<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Ohrožené objekty a kritická místa > Historické povodně |
1432 – Velká povodeň
1451 – Velká povodeň
1501 – Velká povodeň
1784 – Velká povodeň – změna řečiště (28. 2. 1784)
1845 – Velká povodeň, 1854 – Velká povodeň
1872 – Velká povodeň – ohrožen železniční most (25. 5. 1872)
1890 – Velká povodeň – zatopen střed města (4. 9. 1890)
1940 – Velká povodeň – ohrožen kralupský most (15. 3. 1940)
1947 – Velká povodeň ze Zákolanského potoka (14. 3. 1947)
1981 – Malá povodeň Zákolanského potoka
2002 – Velká povodeň celého ORP (8. 8. – 26. 8. 2002)
2013 – Velká povodeň celého ORP (2. 6. – 12. 6. 2013)
Povodně byly často způsobeny jarním táním. Ty největší ale byly tzv. letního typu. V roce 1890 došlo k povodni v září. Ta byla způsobena dlouhodobými dešti na jihu Čech. Při této povodni byl zaplaven celý střed města, jak je patrné z rysky na pamětní desce 155 cm nad chodníkem pod železničním viaduktem v centru města.
Zvláštností byla poslední povodeň na jaře v roce 1947. Kry na rozvodněné Vltavě uzavřely soutok Zákolanského potoka, jehož hladina začala stoupat. Uliční kanalizací vystoupila voda Zákolanského potoka do ulic a zaplavila střed města až do Nerudovy ulice.
Největšího podrobně zaznamenaného rozlivu dosáhla povodeň v roce 2002, po vydatných srpnových deštích. Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.
Pro tuto povodeň byl významný extrémně rychlý nárůst průtoků – přítok do VD Orlík narostl během 24 hodin o téměř 2000 m3/s (2.–3. 6. 2013). Dalším významným jevem byly vysoké přítoky z menších mezipovodí – dosažený kulminační průtok v profilu Praha – Malá Chuchle 3040 m3/s byl v Nové Vsi výrazně navýšen o tyto přítoky. Plocha těchto mezipovodí do profilu v Nové Vsi je 909,5 km2 (Botič >Q100, Rokytka Q50, Zákolanský potok Q20), v profilu pod zaústěním Bakovského potoka je plocha mezipovodí 1326,7 km2.
Rozdíly výšek kulminací povodní z roku 2002 a 2013 jsou na různých místech OPR velmi rozdílné. Např. ve Vltavě nad Kralupy v profilu VD Dolany – Dolánky byl zaznamenán rozdíl hladin 3,24 m. V profilu Vltavy v místní části Nové Vsi Vepřek už byl zaznamenaný rozdíl hladin výrazně menší, a to 0,49 m. Ve Vojkovicích v Dědibabách a Bukoly byl rozdíl místy jen 0,22 m.
stránka b_druhy_historicke.htm aktualizována: 04.04.2022, publikována: 16.09.2024