<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Organizační část > Stupně povodňové aktivity – činnost > 1. SPA – stav bdělosti

– nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.

Dle situace:

•aktivace pracoviště PK včetně prověření připravenosti zasedacích prostor a jejího technického zázemí pro případ nutnosti svolání povodňové komise,

•kontrola spojení a oznámení o tom, že nastal stav bdělosti (telefonické a rádiové spojení) se členy PK města Kolín (dbf), dále získávání a předávání informací ohledně vývoje situace s okolními povodňovými komisemi, s Povodňovou komisí ORP Kolín (dbf), s operačním střediskem HZS Středočeského kraje, s ČHMÚ, s Vodohospodářským dispečinkem Povodí Labe, státní podnik,

•aktivace Hlásné povodňové a hlídkové služby, vyslání hlídek tvořených hlídkovou službou do určených prostorů okolo vodních toků (propustky, mosty, rybníky) a příjem hlášení od těchto hlídek,

•podle vývoje situace provést vyrozumění obyvatel, vlastníků a správců objektů v možném ohroženém území, viz Charakteristika ohrožených objektů či případné povodňové plány vlastníků pozemků a staveb,

•prověření spojení a použitelnosti všech mechanizací a materiálu k případnému zásahu,

•sledování dalších zpráv o vývoji situace ve sdělovacích prostředcích, případně na internetových stránkách ČHMÚ, Povodí Labe, státní podnik a (www.chmi.cz, www.pla.cz),

•pravidelné sledování a vyhodnocování dalšího vývoje povodňové situace na území města, shromažďování údajů z dostupných hlásných profilů a srážkoměrů, příprava na případné vyhlášení 2. SPA (jako podklad lze využít data ze srážkoměrů, POH, ČHMÚ, informace od ORP a zejména z terénu),

•sběr informací a zaznamenávaní informací,

•vydávání operativních úkolů,

•zápisy do Povodňové knihy,

•provádění Evidenčních a dokumentačních prací