Věcná část > Hydrologická charakteristika

Páteřním tokem obce je Červený potok. Další vodní toky se na území obce nenacházejí. Existuje zde však velké množství dočasných tras povrchového odtoku srážkových vod.

Červený potok

Červený potok pramení v nadmořské výšce 408 metrů cca 11 km západně od Slaného a západně od obcí Čanovice a Malíkovice, v lokalitě zvané Červené Dolíky. Červený potok odvodňuje zejména Slánsko. Protéká sídly Čanovice - Malíkovice, Řisuty, Studeněves, město Slaný, Blahotice, Vítov, Žižice, Luníkov, Ješín a částí města Velvary, kde na západním okraji ústí do Bakovského potoka.

Délka toku Červeného potoka činí 24,7 km. Nejvyšším místem v povodí je bezejmenný vrch nad pramenem (výška cca 443 m), nejnižším místem je dno při soutoku s Bakovským potokem (183,9 m n.m.). Celková plocha povodí je 73,46 km2. Ve Slaném se do něho vlévá Šternberský potok.

V povodí je deset rybníků na Červeném potoce a jeden na přítoku od Malíkovic. Rybníky jsou velikostně velké nebo střední, jeden z nich (Malovarský) je malý. Šest z nich je průtočných, čtyři neprůtočné, obtékané potokem podél bočních hrází. Od vyústění Červeného potoka jsou to:

Malovarský (neprůtočný), Žižický (neprůtočný), Nový (neprůtočný), Blahotický II a Blahotický I, Červený, Velký Slánský, Nový Studeněveský (neprůtočný), Cukrovarský a Řisutský (neprůtočné). Rybník na přítoku od Malíkovic (v Malíkovicích) je střední a neprůtočný. Rybníky mohou svými retenčními účinky ovlivňovat hydrologické poměry v povodí. Hydrologické poměry se vyvíjejí v závislosti na činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu.

Profil	Ř.km	QN – leté průtoky v m3.s-1
Profil	Ř.km	5	20	100	500	Třída přesnosti
nad Šternberským potokem	13,710	5,4	11,5	22,8	39	III.
Nad Blahotickým rybníkem	11,596	8,6	18,4	36,3	62	III.

Zdroj: Analýza oblastí s významným povodňovým rizikem v povodí Vltavy a podklady k Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe

Z analýzy plyne, že hydrologická data, která byla platná při stanovení studie záplavového území (Q5, Q20 a Q100), jsou oproti hydrologickým datům map povodňových rizik (stanovené ČHMÚ) nižší o více než 76 % a některé profily nelze ani přímo srovnávat.