Ohrožené objekty Chocerady

 

Území ohrožené zvýšenými průtoky v drobných vodních tocích

Potok Vejborka, ř. km 1,1 - 0,0

Má dva prameny v zastavěných částech obce Ondřejov, které začínají zatrubněnými úseky a přecházejí do otevřeného koryta jižně od obce, kde se v loukách stékají. Potok protéká v horní polovině (mimo katastr obce) mělkým korytem v polích a lukách, ve druhé polovině lesnatým údolím. Tok nekřižuje žádnou komunikaci a není na něm vystavěna žádná vodní nádrž.

Potok Vejborka se vlévá do Sázavy. Celková délka toku je cca 3,6 km, z toho cca 1,8 km v k.ú. obce.

V horní trase toku nejsou žádné obytné ani rekreační objekty (katastr obce Ondřejov). Střední trasa toku vede poměrně hlubokým zalesněným údolím a v blízkosti toku jsou situovány rekreační objekty (katastr obce Kaliště a Chocerady).

Osídlené území střední a dolní části toku, je ohroženo skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky. Tyto srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohrožení náležitě informováni.

bezejmenný tak (u fotbalového hřiště), ř. km 2,1 - 0,0

Tok začíná v lukách nad severní částí obce, nedaleko silnice spojující Ondřejov a Chocerady. Koryto toku je poměrně strmé. Tok ve své horní části teče extravilánem, posléze přechází do osídlené části obce a pod jezem v Choceradech se v ř.km 43,3 vlévá do Sázavy jako její pravostranný přítok. Délka toku je cca 2,5 km.

V obci tok podtéká několik komunikací v propustcích a teče v blízkosti zahrad obytných domů a v blízkosti fotbalového hřiště.

Osídlené území dolní části toku, je ohroženo skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky. Tyto srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohrožení náležitě informováni.

Oborský potok, ř. km 3,2 - 0,0

Tok vzniká v zalesněném úbočí nad severní částí obce Chocerady. Tok ve své horní části protéká extravilánem, v osídlené části je zatrubněn. Vlévá se v ř.km 43,9 do Sázavy těsně nad silničním mostem jako její pravostranný přítok. Celková délka toku je cca 3,2 km.

Nebezpečí rozlivu toku do osídlené části hrozí na začátku zatrubnění, kdy při extrémní srážce nemusí být vtok kapacitní. Srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohrožení náležitě informováni.

Seradovský potok, ř.km 2,2 - 0,0

Odvodňuje JV část obce Ondřejov. Má několik drobných pramenů ve svahu kopce Pecný a Chlum. Potok protéká územím Seradova a Bělidel a napájí malou vodní nádrž Seradov. Pod nádrží do toku ústí pravostranný bezejmenný přítok, dále pak potok protéká chatovou osadou na úpatí Břeského vrchu. Poté tok směřuje do Cikánského údolí a do katastru obce Chocerady.

Velká část trasy toku vede hlubokými údolími, pod nádrží Seradov křižuje tok silnici s propustkem a protéká chatovou osadou. V Cikánském údolí je podél koryta situována chatová osada.

Osídlené území Cikánského údolí, je ohroženo skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky, při neovladatelném odtoku z nádrže Seradov či při maximálním odtoku z nádrže po spadnutí extrémní srážky. Tyto srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohrožení náležitě informováni.

Bělčický a Vestecký potok, ř.km 3,8 - 0, 0 a 1,6 -0,0

Bělčický tok vzniká z několika pramenných částí v blízkosti obce Bělčice a dálničního tělesa D1. Ve své horní části je koryto poměrně rovinaté a okolí zalesněné, bez osídlení.

Vestecký potok vytéká z malé vodní nádrže nad místní částí Vestec a po průtoku poměrně rovinatým a otevřeným terénem klesá bočním údolím k Sázavě.

V poměrně sklonitém terénu se Vestecký potok vlévá do toku Bělčického, následně podtéká železniční těleso a ústí v ř.km 44,2 do Sázavy jako její levostranný přítok.

Díky strmému sklonu koryta není pravděpodobné ohrožení budov skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky, může dojít pouze k rozlivu do přilehlých zahrad. Srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohroženi náležitě informováni.

Vlkovecký potok, ř.km 1,1 - 0,0

Potok pramení v místní části Vlkovec. Koryto potoka má poměrně velký sklon a vede v těsné blízkosti místní komunikace. U železniční stanice Vlkovec ústí tok v ř.km 44.7 do Sázavy jako její levostranný přítok.

K ohrožené lokalitě patří pozemky umístěné u ústí potoka do Sázavy a v okolí propustku pod drážním tělesem.

Osídlené území dolní části toku, je ohrožena skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky. Tyto srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohrožení náležitě informováni.

Vodslivský potok, ř.km 2,5 - 0,0

Pramení nad obcí Vodslivy mimo katastr obce Chocerady. V zalesněné části trati do toku ústí bezejmenný tok, na kterém jsou 3 malé vodní nádrže. Vodní tok protéká oblastí s poměrně hustým rekreační osídlením. V dolní části trati teče tok místní částí Růženín a po průchodu pod drážním tělesem vtéká v ř.km 46,7 do Sázavy jako její levostranný přítok.

Ohrožený zaplavením jsou rekreační objekty podél střední části toku i trvale osídlené nemovitosti v místní části Růženín.

Osídlené území střední i dolní části toku, je ohrožena skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky, při neovladatelném odtoku z nádrží v horní části toku či při maximálním odtoku těchto nádrží po vypadnutí extrémní srážky. Tyto srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohrožení náležitě informováni.

potok bezejmenný (u železniční stanice Samechov), ř.km 0,75 - 0,0

Vzniká v lese nad železniční stanicí Samechov. V lese protéká tok mimo obývané území, dále protéká pod drážním tělesem v blízkosti nádraží. Ústí v ř.km 46.6 do Sázavy jako její levostranný přítok.

Rozlitím toku je ohroženo nádraží a pozemky pod nádražím.

Osídlené území dolní části toku, je ohroženo skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky. Tyto srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohroženi náležitě informováni.

potok bezejmenný (Samechovský), ř.km 0,65 - 0,0

Tok vzniká pod místní částí Samechov a pro průtoku přírodním terénem protéká chatovou osadou ležící na břehu Sázavy. Vtéká pod drážní těleso a ústí v ř. km 48,0 do Sázavy jako její levostranný přítok.

Osídlené území dolní části toku, je ohrožena skokovým nárůstem průtoků při výskytu extrémní lokální srážky. Tyto srážky je možné v předstihu určit jen velmi nepřesně a je proto nutné věnovat předpovědím srážkové činnosti a sledování srážkových úhrnů velkou pozornost. Také uživatelé pozemků v předmětné lokalitě by měli být o tomto druhu ohrožení náležitě informováni.

Ohrožené objekty jsou zpracovány dle aktuálního záplavového území toku Sázavy.

Výpis aktuálních údajů z databáze POVIS pro území obce: Chocerady

 

---

tok: Oborský p. 10269620

tok: Sázava 10100005

 

Tabulka obsahuje 10 záznamů, byla aktualizována z databáze POVIS dne 08.07.2020