Příručky k povodňové ochraně > Pomoc po povodních > Slovo úvodem

I v obci, kde si zpočátku všichni pomáhali a léta se znají, se může stát, že starý člověk nebo i celá rodina zůstanou těžce postiženi a sami. Úkolem dobrovolníků je vyhledat právě tyto lidi a být jim nápomocni. Spojení s nimi se ale nesmí přerušit dnem odjezdu brigádníků.

Dalším problémem, s nímž se setkáte, je útěk mnoha zasažených lidí od reality k alkoholu. Váš styk se zasaženými by určitě neměl končit jeho pravidelnou konzumací. Mnozí postižení začnou trpět posttraumatickými stresovými stavy, může u nich dojít ke změnám osobnosti spojenými s depresivními poruchami. A to vše může vést k úplnému odcizení se společností. Ruku v ruce s tím nastupuje obvykle alkoholismus.

Sami jsme se při záplavách v roce 1997 setkali s několika lidmi, na něž nejhorší deprese přišla až v době Vánoc. Trávili je už v nových bytech a z nejhoršího byli venku. Neměli však jedinou fotografii svých blízkých, jediný dokument. Přišli o všechny hmatatelné vzpomínky.

A tehdy přijde ta nejdůležitější chvíle pro Vás.

Soubor: pomoc-po_samota.htm

Příručky k povodňové ochraně > Pomoc po povodních > Slovo úvodem > Nedopusťte, aby někdo zůstal sám

| nahoru |

stránka aktualizována: 17.9.2007, publikována: 19.2.2015