Hygiena a úklid po povodních (MŽP)

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Přílohy > Internet - užitečné odkazy > Po povodni >

Hygiena a úklid po povodních (MŽP)

Zdroje:

hmtoggle_plus1Záchranný kruh

 

ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ PRAVIDLO: Myjte si pečlivě a často ruce!!!

Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. Ruce a obličej utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití. Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte alkoholovými přípravky (např. Spitaderm, Sterilium, Promanum N, Spitacid).

 

DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:

K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena!!!

Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!!!

 

PO VSTUPU DO DOMU ČI BYTU ZKONTROLUJTE IHNED STAV POTRAVIN!!!

Zaplavené potraviny:

Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).

Čištění konzerv:

1.Odstraňte nálepku.

2.Umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem.

3.Umyjte konzervu v roztoku dezinfekčního prostředku a poté opláchněte pitnou vodou.

4.Znovu označte konzervu (zejména popisem potraviny a datem spotřeby).

 

ZLIKVIDUJTE KONZERVY JESTLIŽE:

Obsah konzervy (plech, sklo, uzávěr) byl narušen.

Suchý obsah je zvlhlý.

Obal je silně pomačkán – není jistota, zda je obal opravdu neporušen.

Znečištění uzávěru nelze odstranit očištěním a dezinfekcí.

ZLIKVIDUJTE CHLAZENÉ NEBO MRAŽENÉ POTRAVINY, JESTLIŽE:

Chlazené potraviny byly ponechány nad teplotu 6°C déle než 4 hodiny.

Mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.

Potraviny jeví odchylky od standardní kvality (např. zapáchají) nebo přišly do styku se záplavovou vodou.

ZLIKVIDUJTE VŠECHNY NÁSLEDUJÍCÍ POTRAVINY VYSTAVENÉ ZÁTOPOVÉ VODĚ:

Otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou.

Neotevřená balení potravin v papírovém obalu nebo s víčkem z voskového papíru, s netěsnícím plastovým víčkem zejména v případě, že obsahují majonézy a dresinky.

Sáčková balení koření, bylin, čaje.

Mouku, obiloviny, cukr, kávu v sáčcích a pytlících.

Všechny potraviny v papírových, látkových a celofánových obalech, i když vypadají jako suché a nepoškozené (např. sůl, cereálie, těstoviny, rýže, sušenky, crackery, čokoláda, bonbóny aj.).

Všechny potraviny neuzavřené hermeticky (např. instantní kakao, směsi na pečení).
Balené nápoje, které nejsou hermeticky uzavřeny.

Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!

Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.

Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.

Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!

 

PO NÁVRATU JE NUTNO BYT VYSUŠIT, UKLIDIT a DEZINFIKOVAT!!!

1.Větrat objekt průvanem.

2.Odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací.

3.Zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou odborníci).

4.Odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení.

5.Vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu.

6.Z místnosti vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater směrem dolů. Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic a nepromokavých bot.

7.Nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat, dopravní prostředky nechat asanovat v servisu.

8.Zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci.

9.V okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťových svodů, kontrola komínů).

10.Zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů).

11.Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít. Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry.

12.Výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čisticích prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např. chlorovými přípravky – Savo, Chloramin T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem), opět se opláchnou pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 °C po dobu 60 min., myčky nádobí s dezinfekčním roztokem atd.).

 

Pravidla při likvidaci plísní v budovách a bytech

Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními (protiplísňovými) účinky.

Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně.

Mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně (dle individuální situace volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku).

Plíseň nikdy neodstraňovat za sucha před aplikací přípravku, aby nedošlo k rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů. Při likvidaci plísně používat ochranné pracovní pomůcky a ochranu dýchacích cest.

Odstranit primární příčiny (stavební či teplotně vlhkostní poměry), které zajišťují vhodné podmínky pro rozvoj plísní.

Po dezinfekci a na zaschlé stěny je vhodné aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku.

Neprovádět jiné práce, dokud stěny nezaschnou.

Zajistit vhodné proudění vzduchu (intenzivní a časté větrání).

 

POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU Z VLASTNÍHO ZDROJE, NENÍ-LI SANOVÁN A NENÍ-LI PROVEDEN ROZBOR KVALITY VODY S USPOKOJIVÝM VÝSLEDKEM!!!

 

Postup při sanaci zatopených studní:

Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.

Základní postup:

Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.

Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.

Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.

Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.

Omýt vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte přípravek Savo, získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava do 10 litrů vody).

Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.

Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně propraný starý.

Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.

Provést konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (pokud používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m· vody). Přípravek nalijte opatrně do studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin, je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny čerpá do domu nebo na zahradu.

Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.

U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.

 

DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP

Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte odpad neředěným přípravkem Savo.

 

NEZAPOMEŇTE OČISTIT A DEZINFIKOVAT ODĚVY A PRÁDLO!!!

Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava (připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody). Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštění 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Pozor! Chloramin T a SAVO mají bělící účinky! Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte, vykartáčujte, nechte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.

 

PÉČE O POKOŽKU OSOB PO SKONČENÍ ÚKLIDOVÝCH PRACÍ

Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem (např. Octenisan), utřete a ošetřete regeneračním krémem. Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem. V případě zvýšeného výskytu bodavého hmyzu používejte repelenty.

 

RIZIKO INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodou kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod (např. bacilární úplavice) a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka (např. leptospiróza či tularémie). Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (např. oděrkami a záděrami). Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce. Při práci používejte vždy holínky a gumové rukavice. Ruce si po skončení práce vždy řádně umyjte a dezinfikujte. Znečištěné prádlo ošetřete výše uvedeným způsobem.

Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí.

 

Odstraňování odpadů vzniklých při povodních

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti se živelní pohromou se postupuje podle krizového zákona č. 240/200 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále „zákon“) se používá podpůrně, je nutno zajistit ochranu životního prostředí a zdraví lidí.

Nakládání s odpady v území zasaženém povodní (shromažďování a odvoz odpadů) organizují orgány krizového řízení příslušného území. Určují a informují o místech, kam je možno odpady odkládat (kontejnery, mezideponie).

Odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku povodně má místně příslušná obec. Pro evidenční účely je u odpadu uveden kód nakládání AN60. Obec je povinna plnit zákonné povinnosti původce odpadu, ale ve vztahu k § 45 zákona - povinnosti platit poplatek za ukládání odpadu na skládky není na ni pohlíženo v případě povodňového odpadu jako na původce. Vzhledem k výše uvedenému je obec osvobozena od platby poplatku za ukládání povodňového odpadu kategorie ostatní (O) i nebezpečné (N) na skládky.

Fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby, zasažené povodní, jsou povinny platit poplatek za ukládání povodňového odpadu (kategorie O i N) na skládky.

Netříděný odpad vzniklý při povodni je doporučeno přednostně zařazovat pod katalogové číslo odpadu 20 03 99 kategorie ostatní (O) ! (v ojedinělých případech kategorie O/N). Z důvodů předběžné opatrnosti má být s tímto odpadem kategorizovaným jako ostatní manipulováno jako s nebezpečným odpadem. Odpad je předáván k odstranění oprávněné osobě podle zákona o odpadech (odpadářské firmy) a je ukládán na skládce ostatních odpadů nebo spalován ve spalovně komunálních odpadů.

Povodňový odpad může být kontaminován ropnými nebo jinými nebezpečnými látkami, které se vyznačují škodlivostí na zdraví lidí a schopností uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí, také může být kontaminován patogenními mikroorganismy v důsledku přítoku nečištěných odpadních vod, potom je zařazen jako odpad kategorie nebezpečný.

V případě podezření na kontaminaci v důsledku blízkosti možných zdrojů kontaminace, jsou učiněna opatření ke zjištění rozsahu a závažnosti kontaminace, toto provádí stejně jako následné odstranění osoba oprávněná k nakládání s odpady dle zákona o odpadech (odpadářské firmy). Nebezpečný odpad je spalován ve spalovně nebezpečných odpadů nebo je ukládán na skládky nebezpečných odpadů.

Pokud je to možné je vhodné zajistit přiměřené třídění povodňových odpadů, alespoň částečnou separaci základních složek (kovy, dřevo, nebezpečný odpad např. chemikálie, barvy, oleje, elektroodpady, lednice atd.). Vytříděné odpady mohou být zařazeny pod patřičné druhy odpadů dle Katalogu odpadů a do kategorie dle jejich vlastností. Poté jsou odpady předávány k odstranění oprávněné osobě dle zákona o odpadech.

Povodňový odpad při manipulaci považujeme za potenciálně nebezpečný z hlediska infekčnosti a proto je nutno používat patřičné ochranné pomůcky, nejíst, nepít a nekouřit. Z tohoto důvodu by neměly být dočasné mezideponie odpadů umístěny v blízkosti bydlišť občanů, sportovišť atd. Ke snížení rizika je možno povodňové odpady prosypávat vápnem.

Uhynulá zvířata a potraviny živočišného původu je nutno odstranit v asanačním ústavu. Manipulaci s kadávery musí provádět odborné firmy, popřípadě armáda nebo hasiči. Svoz provádí sanační podniky nebo odborné firmy. Nakládání s těmito odpady je v působnosti veterinární správy.

V případě nálezu sudů nebo kontejnerů s podezřelým neznámým obsahem je nutno kontaktovat IZS.

 

Soubor: p--internet_uklid_po_povodni.htm


Přílohy > Internet - užitečné odkazy > Po povodni > Hygiena a úklid po povodních (MŽP)

   | tisk | nahoru |

stránka aktualizována: 30.09.18, publikována: 11.03.19