Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologická charakteristika území

Vodstvo na správním území ORP patří do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, většina toků je v povodí povodí II. řádu Střední Labe (1-04), jihozápadní okraj území je v povodí II. řádu Sazavy a část území na východě v povodí Doubravy. Na území se dále nachází 5 povodí III. řádu a přibližně 50 jednotlivých povodí IV. řádu.

Hlavními toky na správním území ORP Kolín jsou řeka Labe a její významné přítoky – Cidlina, Výrovka, Klejnárka a Bečvárka (přítok Výrovky).

Na území se dále nachází řada drobných vodních toků, melioračních kanálů a vodních děl, které jsou v případě významu z hlediska povodňového nebezpečí zapracovány do povodňových plánů příslušných obcí. Tyto toky mají zpravidla velmi nevyrovnaný odtok s rychlými výkyvy.

V letním období se mohou na území vyskytnout regionální srážky, které nemívají tak vysokou intenzitu jako srážky lokální, ale postihují rozsáhlé území a trvají řádově desítky hodin až několik dní a celkový objem srážek je tak značný. Povodňové vlny vzniklé následkem regionálních dešťů se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Tento typ povodní se na území týká zejména řeky Labe, která představuje hlavní povodňové ohrožení města. Dlouhotrvající srážky navíc mohou vést k vysoké nasycenosti povodí a snižování retenční schopnosti krajiny.

Místní přívalové deště jsou naproti tomu srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 30 mm srážek za hodinu), které zasahují malou plochu o velikosti do cca 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Následky těchto povodní mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Tyto přívalové srážky se nedají předem prostorově a časově lokalizovat. Lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Všechna protipovodňová opatření proti těmto srážkám by měla být směřována do oblasti prevence. Pokud se již vyskytnou, většinou se již jedná především o odstranění vzniklých škod a likvidaci následků.

V zimním období se zde mohou vyskytnout povodně z tání sněhu doprovázeného srážkami – tyto srážky bývají menší intenzity než letní, avšak v kombinaci s ostatními faktory tvoří obdobu letním regionálním povodním. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích, kdy může vznik ledových bariér vyvolat lokální záplavy.

Odtokové poměry jsou vyrovnané na Labi (o něco méně na jeho velkých přítocích) poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je asi 1:25. Průtok na Labi je ovlivňován manipulacemi na řadě jezů a na menších nádržích v povodí horního Labe. Tyto nádrže ovšem mohou ovlivnit povodňové průtoky velmi omezeně.

Na drobných tocích jsou odtokové poměry naopak velmi nevyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je cca 1 : 200 u velmi malých toků i 1 : 1000.

Specifický odtok se v zájmové oblasti pohybuje kolem 1,5–3 l/s/km2. Nachází se zde úrodné nížiny s půdními i klimatickými podmínkami výhodnými pro intenzívní zemědělskou výrobu. Lesů je zde velmi málo a jsou rozptýleny v ojedinělé hájky. V této oblasti jsou nejnižší srážky na povodí, a to pod 600 mm. Tyto nepříznivé vlhkostní a odtokové poměry jsou jen zčásti vyváženy tím, že zde protéká řeka Labe.

Na správním území se také nachází řada vodních děl, 9 z nich má přiřazenou III. kategorii z hlediska TBD (včetně zdymadla Kolín). Vliv vodních děl na povodňovou situaci řeší příslušné předpisy, případně povodňové plány jednotlivých obcí.

Další informace: Vodní toky
Vodní díla