Všechna stanovená, zrušená i zpracovaná záplavová území jsou shromažďována Ministerstvem životního prostředí ČR, jako ústředním povodňovým orgánem a jsou vizualizovaná v Digitálním povodňovém plánu ČR (dPP ČR) – www.dppcr.cz. Dále budou vždy v případě nového stanovení záplavového území obsažena v grafické části dPP obce Žižice a ORP Slaný.
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad MÚ Slaný (DVT) nebo KÚ Středočeského kraje (VVT).
Pojem „záplavová území“ je zaveden ustanovením § 66 vodního zákona. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let značí výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let.
Výpis z registru záplavových území: Žižice platná / zrušená rozhodnutí
POVIS: Registr záplavových území
vodní tok |
ORP |
úsek od - do [ř. km] |
stanovení záplavového území |
|---|---|---|---|
vodoprávní úřad datum platnosti |
|||
Slaný |
0,000 - 23,799 délka 23,8 km |
KÚ Středočeského kraje |
|
Slaný |
0,000 - 24,380 délka 24,4 km |
ONV Kladno |
|
|
ORP: |
Slaný |
dotčené obce: |
Černuc, Drnek, Malíkovice, Řisuty, Slaný, Studeněves, Velvary, Žižice |
počátek úseku [ř. km]: |
0,000 |
konec úseku [ř. km]: |
23,799 |
délka úseku [km]: |
23,8 |
vodoprávní úřad: |
KÚ Středočeského kraje |
datum: |
15.08.2011 |
příloha: |
|
dokumentace: |
|
|
ORP: |
Slaný |
dotčené obce: |
Černuc, Drnek, Malíkovice, Řisuty, Slaný, Studeněves, Velvary, Žižice |
počátek úseku [ř. km]: |
0,000 |
konec úseku [ř. km]: |
24,380 |
délka úseku [km]: |
24,4 |
vodoprávní úřad: |
ONV Kladno |
datum: |
12.04.1984 |
příloha: |
|
dokumentace: |
Tabulka obsahuje 2 záznamy, byla aktualizována z databáze POVIS dne 15.02.2024
Vypočtené úrovně hladin v záplavových územích vycházejí z předpokladu ustáleného nerovnoměrného proudění pro N-leté průtoky ČHMÚ. Při reálné povodňové situaci (nelze dostatečně přesně odhadnout) může dojít podle intenzity srážek k významným transformacím průtoků vlivem rozlití do inundací, nebo naopak ke zvýšení max. průtoků při protržení vzdutých vodních nádrží, provalení ucpaných mostních objektů, propustků, oplocení, střetu kulminačních vln z přítoků apod. Úrovně hladin jsou vypočteny pro případ volných propustků, mostních profilů, vtoků do uzavřených profilů!
Důležité upozornění:
Koryto potoka se nenachází v uspokojivém stavu. Na mnoha místech je značné množství naplavenin bahna a větví, břehy jsou zarostlé náletovými dřevinami a dalším neudržovaným břehovým porostem. Naplaveniny a dřevin rostoucí na břehové hraně zhoršují profil v nebezpečných úsecích a mohou být příčinou vybřežení při zvýšení hladiny.
Místy se na břehové hraně nachází rovněž černé skládky bioodpadu (posekaná tráva), ukládané na tato místa majiteli okolních pozemků. Tyto skládky představují zvýšené nebezpečí s možností odplavení a zanesení propustků a mostků níže po toku.
Od dosažení 1. stupně povodňové aktivity je proto bezpodmínečně nutné věnovat soustavnou pozornost zachování průtočného profilu pod mosty a jakékoliv překážky toku ihned odstraňovat.
Poznámka:
V srpnu 2010 byla vypracována Studie záplavového území toku Červený potok, která byla použita jako návrh na stanovení záplavového území v rozsahu ř.km 0,000 – 23,779. Hydrologie, která byla platná při stanovení studie záplavového území (Q5, Q20 a Q100), je oproti aktuálně použité hydrologii (stanovené ČHMÚ) nižší o více než 76 %, některé profily nelze přímo srovnávat. V praxi to znamená, že reálné rozlivy nemusí zcela přesně odpovídat stanovenému záplavovému území. Také došlo k rekonstrukci mostů (Luníkov), což by mělo výraznou měrou přispět k zmírnění rozlivu potoka.
Dle studie ZÚ je stávající průtokový profil Červeného potoka schopný pojmout pouze menší povodňové průtoky. Při průtoku pětileté vody již dochází k vybřežování a zaplavování okolí, a to zejména u fotbalového hřiště. Obec Žižice nemá v současné době na Červeném potoce instalovánu měrnou lať. Nejbližší hlásný profil se nachází na mostu ve Slaném, odkud by povodňová komise Žižic také obdržela informaci o dosažení 1. stupně povodňové aktivity a o vyhlášení 2. a 3. SPA.