<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

Vodstvo na katastrálním území města spadá do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, povodí II. řádu Střední Labe (1-04), povodí III. řádu 1-04-01 (Labe od Doubravy po Cidlinu) a 12 povodí IV. řádu.

Hlavními toky na území katastru města jsou řeka Labe s přítoky – Polepka (Chotouchovský potok, Pekelský potok, Hluboký potok a Hořanský potok (s přítokem Nebovidský potok). Na území se nachází dále řada drobných vodních toků.

V letním období se mohou na území vyskytnout regionální srážky, které nemívají tak vysokou intenzitu jako srážky lokální, ale postihují rozsáhlé území a trvají řádově desítky hodin až několik dní a celkový objem srážek je tak značný. Povodňové vlny vzniklé následkem regionálních dešťů se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Tento typ povodní se na území týká zejména řeky Labe, která představuje hlavní povodňové ohrožení města. Dlouhotrvající srážky navíc mohou vést k vysoké nasycenosti povodí a snižování retenční schopnosti krajiny.

Místní přívalové deště jsou naproti tomu srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 30 mm srážek za hodinu), které zasahují malou plochu o velikosti do cca 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Následky těchto povodní mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Tyto přívalové srážky se nedají předem prostorově a časově lokalizovat. Lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Všechna protipovodňová opatření proti těmto srážkám by měla být směřována do oblasti prevence. Pokud se již vyskytnou, většinou se již jedná především o odstranění vzniklých škod a likvidaci následků.

V zimním období se zde mohou vyskytnout povodně z tání sněhu doprovázeného srážkami – tyto srážky bývají menší intenzity než letní, avšak v kombinaci s ostatními faktory tvoří obdobu letním regionálním povodním. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích, kdy může vznik ledových bariér vyvolat lokální záplavy.

Odtokové poměry jsou vyrovnané na Labi, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je asi 1 : 25. Průtok na Labi je ovlivňován manipulacemi na řadě jezů a na menších nádržích v povodí horního Labe. Tyto nádrže ovšem mohou ovlivnit povodňové průtoky velmi omezeně.

Na drobných tocích jsou odtokové poměry naopak velmi nevyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je cca 1 : 200 u velmi malých toků i 1 : 1000.

Specifický odtok se v zájmové oblasti pohybuje kolem 1,5-3 l/s/km2. Nachází se zde úrodné nížiny s půdními i klimatickými podmínkami výhodnými pro intenzívní zemědělskou výrobu. Lesů je zde velmi málo a jsou rozptýleny v ojedinělé hájky. V této oblasti jsou nejnižší srážky na povodí, a to pod 600 mm. Tyto nepříznivé vlhkostní a odtokové poměry jsou jen zčásti vyváženy tím, že zde protéká řeka Labe.

Na katastrálním území se nachází několik vodních děl – zejména rybníků, dále se zde na Labi nachází zdymadlo Kolín. Vliv rybníků na povodňovou situaci lze předpokládat minimální, v případě poruchy hráze či nevhodné manipulace negativní – vznik lokální přívalové vlny.

Další informace: Vodní toky
Vodní díla