tok neurčen

Stehelčeves
U rybníka

0

(podrobný výpis)

bezejmenná

Družec
Skládka Družec

10

V úseku skládky, která zasahuje až do prostoru dna údolí v jeho prostřední části je provedeno zatrubnění občasné bezejmenné vodoteče, jejíž existence je závislá na ročním období a srážkových poměrech.

(podrobný výpis)

Žilina
Skládka Žilina

350

Terén je povrchově odvodněn bezejmennou vodotečí, pravobřežním přítokem potoka Výskyty, úroveň jejich soutoku je drenážní (erozní) úrovní lokality. Má hodnotu 380 m n. m. (25 m pod bází skládky). Výskyta je pravobřežním přítokem regionální vodoteče Loděnice (vodohospodářsky významný tok).

(podrobný výpis)

Buštěhradský potok

Buštěhrad
Dříň

100

Průmyslová zóna Dříň leží z větší části v dílčím povodí č. 1-12-02-029 o rozloze 14,328 km2, odvodňovaném Buštěhradským potokem směrem k severovýchodu. Buštěhradský potok pramení východně od zájmového areálu. V severní části území se nachází hydraulická rozvodnice mezi povodím Dřetovického a Buštěhradského potoka.Veškeré vody z průmyslového areálu jsou svedeny do kanalizační sítě a přes přečerpávací stanici svedeny na ČOV Kladno Dubí.

(podrobný výpis)

Dubí u Kladna
ČEZ, a.s. Distribuce Kladno - Dříň

3

Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu č. 514 Kladenská pánev. Dle ZVM 12-23 Kladno leží v hydrologickém povodí Buštěhradského potoka č. 1-12-02-029. Areál transformovny Kladno - Dříň se nachází na západním okraji povodí ve vzdálenosti cca 2,5 km JZ od prameniště Buštěhradského potoka. Hlavní drenážní bází soustřeďující odtok povrchových i podzemních vod je koryto Buštěhradského potoka, který se ve vzdálenosti cca 9 km SV v Kovárech vlévá do Zákolanského potoka. Dílčí drenážní bází, zejména pro jihozápadní část transformovny, může být koryto Lidického potoka (povodí č. 1-12-02-027), který protéká cca 1 km jižně od areálu. Předpokládaný generelní směr proudění podzemních vod zájmového území je k severovýchodu k hlavní drenážní bázi koryta Buštěhradského potoka.

(podrobný výpis)

Černý potok

Unhošť
Skládka "Na Nouzově"

30

Pod skládkovým čelem protéká Černý potok. ve vzdálenosi cca 30 m

(podrobný výpis)

Dobrovízský potok

Hostouň u Prahy
Skládka Hostouň

1001

100 m potok, 20 m pramen

(podrobný výpis)

Dřetonický potok

Stehelčeves
Buštěhradská halda

600

Dřetonický potok protéká pod severní patou skládky přibližně ve směru ZJZ-VSV. Buštěhradský potok (1-12-02-029) protéká přibližně stejným směrem obcí Buštěhrad, asi 600 m jižně od skládky. Oba potoky se vlévají do Zákolanského potoka, který je levobřežním přítokem Vltavy.

(podrobný výpis)

Dřetovický potok

Dubí u Kladna
ECK Generating s.r.o. Kladno

100

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

(podrobný výpis)

Dubí u Kladna
Garáže Dubí

50

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

(podrobný výpis)

Dubí u Kladna
Kladno - mořírna Quickstep

690

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

(podrobný výpis)

Dubí u Kladna
Kladno-Dubí, bývalá koksovna

2000

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

(podrobný výpis)

Kladno
Kladno - bývalá plynárna

200

70 m východně od lokality teče severovýchodním směrem Dřetovický potok, který se jako levostranný přítok vlévá do Zákolanského potoka. Ten ústí do řeky Vltavy.Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

(podrobný výpis)

Kladno
Kladno, Zahradnické služby

1900

vodoteč Dřetovický potok ve vzdálenosti cca 1900 m HL pořadí 1-12-02-031

(podrobný výpis)

Kladno
Koněv - západ

400

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

(podrobný výpis)

Kladno
nkt cables s.r.o.

1

Z regionálně hydrogeologického hlediska je zájmové území součástí hydrogeologického rajónu č. 514 - Kladenská pánev. Hranice rajónu tvoří na JZ rozvodnice mezi Berounkou a Vltavou, na Z až SZ rozvodnice mezi Vltavou a Ohří, na S zapadají sedimenty permokarbonu pod křídové uloženiny, na V je hranicí tok Vltavy, na JV proterozoikum.

(podrobný výpis)

Kladno
Poldi

50

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

(podrobný výpis)

Kováry
U Šadkova mlýna

2

Pata skládky zasahuje místy až 2 m ke břehu Dřetovického potoka.

(podrobný výpis)

Stehelčeves
Stehelčeves - bývalá obalovna

930

930 m SZ směrem od lokality teče na východ Dřetovický potok, který je levostranným přítokem Zákolanského potoka.

(podrobný výpis)

Vinařice u Kladna
Halda Barré

270

(podrobný výpis)

Zájezd u Buštěhradu
Za kostelem

100

Dřetovický potok protéká 100 východně nad skládkou, která leří v jeho nivě.

(podrobný výpis)

Knovízský potok

Vinařice u Kladna
Skládka Vinařice

900

Knovízský potok

(podrobný výpis)

Vinařice u Kladna
Vinařice, obalovna

2000

bezejmenná vodoteč ve vzdálenosti cca 200 m

(podrobný výpis)

Lidický potok

Hřebeč
Skládka "U Jána"

200

200 metrů jižně protéká Lidický potok.

(podrobný výpis)

Lidice
Skládka Lidice

250

250 m jižně protéká Lidický potok.

(podrobný výpis)

Loděnice

Bratronice u Kladna
Skládka Bratronice

1001

Skládkovým tělesem prochází zatrubněná vodoteč (DN 1000), která se po cca 1,3 km vlévá zprava do Loděnice (VH významný tok) . Prostorem skládky je rovněž převáděna kmenová stoka DN 300 splaškové kanalizace do níže ležící ČOV.

(podrobný výpis)

Kačice
Skládka Kačice

130

Povodí Kačáku, rozloha povodí je 5,74 km2. Těsně při úpatí svahu probíhá dnes zasypaný náhon, který je suchý.

(podrobný výpis)

Kamenné Žehrovice
Kamenné Žehrovice JZD

300

vodoteč Loděnice ve vzdálenosti cca 300 m HL pořadí 1-11-05-011

(podrobný výpis)

Kamenné Žehrovice
Ve skále

350

350 m SV protéká Loděnice - vodohospodářsky významný tok.

(podrobný výpis)

tok neurčen

Pavlov u Unhoště
Skládka "Pivovarský rybník"

1001

(podrobný výpis)

není

Brandýsek
Theodor

1001

(podrobný výpis)

Cvrčovice
Skládka Cvrčovice

1001

(podrobný výpis)

Kyšice
Skládka Kyšice Kobyla

1001

(podrobný výpis)

Vašírov
Ve skále

1001

(podrobný výpis)

neznámo

Rozdělov
Benzina s.r.o. ČSPHM Kladno

700

Zájmové území přísluší do povodí Rozdělovského potoka, číslo hydrologického pořadí 1-11-05-012. Rozdělovský potok je levostranným přítokem říčky Loděnice, která je vodohospodářsky významným tokem. ČS leží v bezprostřední blízkosti rozvodnice s povodím Dřevotického potoka (vodohospodářsky významný tok). Nejkratší přímá vzdálenost k prameništi Rozdělovského potoka činí cca 700 m. Jedná se však o zastavěný prostor s kanalizací a proto tato vzdálenost neodráží transportní podmínky.V sousedním povodí (severně) se nacházejí v závěrech erozních údolí 3 prameniště malých vodotečí ve vzdálenosti 1,5 až 2,0 km.Vlastní areál je odvodňován vlastním kanalizačním systémem zaústěným do lapolu a následně do městské kanalizace.

(podrobný výpis)

Rozdělovský potok

Velká Dobrá
ČEZ, a.s. Distribuce Kladno - západ

1

Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu č. 514 Kladenská pánev. Dle ZVM 12-23 Kladno leží v hydrologickém povodí Rozdělovského potoka č. 1-11-05-012. Areál transformovny Kladno - Západ se nachází ve vzdálenosti cca 0,6 km SZ od Rozdělovského potoka a cca 0,8 km SV od soutoku s jeho pravobřežním přítokem. V rámci regionálního povodí Vltavy je Rozdělovský potok levostranným přítokem Loděnice, která se vlévá do Berounky.

(podrobný výpis)

Svinařovský potok

Třebichovice
Skládka Třebichovice

300

300 m JJV Svinařovský potok

(podrobný výpis)

Třebusický potok

Koleč
Skládka Koleč

50

50 m jižně protéká Třebusický potok.

(podrobný výpis)

Třebusice
Třebusice, farma Chmel

25

vodoteč Třebusický potok ve vzdálenosti cca 25 m

(podrobný výpis)

Tuchlovický potok

Stochov
Skládka Stochov U hřbitova

600

600 metrů jižně od obce protéká Tuchlovický potok.

(podrobný výpis)

Tuchlovice
ČEZ, a.s. Distribuce Tuchlovice

500

Jakost vody v Tuchlovickém potoce není jeho správcem monitorována.Pro účely zpracování AR odebrán vzorek z této povrchové vodoteče v odběrovém bodě OB-1. Jednorázovým vzorkováním povrchové vody nebyla zjištěna její kontaminace látkami NEL, ClU, BTEX a TK. Zaznamenána byla pouze zvýšená koncentrace sumárního parametru PAU nad limit stanovený NV č. 61/2003 Sb. Suma individuí parametru PAU dle zmíněného nařízení činí 0,216 µg/l, tzn. imisní standard byl překročen 1,1x. Uhlovodíky včetně PAU mohou v přírodě vznikat i přírodními biologickými procesy (biosyntéza řas, vodních rostlin a bakterií - produkty metabolismu při odumírání). Identifikovaná zvýšená koncentrace je přisuzována právě těmto biologickým pochodům, které jsou v dominanci v letním období, kdy byl vzorek odebírán.

(podrobný výpis)

Týnecký potok

Brandýsek
Skládka Brandýsek - Olšany

80

Lokalita leží 80 - 100 m severozápadně od Týneckého potoka.

(podrobný výpis)

Rozdělov
Kladno Rozdělov - bývalá obalovna

3800

3,8 km severovýchodním směrem od lokality teče Týnecký potok.

(podrobný výpis)

Vuznice

Běleč
Skládka Běleč

100

(podrobný výpis)

Zákolanský potok

Dolany u Kladna
Skládka Dolany

350

350 m severozápadně protéká Zákolanský potok.

(podrobný výpis)

Otvovice
Skládka U hřbitova

500

500 m severozápadně protéká Zákolanský potok.

(podrobný výpis)

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 500 m jižně od obce Stehelčeves, vlevo od silnice na Buštěhrad

hydrologické pořadí:

11202031

vzdálenost k povrchovým vodám:

0 m

S-JTSK:

-758 372 -1 031 625

GPS:

50.1696N 14.1837E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 500 m jižně od obce Družec, za areálem ZD, 150 m jihovýchodně od silnice Družec - Dolní Bezděkov

hydrologické pořadí:

11105013

vodní tok:

bezejmenná

vodstvo:

V úseku skládky, která zasahuje až do prostoru dna údolí v jeho prostřední části je provedeno zatrubnění občasné bezejmenné vodoteče, jejíž existence je závislá na ročním období a srážkových poměrech.

vzdálenost k povrchovým vodám:

10 m

S-JTSK:

-769 510 -1 038 160

GPS:

50.0973N 14.0423E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

370 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: J okraj obce Žilina, vpravo od silnice na Lhotu, opuštěná pískovna

hydrologické pořadí:

11105014

vodní tok:

bezejmenná

vodstvo:

Terén je povrchově odvodněn bezejmennou vodotečí, pravobřežním přítokem potoka Výskyty, úroveň jejich soutoku je drenážní (erozní) úrovní lokality. Má hodnotu 380 m n. m. (25 m pod bází skládky). Výskyta je pravobřežním přítokem regionální vodoteče Loděnice (vodohospodářsky významný tok).

vzdálenost k povrchovým vodám:

350 m

S-JTSK:

-772 014 -1 037 807

GPS:

50.0973N 14.0069E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

410 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

strojírenství

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. V roce 1972 se začal u obce Dříň na východním okraji Kladna budovat nový závod na Dříni (tzv. Poldi II), jehož první fáze, elekroocelárna, zahájila slavnostně výrobu roku 1975. V závěru roku 1976 se začala stavět další etapa, bloková a sochorová válcovna: Spuštění prvních částí této vpravdě gigantické investice se odehrálo roku 1980, celkově byla dokončena v roce 1984. V roce 1981 se začalo s první fází výstavby poslední části dříňského závodu, středojemné válcovny, jejíž úplné dokončení spadalo do roku 1989. Spolu s těmito investicemi probíhala rozsáhlá modernizace provozů stávající huti Poldi (Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně: Kladno - město železa a oceli, http://www.omk.cz/). V roce 2002 Třinecké železárny odkupují od konkursního správce Poldi Ocel areál Poldi - Dříň (sochorová a středojemná válcovna, sochorová dosud v provozu). Po roce 2003 zlikvidována Elektrocelárna Dříň (EOD), objekty vodního hospodářství EOD (včetně dvou kruhových odsazovacích nádrží) severně od EOD, a dále pak objekty betonárny, skladů a drtírny strusky Destro východně od EOD.2009:Rozlohou nejvýznamnější areál - válcovny zahájily provoz v 80. letech min. století, k náleží důležité objekty (klad olejů, odsazovací nádrže - dóry). Za významný lze považovat provoz oceláren, od 60. let zde také probíhala výroba panelů. V současnosti 2 využívané kovošroty představují aktuální rizikové provozy. Dominantním polutantem lze predikovat ropné uhlovodíky, těžké kovy, v prostoru zbourané ocelárny i PCB.

hodnotil:

Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.

datum:

27.11.2013

hydrologické pořadí:

11202029

vodní tok:

Buštěhradský potok

vodstvo:

Průmyslová zóna Dříň leží z větší části v dílčím povodí č. 1-12-02-029 o rozloze 14,328 km2, odvodňovaném Buštěhradským potokem směrem k severovýchodu. Buštěhradský potok pramení východně od zájmového areálu. V severní části území se nachází hydraulická rozvodnice mezi povodím Dřetovického a Buštěhradského potoka.Veškeré vody z průmyslového areálu jsou svedeny do kanalizační sítě a přes přečerpávací stanici svedeny na ČOV Kladno Dubí.

vzdálenost k povrchovým vodám:

100 m

S-JTSK:

-760 296 -1 033 291

GPS:

50.1523N 14.1603E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

340 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

výroba a distribuce elektrické energie

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Inventarizece SEZ, resp. kontam.míst s výskytem POPs 2009Areál transformovny Kladno-Dříň (TR 110/22 kV) je situován na jihovýchodním okraji Kladna asi 300 m od městské zástavby v ulici Pražská.Transformovna Kladno - Dříň prošla v roce 2001 celkovou rekonstrukcí a je zabezpečena podle platné legislativy i pro případný havarijní únik (záchytné vany, olejová kanalizace, retenční olejová jímka). Při provozu se nepoužívají oleje a odmašťovadla obsahující výrazně toxické a karcinogenní látky (polychlorované bifenyly, chlorované uhlovodíky).prozkoumanost 2009: prozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

22.02.2010

hydrologické pořadí:

11202029

vodní tok:

Buštěhradský potok

vodstvo:

Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu č. 514 Kladenská pánev. Dle ZVM 12-23 Kladno leží v hydrologickém povodí Buštěhradského potoka č. 1-12-02-029. Areál transformovny Kladno - Dříň se nachází na západním okraji povodí ve vzdálenosti cca 2,5 km JZ od prameniště Buštěhradského potoka. Hlavní drenážní bází soustřeďující odtok povrchových i podzemních vod je koryto Buštěhradského potoka, který se ve vzdálenosti cca 9 km SV v Kovárech vlévá do Zákolanského potoka. Dílčí drenážní bází, zejména pro jihozápadní část transformovny, může být koryto Lidického potoka (povodí č. 1-12-02-027), který protéká cca 1 km jižně od areálu. Předpokládaný generelní směr proudění podzemních vod zájmového území je k severovýchodu k hlavní drenážní bázi koryta Buštěhradského potoka.

vzdálenost k povrchovým vodám:

3 m

S-JTSK:

-761 431 -1 033 433

GPS:

50.1496N 14.1448E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

387,5 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

předběžný průzkum (C)

původce znečištění:

komunální odpady

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Inventarizace SEZ, resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009Skládkování na skládce probíhalo prostým navážením, odpad byl periodicky přehrnut přes čelo. Skládkování bylo započato v roce 1969 a probíhalo cca do roku 1993 i přes skutečnost že nebylo o provoz na zvlášní podmínky žádáno. Charakter odpadů nelze vzhledem k překrytí skládkového tělesa zjistit. Dle archivních údajů se jedná o heterogenní směs TKO z okolních obcí, zemin, popela, stavební sutě, odpadu zeleně, vyloučit přítomnost průmyslových a nebezpečných odpadů nelze.V polovině devadesátých let město Unhošť mělo záměr, jehož náplní bylo provedení sanace skládky stávající a zároveň vybudováné nové, zabezpečené skládky na tomtéž místě. Ani sanace, ani stavba nové skládky doposud nebyla realizována500 m SV od osady Nouzov, svah k Černému potokuProzkoumanost 2009: neprozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

18.02.2010

hydrologické pořadí:

11105018

vodní tok:

Černý potok

vodstvo:

Pod skládkovým čelem protéká Černý potok. ve vzdálenosi cca 30 m

vzdálenost k povrchovým vodám:

30 m

S-JTSK:

-765 831 -1 041 384

GPS:

50.0733N 14.0995E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

370 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: Na jižním okraji obce Hostouň, vlevo od silnice na Jeneč 50 m severovýchodně od kóty 356,2

hydrologické pořadí:

11202023

vodní tok:

Dobrovízský potok

vodstvo:

100 m potok, 20 m pramen

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-757 585 -1 038 659

GPS:

50.1079N 14.2083E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

360 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

strojírenství

typ lokality:

průmyslová skládka

poznámka:

Lokalizace:Buštěhradská halda je skládkou bývalého průmyslového podniku SONP Kladno. První zmínky o haldě se datují k roku 1946. Vlastní výstavba skládky a první navážení se datuje ke konci roku 1951, dostavba objektu a vlečky se datuje k roku 1953. Provoz byl ukončen v polovině osmdesátých let minulého století. Halda se nachází v části územních katastrů Kladno-Vrapice, Buštěhrad a Stehelčeves. Má přibližně obdélníkový tvar o stranách cca 800 x 600 m, podélná osa je orientována ve směru JZ-SV. Na starou haldu navazuje na severozápadní straně dosud aktivní skládka, určená pro odpady kategorie ostatní odpad s biodegradační plochou.

hodnotil:

Dagmar Horáková, ProGeo Consulting s.r.o.

datum:

17.08.2009

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetonický potok

vodstvo:

Dřetonický potok protéká pod severní patou skládky přibližně ve směru ZJZ-VSV. Buštěhradský potok (1-12-02-029) protéká přibližně stejným směrem obcí Buštěhrad, asi 600 m jižně od skládky. Oba potoky se vlévají do Zákolanského potoka, který je levobřežním přítokem Vltavy.

vzdálenost k povrchovým vodám:

600 m

S-JTSK:

-758 690 -1 032 187

GPS:

50.1642N 14.1804E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

357 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

výroba a distribuce elektrické energie

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Po roce 1989 byl vývoj kladenských hutí velice složitý. Faktograficky lze konstatovat, že se POLDI-Spojené ocelárny v roce 1992 změnily na společnosti holdingového typu se statutárním názvem POLDI a. s. Tato společnost se stoprocentním podílem státu zahrnovala dceřinné společnosti, které nabídla téhož roku k odprodeji. Tímto způsobem vznikla v letech 1992-1993 řada subjektů - ze sféry strojírenské výroby Strojírny POLDI, Beznoska Meditech, Termosondy či Anticorro, ze zbytku válcovenských kapacit bývalé huti Koněv firma Noval (dnes už zaniklá) a ze sféry energetiky Energetické centrum Kladno (zájmové území): Energetické centrum Kladno Generatting (ECKG), nyní Alpiq Generation (CZ) s.r.o. (AGCZ). V letech 1997 - 2000, po odstranění starých ekologických zátěží v tomto prostoru (1997) proběhla výstavba nového kogeneračního energetického bloku. V roce 2012/2013 výstavba dalšího nového bloku v místě bývalé kotelny. V prostoru ECKG byla/je situována tepelná elektrárna (černé a hnědé uhlí), dále problematickým místem byla odsazovací nádrž "černé moře". Betonová sedimentační nádrž „Černé moře“ byla původně určena k sedimentaci železnorudné strusky z vysokých pecí, následně využita jako stupeň předčištění odpadních vod. Nádrž byla zaplněna sedimenty obsahujícími dehet, ropné látky, biologické sedimenty z kanalizace jak průmyslové, tak veřejné. Na základě podrobného průzkumu bylo po r. 2000 rozhodnuto nádrž vyčistit a vrátit původnímu účelu v rámci provozu elektrárny, což bylo v roce 2004 provedeno. Kontaminaci i přes provedenou sanaci (KAP 1997-98) lze očekávat zejména RU, PAU, amoniakem a kyanidy. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010.

hodnotil:

Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.

datum:

27.11.2013

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

vzdálenost k povrchovým vodám:

100 m

S-JTSK:

-762 494 -1 032 838

GPS:

50.1536N 14.129E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

350 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

čerpací stanice PHM

typ lokality:

skladování / manipulace s ropnými látkami

poznámka:

Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Bývalý objekt garáží je v současnosti využíván logistickou společností ESA. Historicky byla zjištěna kontaminace podzemních vod ropnými uhlovodíky (film na hladině) v prostoru dnešní ČS (dříve podzemní zásobníky na motorovou naftu, 2x 25m3). Nelze rovněž vyloučit historické nakládání s chlorovanými rozpouštědly.

hodnotil:

Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.

datum:

28.11.2013

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

vzdálenost k povrchovým vodám:

50 m

S-JTSK:

-762 114 -1 032 028

GPS:

50.1613N 14.1326E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

340 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

strojírenství

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Lokalita (objekt 1e 24) byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno, provoz Anticorro. Nachází se v sv. části hutě Poldi, na západním úpatí haldy Poldi kontaminované dehty. Nyní v majetku společnosti QUICKSTEP ANTICORRO, s.r.o. Mořírna je stále v provozu, nachází se zde 3 vany pro moření ponorem: Vana 1 - 4 900 × 2 900 mm, Vana 2 - 3 900 × 1 900 mm, Vana 3 - 5 900 × 1 400 mm (http://www.anticorro.cz/). Maximální zatížení van je cca 1000 kg (závisí na rozmístění materiálu).

hodnotil:

Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.

datum:

27.11.2013

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

vzdálenost k povrchovým vodám:

690 m

S-JTSK:

-762 663 -1 031 960

GPS:

50.1612N 14.1249E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

340 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

koksárenství

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Zájmové území se nachází ve východní části intravilánu města Kladno. Jedná se o starou ekologickou zátěž z bývalých koksárenských provozů v prostoru bývalé huti Koněv v zadaných podoblastech P1 až P5. V současnosti je větší část areálu bývalé koksovny nevyužívaná. Provoz koksovny byl před dvaceti lety ukončen, technologie byla demontována a většina objektů odstraněna. AR (2010) zjistila kontaminaci zemin a mělkých podzemních vod PAU, NEL, fenoly, BTEX a doporučila sanační zásah v podoblastech P1 (benzolka) a P2 (dehtové hospodářství). Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. Podrobné iinformace:Lokalizace: Zájmovým územím je prostor průmyslové zóny Dubí v k.ú. 665169 Dubí u Kladna a její blízké okolí, okres Kladno, kraj Středočeský. Území se nachází ve východní části intravilánu města Kladno. Zájmové území se nachází v prostoru původního areálu POLDI Kladno - Koněv a leží uprostřed širšího zájmového území, které jsme vymezili jako čtverec o rozměrech cca 700 x 700 m (cca 50 ha) a je rámcově vymezeno ulicí Dubská od severu, areálem energetického centra ECK Kladno na východě, kolejištěm vlečky na parcele 6100/1 na jihu a zaniklou komunikací na parcele 6099/1 na západě.Majetkoprávní vztahy zájmového území jsou složité, menší část pozemků patří zadavateli Městu Kladno, větší část pak patří řadě soukromých subjektů. Majetkové poměry jsou přehledně uvedeny v tabulce 1 v AR. Dříve bylo území koksárny katastrálně vedeno souhrnně pod číslem 163/190. Předmětem geologických prací a AR je stará ekologická zátěž z bývalých hutních a koksárenských provozů v prostoru bývalé huti Koněv v zadaných podoblastech P1 až P5.V současnosti je větší část areálu bývalé koksovny nevyužívaná. Provoz koksovny byl před dvaceti lety ukončen, technologie byla demontována a většina objektů odstraněna. V současnosti zůstalo pouze 6 nadzemních objektů -Stavby uhelné mlýny, benzolová pračka, zásobníky uhlí a uhelná věž jsou speciálními stavbami a jejich další využití je problematické. Analýza rizik byla provedena za účelem posouzení rizik staré ekologické zátěže horninového prostředí v prostoru průmyslové zóny Kladno - Dubí a byla financována z prostředků Evropské unie z Operačního programu Životní prostředí - oblast podpory 4.2. AR byla zhotovena na základě údajů poskytnutých nabyvatelem, vyhodnocení archívních dat a výsledků doplňkového geologického průzkumu.

hodnotil:

Ing. Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

06.02.2015

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

vzdálenost k povrchovým vodám:

2 000 m

S-JTSK:

-763 000 -1 033 050

GPS:

50.1511N 14.1224E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

340 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

plynárenství

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Zájmová lokalita (objekt 1g 5 - Plynojem "Váňův Kámen") byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Provoz kompresní a čisticí stanice koksárenského plynu z koksoven huti Koněv byl zahájen v roce 1955 a ukončen v roce 1965. V současnosti celý objekt bývalé plynárny stále stojí, vyjma plynojemu MAN, který byl sešrotován a zrušen v roce 2005. Po ukončení provozu plynárny 1965 byla v objektech zřízena speciální ocelárna a související provozy. Ocelárna dnes patří společnosti Wyman-Gordon, s.r.o., jejímž hlavním výrobním programem je přetavování ocelí ve vakuové a elektrostruskové peci. Ve spolupráci s předními strojírenskými podniky v ČR Wyman-Gordon, s.r.o. zajišťuje dodávky kovaných nebo válcovaných polotovarů pro letecký průmysl. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. Průzkumné práce v rámci AR 2012/2013 byly prováděny pouze v prostoru bývalého plynojemu.

hodnotil:

Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.

datum:

28.11.2013

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

70 m východně od lokality teče severovýchodním směrem Dřetovický potok, který se jako levostranný přítok vlévá do Zákolanského potoka. Ten ústí do řeky Vltavy.Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

vzdálenost k povrchovým vodám:

200 m

S-JTSK:

-762 949 -1 033 553

GPS:

50.1467N 14.1241E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

367 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

zemědělství, lesnictví

typ lokality:

skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných)

poznámka:

Lokalizace: severní okraj Kladna, městská část Ostrovec. Z prostředků MZe byly zlikvidovány látky ohrožující zdraví (organofosfáty, PCB) z likvidovaného podniku. Dohled zajišťoval ÚKZUZ, likvidace proběhla v letech 1993-4 a 1996). Podrobnější informace má bývalý ÚKZUZ, nyní Státní rostlinolékařská správa, okr. Odd. Kladno 0312-628441, a AGRIO Hovorčovice 18, p. Měšice (nyní L.O.B. s.r.o. 02/2278301).Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009.

hodnotil:

Ing. Jana Corbet, RMT VZ, a.s.

datum:

07.12.2010

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

vodoteč Dřetovický potok ve vzdálenosti cca 1900 m HL pořadí 1-12-02-031

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 900 m

S-JTSK:

-764 322 -1 032 617

GPS:

50.1533N 14.1032E (mapy.cz)

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

hutnictví a slévárenství

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. V roce 1854 byla společností Kladenské kamenouhelné těžařstvo založena Vojtěšská huť (Alberthütte, později huť Koněv) a následně Pražská železářská společnost. Společnost vlastnila kromě huti také uhelné a rudné doly. Rozvoj těžařského průmyslu byl v roce 1856 podpořen stavbou dráhy kladensko-nučické, významné pro dopravu hlavních surovin: tzv. "nučické" rudy, uhlí, železa a vápence z lomů u Tachlovic. V roce 1865 měla Vojtěšská huť 8 pražících pecí a luhárny s 10-ti nádržemi. V letech 1868-1870 byla postavena první pudlovací pec, válcovny a tzv. koksárny. V roce 1875 byla uvedena do provozu Bessemerova ocelárna, jejíž provoz si vyžádal dovoz zahraniční, kvalitnější rudy. Osmdesátá a devadesátá léta 19. století byla ve znamení modernizace Vojtěšské huti: průmyslová zóna byla rozšířena o Thomasovu a Martinskou ocelárnu, 2 siemens-martinské pece a další nové ocelárny a pudlovny. V letech 1892-1893 byly postaveny další nové vysoké pece, 46 pražicích pecí a 10 nových vápenných pecí. V roce 1897 byla postavena nová dolomitka a speciální cihelna na výrobu žáruvzdorného materiálu. V prvních létech dvacátého století se Vojtěšská huť dále rozšiřuje o dvě nové válcovny, drátovny, elektrárnu a o Novou a Starou ocelárnu. Mezi válkami investuje Pražská železářská společnost do vybudování nové obloukové pece a válcovací tratě na páskové železo. V letech 1927-1929 a 1940 byl areál Vojtěšské huti rozšířen o 5 šachtových vápenných pecí. Po ukončení produkce surového železa v 70. letech 20. století byly první dvě vápenné věže zbourány. Zachovány jsou zásobníky pod pecemi a tři vápenné pece, které byly v roce 2008 prohlášeny kulturní památkou. Po druhé světové válce, v padesátých letech 20. století, bylo vybudováno nové rudiště a železniční rudný most k vysokým pecím. Roku 1975 se vysokopecní výroba v huti Koněv zastavila, s čímž vyhasla i pověstná rudá záře vylévané strusky (Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně: Kladno - město železa a oceli, http://www.omk.cz/). Spolu s ukončením vysokopecní výroby v huti Koněv byla zrušena Thomasova ocelárna a zbořeny vysoké pece, další provozy jako Martinská ocelárna a válcovny však nadále fungovaly. Na konci devadesátých let 20. století a po roce 2000 začaly být v rámci tzv. šrotového programu likvidovány nepotřebné provozy huti Poldi (prakticky celá severozápadní poválečná část - ocelárna 2, válcovny 1, 6-8, Innocenti), Koněv (Martinská a Thomasova ocelárna, přilehlé válcovny) a Dříň (elektroocelárna Dříň). V severní části bývalé Huti Koněv na uvolněných plochách v letech 2001 - 2006 vystavěla nový objekt skladů firma Dachser. Nyní k nim přistavuje nové objekty (2012). Dle zveřejněných údajů (Mladá fronta DNES, 14.05.2012) Dachser musel své pozemky zbavit ekologických zátěží, zbourat zbytky a ruiny objektů, srovnat terén, apod. Kromě vyloženě technických budov architekti navrhli i parkové úpravy, kterým Dachser věnoval nemalou částku rozpočtu stavby. Okamžitá likvidace Válcovny Jemná V hutě Koněv, lidově nazývané "Maďarka", byla provedena poté, co se v sobotu 27.7. 2007 část této haly zřítila na zloděje, kteří se pokoušeli ukrást železné nosníky. Dva lidé přišli pod sutinami o život, tři byli těžce zraněni Statik nařídil okamžitou demolici. Spolu s válcovnou byla zbořena i hala bývalých skladů Pražské železářské společnosti postavených v letech 1910 - 1914 ve stylu moderny. Sklady měly náročně řešenou nýtovanou ocelovou konstrukci střechy se stříškovými sv

hodnotil:

Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.

datum:

27.11.2013

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

vzdálenost k povrchovým vodám:

400 m

S-JTSK:

-763 468 -1 033 321

GPS:

50.1481N 14.1164E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

340 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

elektrotechnika

typ lokality:

skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných)

poznámka:

Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009.V minulosti sloužila továrna na výrobu lan a kabelů, následně byla postavena gumárna k výrobě izolované pryže. Dále výroba silových kabelů a vodičů s PVC izolací a PVC pláštěm. V současné době je výroba zaměřena na produkci plastových kabelů s izolací ze síťového PE, kaučukové směsi, kabelové soubory.Zájmové území se nachází na severovýchodním okraji města Kladna v průmyslové zóně.. Areál společnosti nkt cables, a.s. se rozkládá vlevo při silnici vedoucí z centra města na městskou část Hnidousy. k areálu společnosti patří i skladovací plocha, která se rozkládá vpravo od silnice (naproti vlastnímu areálu závodu). prozkoumanost 2009: prozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

23.02.2010

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Z regionálně hydrogeologického hlediska je zájmové území součástí hydrogeologického rajónu č. 514 - Kladenská pánev. Hranice rajónu tvoří na JZ rozvodnice mezi Berounkou a Vltavou, na Z až SZ rozvodnice mezi Vltavou a Ohří, na S zapadají sedimenty permokarbonu pod křídové uloženiny, na V je hranicí tok Vltavy, na JV proterozoikum.

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 m

S-JTSK:

-763 403 -1 032 348

GPS:

50.1568N 14.1154E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

340 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

hutnictví a slévárenství

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Lokalita byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Roku 1899 byla založena soukromá huť ředitele Pražsko-železářské společnosti K. Wittgensteina, huť Poldi (Poldihütte) v sousedství Vojtěšské huti. Huť Poldi se od počátku zaměřovala na výrobu speciálních ocelí (ocel rychlořeznou). V následujících letech probíhalo rozšiřováni výroby pro vojenské účely. V roce 1891 zde byla postavena Siemens-martinská ocelárna, kovárna, lisovna střel, dvě siemens-martinské pece a dvě trati válcoven. Roku 1908 zde byla zřízena první elektroocelárna v Evropě. V průběhu první světové války byla huť Poldi rozšířena o dílny pro výrobu hřídelí, válcovnu a zápustkovou kovárnu, v roce 1925 dále o 3. obloukovou pec "Herout-Fiat", dvě nízko-frekvenční indukční ocelářské pece a další dvě siemens-martinské pece. k dalšímu rozvoji hutě Poldi došlo za 2. světové války a po ní, kdy vznikl národní podnik Poldi SONP Kladno sdružující obě hutě (Koněv a Poldi). /). Počet zaměstnanců národního podniku Poldi SONP Kladno byl v období před rokem 1989 cca 20 000 osob. Na konci devadesátých let 20. století a po roce 2000 začaly být v rámci tzv. šrotového programu likvidovány nepotřebné provozy huti Poldi (prakticky celá severozápadní poválečná část - ocelárna 2, válcovny 1, 6-8, Innocenti), Koněv (Martinská a Thomasova ocelárna, přilehlé válcovny) a Dříň (elektroocelárna Dříň). V letech 2008 až 2010 proběhla rekonstrukce původních objektů Válcoven 3,4,5 a Kotelny 1 pro výstavbu nové lisovny Poldi Trade a.s. formou výstavby nové provozní haly.Provoz hutí a dolů zapříčinil i vznik několika hald. Jednak jednalo o haldy vysokopecní strusky - halda Koněv (nyní Destro) západně od areálu Poldi, jejímž základem byly i starší důlní odvaly (blízké doly Thinnfeld a Layer), a po 2. světové válce Buštěhradská halda, jejíž hutní provoz byl ukončen v polovině osmdesátých let minulého století. V severovýchodní části Poldiny hutě pak vznikla na základě staršího důlního odvalu (blízké doly Prokop a František Josef / Tragy) halda Poldi (Kovoport). Na haldě Poldi byly ukládány kotelních odpady a nedopalky, struska, stavební odpady, Fe-slitky a zejména odpadní dehty z generátorů a odlučovačů dehtu na rozvodech energetických plynů (před zavedením zemního plynu generátorový a koksárenský plyn). Na povrchu haldy tak vznikala dehtová jezírka, která byla postupně zasypávána dalším naváženým materiálem a byla vytvářena jezírka nová na jiném místě haldy. Dvě dehtová jezírka v severovýchodní části haldy existují dodnes. V současné době halda Poldi zahrnuje více jak 1 mil m3 různorodého materiálu s širokým spektrem polutantů (PAU, fenoly, ropné látky, těžké kovy, sírany, amonné ionty apod.)Po roce 1989 byl vývoj kladenských hutí velice složitý. Faktograficky lze konstatovat, že se POLDI-Spojené ocelárny v roce 1992 změnily na společnosti holdingového typu se statutárním názvem POLDI a. s. Tato společnost se stoprocentním podílem státu zahrnovala dceřinné společnosti, které nabídla téhož roku k odprodeji. Tímto způsobem vznikla v letech 1992-1993 řada subjektů - ze sféry strojírenské výroby Strojírny POLDI, Beznoska Meditech, Termosondy či Quickstep Anticorro; ze sféry energetiky Energetické centrum Kladno ECKG, nyní Alpiq Generation (CZ) s.r.o. (AGCZ); ze zbytku válcovenských kapacit bývalé huti Koněv firma Noval - dnes už zaniklá. Rozhodnutím vlády pak byla na hutní aktivity POLDI a.s. (tj. ocelárenské, tvářecí a tepelně-zpracovatelské provozy) vyhlášena veřejná soutěž, jejímž výhercem se sta

hodnotil:

Kamil Černý, VODNÍ ZDROJE, a.s.

datum:

27.11.2013

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Větší část města Kladna včetně průmyslové zóny Poldi leží v dílčím povodí č. 1-12-02-031 o rozloze 30,137 km2, odvodňovaném Dřetovickým potokem směrem k severovýchodu. Potok je na území města Kladna (včetně průmyslového areálu) zatrubněn a jeho drenážní funkce je tak omezena. Jednotlivé pramenní větve Dřetovického potoka (Kladno, Ročenka životního prostředí 2005) jsou:Za hlavní větev (I. větev) je považována ta, která pramení pod nádražím Kladno-Rozdělov, protéká směrem Z-V k areálu bývalé Poldi, kde je koryto zatrubněno do páteřní kanalizace Poldi. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí.Ke II. větvi Dřetovického potoka patří prameniště v Sítenském údolí. Prameny se zde stékají v drobný potok, který je zatrubněn v oblasti pekáren. Další prameniště se nachází pod bývalou kročehlavskou sokolovnou (později kino Květen). Na zde vzniklém vodním toku byly zbudovány 2 rybníky, které původně sloužily místnímu pivovaru jako zdroj ledu. Z horního rybníka byla později vytvořena požární nádrž, dolní rybník byl ponechán bez údržby a následně zavezen. Dle pamětníků byla údržba zastavena po havárii německého vojenského automobilu s municí na konci druhé světové války. Dnes je v místě rybníka OD Baumax. II. větev Dřetovického potoka je zatrubněna do páteřní kanalizace Koněv. Na povrch se dostává až za průmyslovou zónou v Dubí, kde však koryto slouží zejména jako odlehčovací kanál pro městskou kanalizaci.Poslední z větví Dřetovického potoka (III. větev) pramení pod lesem Dlouhé boroviny. Vydatnost pramenů je v současné době zanedbatelná, koryto však bylo proměněno v odlehčovací kanál pro kanalizaci kročehlavských sídlišť. Tento kanál způsoboval před vybudováním retenční nádrže mezi městskými částmi Kročehlavy a Dříň povodně při přívalových srážkách.Koryta všech větví Dřetovického potoka se slévají až za průmyslovou zónou, nejprve II. a III. větev; v oblasti ČOV Kladno Dubí pak spojená II. a III. větev s větví I. Za normálního stavu je naprostá většina vody ze zatrubněné I. a II. větve Dřetovického potoka (jako páteřní kanalizace Poldi a Koněv) odvedena kanalizačními přivaděči kopírujícími koryto potoka na průmyslovou ČOV Kladno Dubí. Koryto potoka je za normálního stavu naplněno až výtokem z této průmyslové ČOV (průmyslová voda do areálu Poldi, Koněv a Dříň je od konce 30. let 20. století dodávána z řeky Vltavy - (vodárna Podmoráň, úpravna Úholičky).); dále pak o 2,5 km níže po proudu výtokem z městské ČOV Kladno Vrapice. Protože i zdroje pitné (a tedy i odpadní) vody městského vodovodu jsou také mimo povodí Dřetovického potoka, můžeme konstatovat, že v současné době má převážná část povrchové vody Dřetovického potoka pod ČOV Kladno Dubí a ČOV Kladno Vrapice antropogenně ovlivněný původ. Naopak přirozené pramenní vývěry, pokud nejsou svedeny do průmyslové kanalizace, budou v současné době spíše drénovány směrem do podloží, do vytěžených důlních prostor.Větší část karbonské Kladenské pánve v zájmové oblasti je odvodňována do více zahloubeného severněji ležícího koryta Týneckého potoka. Dřetovický i Týnecký potok po cca 10 km ústí do Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy v Kralupech nad Vltavou.

vzdálenost k povrchovým vodám:

50 m

S-JTSK:

-762 859 -1 032 301

GPS:

50.1579N 14.1228E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

340 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: J okraj obce Kováry, mezi silnicí a Zákolanským potokem

hydrologické pořadí:

11202032

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Pata skládky zasahuje místy až 2 m ke břehu Dřetovického potoka.

vzdálenost k povrchovým vodám:

2 m

S-JTSK:

-753 593 -1 030 324

GPS:

50.1871N 14.2474E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

240 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

jiné

poznámka:

Zájmová lokalita se nacházela 1km JV směrem od centra obce Stehelčeves podél Hlavní ulice. Jednalo se o areál bývalé obalovny, kde docházelo k výrobě asfaltové směsi, která se používá pro povrchovou úpravu komunikací. Obalovna fungovala v 80tých letech při výstavbě silnice I/7, poté byla zrušena. Patřila společnosti Silnice Brno n.p. závod Jihlava s technologií Teltomat. V současnosti na jejím místě stojí soukromá benzínová pumpa patřící soukromým vlastníkům. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010.

hodnotil:

Mgr. Pavel Hladík, RMT VZ, a.s.

datum:

23.11.2010

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

930 m SZ směrem od lokality teče na východ Dřetovický potok, který je levostranným přítokem Zákolanského potoka.

vzdálenost k povrchovým vodám:

930 m

S-JTSK:

-757 067 -1 032 168

GPS:

50.1664N 14.2029E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

310 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

neznámo

typ lokality:

ukončený hlubinný důl

poznámka:

Halda Barré se nachází na okraji kladenské aglomerace v městské části Vinařice - Tuháň. Zájmové území je vymezeno silnicí na jeho severním okraji a ve směru jihovýchod - severozápad drážním tělesem. V ostatních částech odval hraničí se soukromými pozemky. Odval vznikl jako důsledek hornické činnosti dolu Barré v letech 1870 až 1922. Odval sloužil pro ukládání hlušin a odpadu z úpravny dolu. Od roku 1990 dochází k obnovení endogenního požáru odvalu.

hodnotil:

Dagmar Horáková, ProGeo Consulting s.r.o.

datum:

19.01.2009

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vzdálenost k povrchovým vodám:

270 m

S-JTSK:

-765 020 -1 031 473

GPS:

50.1626N 14.0913E (mapy.cz)

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

předběžný průzkum (C)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 400 m JJZ od obce Dřetovice, svah nad rybníkem, 200 m JV od Pilského mlýna.

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

Dřetovický potok

vodstvo:

Dřetovický potok protéká 100 východně nad skládkou, která leří v jeho nivě.

vzdálenost k povrchovým vodám:

100 m

S-JTSK:

-756 960 -1 031 187

GPS:

50.1753N 14.2024E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

250 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

předběžný průzkum (C)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: S okraj Vinařické hory, 1 km SSZ od obce Vinařice, opuštěný kamenolom

hydrologické pořadí:

11202043

vodní tok:

Knovízský potok

vodstvo:

Knovízský potok

vzdálenost k povrchovým vodám:

900 m

S-JTSK:

-764 923 -1 028 695

GPS:

50.1874N 14.0871E (mapy.cz)

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Inventarizace SEZ, resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009Obalovan typu Benninghoven TBA 160 stále v provozu. Obalovna byla v areálu v provozu již před rokem 1989, možnost úniků teplonosných olejů s obsahem PCB. Průmyslový areál na sv okraji obce.prozkoumanost 2009: neprozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

17.12.2009

hydrologické pořadí:

11202041

vodní tok:

Knovízský potok

vodstvo:

bezejmenná vodoteč ve vzdálenosti cca 200 m

vzdálenost k povrchovým vodám:

2 000 m

S-JTSK:

-764 482 -1 029 572

GPS:

50.1802N 14.095E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

380 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: na severním okraji obce Hřebeč, 250 m severozápadně od kostela v obci

hydrologické pořadí:

11202027

vodní tok:

Lidický potok

vodstvo:

200 metrů jižně protéká Lidický potok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

200 m

S-JTSK:

-760 263 -1 034 760

GPS:

50.1393N 14.1636E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

360 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: J okraj obce Lidice, ulice 10. června 1942

hydrologické pořadí:

11202027

vodní tok:

Lidický potok

vodstvo:

250 m jižně protéká Lidický potok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

250 m

S-JTSK:

-758 369 -1 034 670

GPS:

50.1425N 14.1897E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

320 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: severovýchodní okraj obce Bratronice, nalevo od silnice směr Horní Bezděkov, přirozená deprese vytvořená místním potokem, těsně nad ČOV Bratronice

hydrologické pořadí:

11105017

vodní tok:

Loděnice

vodstvo:

Skládkovým tělesem prochází zatrubněná vodoteč (DN 1000), která se po cca 1,3 km vlévá zprava do Loděnice (VH významný tok) . Prostorem skládky je rovněž převáděna kmenová stoka DN 300 splaškové kanalizace do níže ležící ČOV.

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-771 103 -1 040 542

GPS:

50.0741N 14.025E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

420 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

předběžný průzkum (C)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 500 m Z od obce KAČICE, vpravo od polní cesty do Želechovic, J úpatí svahu k potoku Loděnice

hydrologické pořadí:

11105007

vodní tok:

Loděnice

vodstvo:

Povodí Kačáku, rozloha povodí je 5,74 km2. Těsně při úpatí svahu probíhá dnes zasypaný náhon, který je suchý.

vzdálenost k povrchovým vodám:

130 m

S-JTSK:

-773 396 -1 030 146

GPS:

50.1637N 13.9726E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

390 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

zemědělství, lesnictví

typ lokality:

skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných)

poznámka:

Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009Průmyslový areál na severním okraji obce. Z prostředků MZe byly zlikvidovány látky ohrožující zdraví (organofosfáty, PCB) likvidovaného podniku. Dohled zajišťoval ÚKZUZ, likvidace proběhla v letech 1993-4 a 1996). Podrobnější informace má bývalý ÚKZUZ, nyní Státní rostlinolékařská správa, okr. Odd. Kladno 0312-628441, a AGRIO Hovorčovice 18, p. Měšice (nyní L.O.B. s.r.o. 02/2278301)prozkoumanost 2009: neprozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

17.12.2009

hydrologické pořadí:

11105011

vodní tok:

Loděnice

vodstvo:

vodoteč Loděnice ve vzdálenosti cca 300 m HL pořadí 1-11-05-011

vzdálenost k povrchovým vodám:

300 m

S-JTSK:

-770 959 -1 034 291

GPS:

50.1299N 14.0146E (mapy.cz)

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: Na jihovýchodním okraji obce Kamenné Žehrovice, 100 m severně od hřbitova v obci, 50 m severozápadně od kóty 421.5

hydrologické pořadí:

11105011

vodní tok:

Loděnice

vodstvo:

350 m SV protéká Loděnice - vodohospodářsky významný tok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

350 m

S-JTSK:

-770 450 -1 034 911

GPS:

50.1251N 14.0229E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

400 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: na severovýchodním okraji obce Pavlov, vpravo u silnice na Hostouň

hydrologické pořadí:

11202024

vodní tok:

ne

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-760 421 -1 039 274

GPS:

50.0989N 14.1703E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

390 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: Na J okraji obce Důl Theodor, za areálem dolu Theodor, na okraji svahu.

hydrologické pořadí:

11202033

vodní tok:

není

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-761 566 -1 029 807

GPS:

50.1818N 14.1359E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

330 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 500 m JJV od obce Cvrčovice, v prostoru starého odvalu, nedaleko trati ČSD Kladno - Kralupy

hydrologické pořadí:

11202031

vodní tok:

není

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-759 908 -1 030 925

GPS:

50.1739N 14.161E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

330 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: Vpravo od silnice Valdek - Kyšice, 700 m jihojihovýchodně od obce Valdek, 500 m západně od obce Kyšice

hydrologické pořadí:

11105018

vodní tok:

není

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-766 087 -1 039 480

GPS:

50.0899N 14.0923E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

430 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 500 m SZ od obce Lány, 600 m západně od hřbitova na S okraji obce

hydrologické pořadí:

11105008

vodní tok:

není

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-776 083 -1 033 664

GPS:

50.129N 13.9424E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

474 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

zpracování ropy

typ lokality:

skladování / manipulace s ropnými látkami

poznámka:

Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009Zájmovým územím je areál ČS a přilehlé pozemky. V současné době je v zájmovém území provozována čerpací stanice společnosti Benzina a.s., Praha. Vlastní areál ČS zaujímá plochu cca 40 x 25 m (0,1 ha). Areál je tvořen prodejním kioskem, zastřešeným prostorem výdejních stojanů, podzemním úložištěm, skladem s garáží a příjezdovou průjezdnou komunikací. V roce 1997 byla provedena rekonstrukce ČS zahrnující odstranění zastižených kontaminovaných zemin a betonů v prostoru výdejních stojanů a z povrchu úložiště nádrží.prozkoumanost 2009: prozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

01.02.2010

hydrologické pořadí:

11105012

vodní tok:

neznámo

vodstvo:

Zájmové území přísluší do povodí Rozdělovského potoka, číslo hydrologického pořadí 1-11-05-012. Rozdělovský potok je levostranným přítokem říčky Loděnice, která je vodohospodářsky významným tokem. ČS leží v bezprostřední blízkosti rozvodnice s povodím Dřevotického potoka (vodohospodářsky významný tok). Nejkratší přímá vzdálenost k prameništi Rozdělovského potoka činí cca 700 m. Jedná se však o zastavěný prostor s kanalizací a proto tato vzdálenost neodráží transportní podmínky.V sousedním povodí (severně) se nacházejí v závěrech erozních údolí 3 prameniště malých vodotečí ve vzdálenosti 1,5 až 2,0 km.Vlastní areál je odvodňován vlastním kanalizačním systémem zaústěným do lapolu a následně do městské kanalizace.

vzdálenost k povrchovým vodám:

700 m

S-JTSK:

-767 258 -1 033 651

GPS:

50.1403N 14.0646E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

425 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

výroba a distribuce elektrické energie

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009Transformovna Kladno - Západ se nachází ve Středočeském kraji ve vzdálenosti cca 1 km jihozápadně od souvislé městské zástavby Kladno - Rozdělov. Areál transformovny je vlevo od silnice Velká Dobrá - Kladno.Prozkoumanost 2009: prozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

22.02.2010

hydrologické pořadí:

11105012

vodní tok:

Rozdělovský potok

vodstvo:

Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu č. 514 Kladenská pánev. Dle ZVM 12-23 Kladno leží v hydrologickém povodí Rozdělovského potoka č. 1-11-05-012. Areál transformovny Kladno - Západ se nachází ve vzdálenosti cca 0,6 km SZ od Rozdělovského potoka a cca 0,8 km SV od soutoku s jeho pravobřežním přítokem. V rámci regionálního povodí Vltavy je Rozdělovský potok levostranným přítokem Loděnice, která se vlévá do Berounky.

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 m

S-JTSK:

-767 414 -1 034 978

GPS:

50.1283N 14.065E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

395 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: u silnice Třebichovice - Smečno, ve druhé zatáčce od Třebichovic, S od silnice

hydrologické pořadí:

11202042

vodní tok:

Svinařovský potok

vodstvo:

300 m JJV Svinařovský potok

vzdálenost k povrchovým vodám:

300 m

S-JTSK:

-766 136 -1 028 250

GPS:

50.1898N 14.0695E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

300 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: Na západném okraji vesnice Koleč, vpravo, u silnice směrem do Třebusic.

hydrologické pořadí:

11202034

vodní tok:

Třebusický potok

vodstvo:

50 m jižně protéká Třebusický potok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

50 m

S-JTSK:

-755 402 -1 028 734

GPS:

50.199N 14.2193E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

250 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

zemědělství, lesnictví

typ lokality:

skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných)

poznámka:

Inventarizace sEZ, resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009Objekt v centrální části obce, kde byly dle SRS v minulosti skladovány přípravky na bázi chlorovaných uhlovodíků, a u nichž lze předpokládat přetrvávající kontaminaci POPs.prozkoumanost 2009: neprozkoumáno

hodnotil:

Ivana Pánková, ALFA SYSTEM s.r.o.

datum:

17.12.2009

hydrologické pořadí:

11202034

vodní tok:

Třebusický potok

vodstvo:

vodoteč Třebusický potok ve vzdálenosti cca 25 m

vzdálenost k povrchovým vodám:

25 m

S-JTSK:

-758 104 -1 028 251

GPS:

50.2N 14.1808E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

280 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace:severovýchodní okraj obce Stochov, Lidická ulice, naproti hřbitovu

hydrologické pořadí:

11105007

vodní tok:

Tuchlovický potok

vodstvo:

600 metrů jižně od obce protéká Tuchlovický potok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

600 m

S-JTSK:

-773 857 -1 031 692

GPS:

50.1494N 13.9693E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

460 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

výroba a distribuce elektrické energie

typ lokality:

skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných)

poznámka:

Lokalizace:Předmětný areál a.s. Středočeská energetická (STE) Transformovna Tuchlovice se nachází v Z části Středočeského kraje, ve správním obvodu města Kladna, při SZ okraji katastrálního území obce Tuchlovice, která je situována cca 12 km Z od již zmíněného Kladna. Vlastní zájmový areál je vzdálen od obytné části obce Tuchlovice cca 750 m vzdušnou čarou SZ směrem. Je situován při V straně komunikace II. třídy č. 23, která spojuje cca 2 km SV položené Kačice s JZ situovanými Lány vzdálenými od areálu transformovny cca 1,7 km. Obec Stochov, která se rozkládá SZ za již zmíněnou komunikací, je vzdálená od hranice areálu cca 500 m. Ze S, V a J je areál obklopen zemědělsky obhospodařovanou půdou. Z J a V strany přiléhá areál k železniční trati Praha-Rakovník.Předmětná transformovna R 110 kV byla vybudována na počátku 50. let minulého století a do provozu uvedena po částech v letech 1953 - 1958. Ohraničený technologický prostor o ploše cca 7500 m2, ve kterém se nachází veškeré výkonné stroje, je situován do centrální části areálu.V letech 1999-2001 proběhla celková rekonstrukce technologické části areálu transformovny, která měla za cíl výrazně dopomoci ke snížení rizika úniků cizorodých látek při poškození či havárii elektrických zařízení technologické části transformovny. V rámci rekonstrukčních prací bylo přistoupeno ke stavebnímu zásahu (náhrada původních štěrkových loží za betonové záchytné vany odkanalizované do centrální havarijní olejové jímky), ale i k zásadní výměně olejových komponent doprovodného zařízení (vypínače, MTI, MTU) za komponenty bez olejových náplní a vyřazení kondenzátorových jednotek s PCB z technologické soustavy.

datum:

31.12.1985

hydrologické pořadí:

11105010

vodní tok:

Tuchlovický potok

vodstvo:

Jakost vody v Tuchlovickém potoce není jeho správcem monitorována.Pro účely zpracování AR odebrán vzorek z této povrchové vodoteče v odběrovém bodě OB-1. Jednorázovým vzorkováním povrchové vody nebyla zjištěna její kontaminace látkami NEL, ClU, BTEX a TK. Zaznamenána byla pouze zvýšená koncentrace sumárního parametru PAU nad limit stanovený NV č. 61/2003 Sb. Suma individuí parametru PAU dle zmíněného nařízení činí 0,216 µg/l, tzn. imisní standard byl překročen 1,1x. Uhlovodíky včetně PAU mohou v přírodě vznikat i přírodními biologickými procesy (biosyntéza řas, vodních rostlin a bakterií - produkty metabolismu při odumírání). Identifikovaná zvýšená koncentrace je přisuzována právě těmto biologickým pochodům, které jsou v dominanci v letním období, kdy byl vzorek odebírán.

vzdálenost k povrchovým vodám:

500 m

S-JTSK:

-773 559 -1 032 562

GPS:

50.142N 13.9751E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

417 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 300 m východně od obce Brandýsek, napravo od silnice na Kladno

hydrologické pořadí:

11202032

vodní tok:

Týnecký potok

vodstvo:

Lokalita leží 80 - 100 m severozápadně od Týneckého potoka.

vzdálenost k povrchovým vodám:

80 m

S-JTSK:

-761 074 -1 029 702

GPS:

50.1833N 14.1425E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

280 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

jiné

poznámka:

Zájmová lokalita se nacházela na samotném západním okraji města Kladno v městské části Rozdělov. Jednalo se o areál bývalé obalovny, kde docházelo k výrobě asfaltové směsi, která se používá pro povrchovou úpravu komunikací. Obalovna fungovala v 80tých letech a patřila společnosti Technické služby Kladno s technologií Teltomat. V současnosti na jejím místě stojí sklady patřící soukromým vlastníkům a společnosti Geomining, a.s. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010.

hodnotil:

Mgr. Pavel Hladík, RMT VZ, a.s.

datum:

23.11.2010

hydrologické pořadí:

11202033

vodní tok:

Týnecký potok

vodstvo:

3,8 km severovýchodním směrem od lokality teče Týnecký potok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

3 800 m

S-JTSK:

-767 386 -1 033 195

GPS:

50.1442N 14.0619E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

423 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 600 m od obce Běleč, 300 m jihozápadně od hájovny Kouty, místní název "na višňovce", (u lomu)

hydrologické pořadí:

11103053

vodní tok:

Vuznice

vzdálenost k povrchovým vodám:

100 m

S-JTSK:

-773 708 -1 042 869

GPS:

50.0501N 13.9936E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

419 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace:300 m jihozápadně od obce Dolany, pod křížením vysokého napětí a silnice

hydrologické pořadí:

11202022

vodní tok:

Zákolanský potok

vodstvo:

350 m severozápadně protéká Zákolanský potok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

350 m

S-JTSK:

-761 965 -1 037 586

GPS:

50.112N 14.1456E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

385 m

kraj:

Středočeský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: Východní okraj obce Otvovice, u hřbitova, nalevo od cesty vedoucí z obce ke hřbitovu.

hydrologické pořadí:

11202036

vodní tok:

Zákolanský potok

vodstvo:

500 m severozápadně protéká Zákolanský potok.

vzdálenost k povrchovým vodám:

500 m

S-JTSK:

-751 125 -1 028 031

GPS:

50.2106N 14.2772E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

230 m