Věcná část > Charakteristika zájmového území  Hydrologické poměry

Jizera

Jizera je největším přítokem Labe nad soutokem s Vltavou. Pramení jv. od Smrku v Jizerských horách – má dvě zdrojnice, jednu (hlavní) na polské straně, ve výšce 885, druhou na našem území, ústí zprava do Labe u Toušeně ve 169 m n. m.; plocha povodí je 2193,4 km2, délka toku 163,9 km, průměrný průtok u ústí 23,9 m3/s (průměrný průtok v profilu – Turnov, pod ústím Libuňky 18,6 m3/s). Největší tok na území Libereckého kraje, který zprvu protéká územím CHKO Jizerské hory, dále po hranici Krkonošského národního parku, poté Jilemnickým a Železnobrodským Podkrkonoším, níže přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet a u Turnova vstupuje do otevřeného rovinného terénu, které tok doprovází v celé délce mimo území Libereckého kraje. Významný vodní tok, až k Dolánkám pstruhová voda, vodácké využití.

Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu.

Tok Jizery je na průtoku krajem většinou přirozený, bez rozsáhlejších regulací. Nejhořejší část na území NPR Rašeliniště Jizery představuje unikátní fenomén náhorního meandrujícího toku s výraznými štěrkovitými náplavy obklopenými největším rašeliništním komplexem v Jizerských horách, východně od osady Jizerka tok nabývá bystřinný charakter s balvanitým řečištěm. Až k Turnovu se střídají úseky s poměrně výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky, místy umělého charakteru (jezy), břehy jsou obvyklé srázné až skalnaté. Výrazným geomorfologickým útvarem je tzv. soutěska pod Bitouchovem u Semil, původně velmi úzká, ve 2. polovině 19. století odstřelem rozšířená do dnešní podoby. V nedávné minulosti platila Jizera za jeden z našich nejčistějších toků (do Semil II. třída čistoty, níže III.), v současnosti je ale již celý tok veden ve III. třídě.

 

N-leté průtoky v m3/s

Labe

Druhá nejdelší a nejvodnatější řeka v ČR, pramení v Krkonoších a ústí do Severního moře. Protéká sousedním městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. V případě extrémní situace, kdy by se povodňová situace odehrávala pouze na Labi, by mohlo dojít k ohrožení spodní části obce vzdutou vodou z Labe. Proto je nutné v případě extrémních klimatických podmínek sledovat i předpovědní hlásný profil Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a komunikovat s jeho povodňovou komisí města.

 

N-leté průtoky v m3/s

Vodní díla

V zájmovém území obce Sojovice se nachází několik vodních nádrží, která však z hlediska povodňového nebezpečí nejsou významná.

Nejbližší vodní dílo kategorie I-III je protipovodňová ochrana města Benátky nad Jizerou, která se nachází cca 9 km výše po toku. Vzhledem k charakteru vodního díla, by ani v případě havárie PPO Benátky nad Jizerou nemělo dojít k výrazné změně průtokových poměrů. Další významná vodní díla se nacházejí v Jizerských horách přibližně 80 km daleko, jedná se o VD I. kategorie Josefův Důl a VD II. kategorie Souš.

Povodňové značky

Nejvyšší zaznamenaná hladina Jizera jez povodně z roku 2000, kdy hladina dosáhla druhého schodu rodinného domu č.p. 134, další značka je umístěna na levém pilíři mostu spojující obce Skorkov a Sojovice.

 

Další informace: Vodní toky
Vodní díla

 

Soubor: b_char_hydro.htm

---

Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

 | nahoru |

stránka aktualizována: 1.12.2014, publikována: 30.1.2015