<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologická charakteristika

Převážná část Statutárního města Kladna je odvodňována třemi větvemi Dřetovického potoka. Periferní části Kročehlav a Rozdělova jsou odvodněny do Lidického resp. Rozdělovského potoka. Celá část města Švermov je odvodněna do potoka Týneckého.

Týnecký potok pramení na západním okraji kladenského předměstí Švermov v bezprostředním sousedství vinařické věznice v nadmořské výšce 338 m, odtud míří beze všech výraznějších zákrutů východoseverovýchodním, později východním směrem. Na průtoku švermovskou zástavbou je z větší části tarubněn. Ve střední části běh potoka ve větší či menší vzdálenosti sleduje silnice, na horních hranách údolí po levici i po pravici jsou patrné někdejší důlní haldy. Nad Brandýskem na potoce leží několik malých rybníků (dnes Vodní park Čabárna). Za Brandýskem údolí Týneckého potoka napříč překonává dálnici D7 a z pravé strany do údolí zvolna začíná sestupovat železniční trať 093 z Kladna do Kralup nad Vltavou. Následující zhruba 2,5 km úsek pod Brodeckým mlýnem protéká nezastavěným územím. Zástavba na levém břehu se objevuje teprve u osady Týnec, napravo se po stráni vinou valy starobylého hradiště Budeč. Těsně za Týncem následuje osada Mozolín, potok zde napájí několik rybníčků, podtéká zmíněnou souběžnou železniční trať, která mezitím sestoupila až k němu, a aniž by opustil zastavěnou oblast, vstupuje do vsi Zákolany, kde se zleva vlévá do Zákolanského potoka.

Poté, co bylo v souvislosti se zastavením těžby uhlí na dole Ronna koncem 90. let 20. století ukončeno odčerpávání důlních vod do potoka, se průtok Týneckého potoka znatelně snížil, což mělo nepříznivý vliv na jeho čistotu. Vybudování čistíren odpadních vod pro městskou část Švermov a obec Brandýsek (včetně napojení obce Cvrčovice) však přispělo k opětovnému zlepšení čistoty vody na středním a dolním toku.

N-leté průtoky

Hydrologické údaje - zdroj: „Podklad pro vyhlášení záplavového území“ - Záplavové území Týneckého potoka ř. km 0,000 – 12,752

Dřetovický potok

Dřetovický potok pramení na Kladně v nadmořské výšce 334 m. Pramen se skládá ze tří větví. Celková délka všech tří údolnic Dřetovického potoka ve vlastním městě činí 14,296 km. Všechny tři větve jsou vzhledem ke své faktické součinnosti s kanalizačním systémem na jedné straně součástí ochrany města před povodněmi, na straně druhé navozují v níže položených částech města povodňové stavy. Hlavní část Dřetovického potoka vzniká soutokem všech tří větví, které začíná u čistírny průmyslových odpadních vod Dubí. Pod Vrapicemi na samém východním okraji města je při potoce situována hlavní městská mechanicko biologická čistírna odpadních vod Kladno-Vrapice. Dále potok teče pod severním úpatím Buštěhradské haldy, skrze rybník, protéká obcí Stehelčeves a vzápětí podchází dálnici D7, za níž následují další dva rybníky. Níže protéká Dřetovicemi. Pod Dřetovicemi následuje asi 2,5 km úsek přírodnějšího charakteru, kdy potok plyne neširokým údolím, lemovaným drobnými hájky. V závěru tohoto údolí potok přemosťuje železniční trať 121 Hostivice – Podlešín. Těsně za tímto mostem u Kovár ústí Dřetovický potok zleva do Zákolanského potoka.

 

Větve Dřetovického potoka ve městě

(Data převzata z původního povodňového plánu města. V případě dostupnosti nového modelu budou aktualizována)

 

1. větev: plocha povodí 5,04 km2

Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) = 11,5 l/s

QM(335) = 1,5 l/s

Přirozený roční Q = 119 232 m3

Povodeň: 700 500 m3

z toho povrchový odtok = 686 900 m3

z toho odpadní voda = 13 600 m3

Celkem: 819 732 m3
 

Do této větve ústí oddělovače V1–V8 (celkem 20,2 m3/s). Údolnice této větve vede ve směru západním od ČOV – ECK v Dubí přes areál huti Poldi, pod struskovou haldou, jižně od městského hřbitova a dále údolnicí mezi lokalitami Bukovská a Ostrovec. Délka údolnice od ČOV Dubí činí cca 5 100 m.
 

2. větev – Dřetovický potok: plocha povodí 5,30 km2

Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) = 12 l/s

QM (355) = 1,2 l/s

Povodeň: 228 300 m3

z toho povrch. odtok = 227 500 m3

z toho odpadní voda = 800 m3

Celkem: 352 716 m3
 

Do této větve ústí oddělovače V10–V13 (celkem 20 m3/s). Údolnice této větve odbočuje v místě soutoku s 1. větví z původního koryta Dřetovického potoka směrem jižním a stáčí se k jihozápadu, prochází areálem dříve hutí Koněv, dále městskou zástavbou pod Štěpánkou do údolí Sítná, kde pod koncem Bendlovy ulice má svůj pramen v obezděné jímce.
 

3. větev: plocha povodí 3,02 km2

Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) = 7 l/s

QM (355) = 0,5 l/s

Povodeň 667 500 m3

z toho povrch. odtok = 659 200 m3

z toho odpadní voda = 8 300 m3

Celkem: 740 076 m3
 

Do této větve ústí oddělovač V9 (0,94 m3/s). Údolnice této větve odbočuje z 2. větve v km 0,565 na jižním okraji Dubí, směřuje k jihu k osadě Újezd, prochází severozápadní částí Dříně a k východnímu okraji zástavby Kročehlavy – Nová Dříň, kde v konci ulice Brožíkovy končí. Délka této větve je 2 325 m a dochází na ní k největším povodňovým škodám.

Odtokové poměry Dřetovického potoka

Protože potok odvodňuje značnou část města s vysokým podílem zastavěných ploch, má na horním toku v Dubí značně kolísavý průtok a je, zejména s ohledem na případné přívalové dešťové srážky, silně regulován. Pod Dubím se při potoce nachází mechanicko-chemická čistírna odpadních vod Kladno-Dubí, přes niž jsou vypouštěny průmyslové odpadní vody z průmyslové zóny Kladno-východ. Počínaje tímto místem je průtok vody celoročně dostatečný a potok po celý následující zbytek svého běhu udržuje zhruba východní až severovýchodní směr a jeho údolí sleduje silnice II/101, spojující Kladno a Kralupy nad Vltavou. Ve střední části Vrapic se údolí Dřetovického potoka nakrátko mezi zalesněnými stráněmi zužuje, potok se tu prořezává prvohorními vrstvami a po levé straně údolí obnažuje hlavní kladenskou uhelnou sloj. Právě tento výchoz sloje stál u počátků dobývání kamenného uhlí na Kladensku ve druhé polovině 18. století.

Pod Vrapicemi na samém východním okraji města je při potoce situována hlavní městská mechanicko biologická čistírna odpadních vod Kladno-Vrapice.

Lidický potok

Lidický potok začíná výtokem z rybníka v lesoparku Bažantnice, do kterého vtékají dva přítoky (levostranně pod sídlištěm Kročehlavy u Americké ulice, pravostranně pod ulicí Unhošťskou). Pod rybníkem jde potok východním směrem až k areálu letního koupaliště Bažantnice, přes který je zatrubněn. Pod lesoparkem jde Lidický potok polní tratí až k části obce Hřebeč nazývané Netřeby. Zde je do potoka (v Hřebči nazývaného jako potok Hřebečský) zaústěna levostranně bezejmenná vodoteč (přes malou vodní nádrž v Netřebách). Zde potok vtéká do ochranného pásma vodních zdrojů. Potok kromě hlavních zdrojů v lesoparku Bažantnice a levostranného přítoku napájí i studánka u Hřebečské přehrady a další okolní prameny. Pod Netřebami potok protéká vodní nádrží Přehrada. Pod vodní nádrží jde potok narovnaným korytem až do zastavěné části Hřebče. Zde napájí obnovený bočně ležící rybník u Fechtnerů. Pod Hřebčí teče Lidický potok východním směrem přes areál vodních zdrojů (ochranné pásmo II.a). Pod areálem napájí přes usazovací zdrž nový Lidický rybník (vybudovaný po roce 1945 jako koupaliště). Bezprostředně pod hrázi rybníka Nervák jde trasa přes Památník Lidice, kde původně stávali staré Lidice. Poté jde trasa lužním lesem až k mokřadu nad obcí Makotřasy. V Makotřasech Lidický potok podchází silnici. Pod obci jde v minulosti narovnaná trasa oplocenou pastvinou až k průtočnému rybníku U Koníčkova mlýna. Pod areálem Koníčkova mlýna Lidický potok podcházi rychlostní komunikaci R7 a jde východním směrem až k ústí do Zákolanského potoka pod Kalingrovým mlýnem. Plocha povodí Lidického potoka je 14,273 km2. Největší historická povodeň se datuje v roce 1925 (v noci z 11. na 12. 8. 1925 postihla území silná bouře – průtrž, která se rozlila do okolních ulic přilehlých vesnic a napáchala značné Škody – citát z kroniky obce Hřebeč).

N-leté průtoky

Hydrologické údaje - zdroj: „Podklad pro vyhlášení záplavového území“ - Záplavové území Lidického potoka ř. km 0,000 – 7,976

Rozdělovský potok

Rozdělovský potok pramení v Kladně jižně od místní části Rozdělov a teče jižním směrem. Podtéká železniční trať u zastávky Kladno – Rozdělov, východně obtéká Doksy a níže se vlévá do Hrázského rybníka ležícího na levém břehu Loděnice. Rozdělovcký potok má jeden pravostranný a 2 levostranné bezejmenné přítoky.