Věcná část > Charakteristika území > Hydrologický režim území

Letní hydrologický režim

V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy, Sázavy a Berounky byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se velmi negativně promítají i v nížinných úsecích.

Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Zvýšené vodní stavy na drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších tocích již ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 20 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus.

Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Prakticky se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat. Maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Pokud se však nevyskytují přímo ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou, ale v oblastech povodí dolního toku Vltavy, lze postup povodňových vln z nich vzniklých rovněž předpovídat velmi dobře.

Zimní hydrologický režim

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny chody ledu.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka, respektive provoz MVE, kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny v jezových zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy.

Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku, není správní území ORP Kralupy nad Vltavou až na výjimky (Zákolanský a Knovízský potok) ohroženo. Ledové jevy jsou vlivem Vltavské kaskády příznivě ovlivněny (prakticky se nevyskytují).