Hydrologické poměry

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Důležité stránkyVěcná část > Charakteristika zájmového území >

Hydrologické poměry

V posledních desetiletích byly zaznamenány především letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Významné povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytly méně, stejně jako povodně vzniklé pouze ledovými jevy.

Letní regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale celkový jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Povodňové vlny vzniklé následkem regionálních dešťů se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní přívalové deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 30 mm srážek za hodinu), které zasáhnou malou plochu o velikosti do cca 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádný vodní tok. Tyto přívalové srážky se nedají předem prostorově a časově lokalizovat. Lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Všechna protipovodňová opatření proti těmto srážkám by měla být směřována do oblasti prevence.

Berounka

Berounka je jedna z českých řek, významný tok v západní části republiky (Plzeňský a Středočeský kraj) a levobřežní přítok Vltavy. Délka řeky činí 139,1 km. Povodí má rozlohu 8 855,47 km², z čehož se 35,96 km² (29,23 km² Mže a 6,73 km² Úhlava) nachází na území Bavorska. Prameny zdrojnic se nacházejí v pohořích Český les a Šumava. Nejvyšších průtoků dosahuje řeka na jaře.

Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně přírodním parkem Horní Berounka (od soutoku s Úslavou, ř.km 136, k soutoku s Radnickým potokem, ř.km 96,0). V Berounské kotlině dále přijímá zprava řeku Litavku. Pod městem Beroun v Českém krasu vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic se vlévá do Vltavy. Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy, téměř celý tok je splavný i pro otevřené sportovní lodě a využívaný ke koupání.

Svinařský potok

Svinařský potok se nachází v Českém krasu v okrese Beroun. Délka toku činí 12,8 km, plocha povodí měří 70,8 km² a průměrný průtok dosahuje hodnoty 0,18 m3/s.

Pramení u severovýchodního okraje Vižiny a v Zadní Třebani se vlévá do Berounky. Na jeho toku je umístěn rybník Pustý a protéká obcemi Všeradice, Leč a Svinaře. Má několik přítoků, z nichž nejvýznamnějším je Bělečský potok, který je levostranným přítokem v intravilánu Zadní Třebaně.

Další informace: Vodní toky
Vodní díla

Soubor: b_char_hydro.htm


Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

   | tisk | nahoru |

stránka aktualizována: 20.10.17, publikována: 08.11.17