<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Ostatní > Seznam předpisů > Texty vybraných předpisů > Metodické pokyny > Metodický pokyn MŽP č.9/2011 > 12. Informační toky hlásné a předpovědní povodňové služby |
Informační toky hlásné povodňové služby zahrnují především předávání informací mezi povodňovými, případně krizovými orgány, tedy mezi orgány obce, ORP, kraje a centrálními orgány (MŽP, MV příp. ÚPK, ÚKŠ). Obsahem těchto informací ve směru zdola nahoru jsou většinou zprávy, jejichž obsah není normalizován a které informují vyšší orgán podle povahy situace. Součástí mohou být návrhy na vyhlášení nebo odvolání SPA, požadavky na pomoc nebo převzetí řízení povodňových opatření vyšším povodňovým orgánem, případně návrhy na vyhlášení krizového stavu. Ve směru shora dolů jsou to vyhlášení SPA, vyhlášení krizového stavu (z úrovně hejtmana) a další rozhodnutí vyššího orgánu. Speciálním případem jsou informace povodňového orgánu obce pro sousední obce níže po vodním toku. Informace a zprávy mezi povodňovými orgány jsou předávány různými spojovými prostředky (e-mailem nebo i telefonicky), Předávající i přejímající orgán o nich učiní záznam v povodňové knize.
Vedle této hlavní informační linky se hlásné povodňové služby účastní také správci povodí, ČHMÚ, správci vodních toků, vlastníci vodních děl a vlastníci nemovitostí v záplavovém území, kteří informace do systému jednak dodávají a jednak přijímají. Správci povodí (vodohospodářské dispečinky) a předpovědní pracoviště ČHMÚ komunikují s povodňovými orgány zpravidla na úrovni ORP, krajů a ústředních orgánů, správci vodních toků a vlastníci VD na úrovni ORP, vlastníci nemovitostí na úrovni obcí. Rovněž o těchto informacích vedou povodňové orgány záznamy v povodňové knize.
Zjištění nebezpečí nebo výskytu povodní v hlásných profilech i mimo hlásné profily hlásí obec, správce povodí, správce vodního toku, vlastník (uživatel) vodního díla, vlastník nemovitosti nebo kdokoli jiný na příslušný povodňový orgán obce s rozšířenou působností. Fyzické i právnické osoby mohou oznámení směrovat také na HZS nebo Policii ČR (např. pomocí linek tísňového volání), které zajistí další předání příslušnému povodňovému orgánu. Povodňový orgán ORP situaci vyhodnotí a podle závažnosti informuje povodňový orgán příslušného kraje, HZS, RPP ČHMÚ a VHD příslušného podniku Povodí.
Informace o stavech v hlásných profilech kategorie a a B na vodních tocích presentují provozovatelé těchto profilů na webových stránkách, které by měly pravidelně sledovat povodňové orgány obcí a ORP, v jejichž povodňovém plánu je hlásný profil uveden. První překročení směrodatných limitů 2. a 3. SPA ve sledovaných automatizovaných profilech oznamují správci povodí (VHD) na místně příslušnou ORP. Překročení nebo bezprostředně očekávané překročení stavu 3. SPA je také obsahem výstražné informace ČHMÚ (IVNJ). ORP informuje obce v kritickém úseku vodního toku, které již následně sledují údaje ve webové presentaci HPPS. Ohlášení překročení stavu SPA může být dojednáno také jako SMS generovaná automatickou stanicí na mobil pověřeného pracovníka povodňového orgánu. V opačném směru zasílá obec výsledky náhradního pozorování na vyžádání provozovatele automatické stanice v případě jejího selhání.
Předávání informací hlásné povodňové služby mezi obcemi organizují ve svém územním obvodu povodňové orgány ORP. Obvyklé je předávání informací o nebezpečí povodně dalším obcím dolů po vodním toku, případně do sousedního povodí (při extrémních srážkách). Konkrétní způsob toku informací je stanoven podle místních podmínek a obsažen v povodňových plánech. Způsob předávání hlášení z hlásných profilů na tocích a kontakty na pověřené pracovníky povodňové služby jsou také uvedeny v evidenčních listech hlásných profilů. Povodňové orgány ORP kontrolují, aby skutečnosti uvedené v evidenčních listech odpovídaly příslušným povodňovým plánům ORP a obcí, a provádějí přímou editaci těchto údajů v evidenčních listech.
Informace předpovědní povodňové služby ČHMÚ (PVI, IVNJ, HIZ a HRIZ) distribuují předpovědní pracoviště ČHMÚ povodňovým orgánům prostřednictvím operačních a informačních středisek HZS. OPIS HZS krajů (KOPIS) informace doručí na úroveň krajů a na úroveň ORP podle specifikace území, které je ve výstražné informaci nebo zprávě uvedeno (kraje, okresy). KOPIS HZS může, na základě povodňového plánu ORP nebo kraje, informovat o vydání výstražné informace (PVI nebo IVNJ) přímo jednotlivé obce pomocí SMS.
Povodňový orgán ORP posoudí význam informace pro obce ve své územní působnosti a rozhodne o jejím postoupení na úroveň obcí. V každém případě však musí být postoupeny až na úroveň obcí IVNJ týkající se přímo jejich území nebo hlásných profilů, které má obec uvedeny ve svém povodňovém plánu. Stejně je třeba okamžitě postoupit oznámení VHD podniku Povodí o překročení směrodatných stavů 2. nebo 3. SPA v těchto hlásných profilech.
Správcům povodí a dalším vybraným subjektům předávají předpovědní pracoviště ČHMÚ všechny informace předpovědní povodňové služby přímo e-mailem. s ohledem na spolehlivé zajištění informovanosti krajských orgánů, které rozhodují o případném vyhlášení krizového stavu (stav nebezpečí), zasílají předpovědní pracoviště ČHMÚ tyto informace e-mailem jako záložním spojením také na příslušné kraje.
Pro předávání informací hlásné a předpovědní povodňové služby se přednostně využívá informačních a komunikačních sítí IZS a služeb OPIS GŘ HZS a OPIS HZS krajů. Operační a informační střediska HZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem hlášení a zajišťují vyrozumění základních i ostatních složek IZS a vyrozumění povodňových orgánů, případně dalších státních orgánů a orgánů územně samosprávných celků podle povodňových plánů. Vedle toho využívají informací hlásné a předpovědní povodňové služby pro své vlastní úkoly v rámci IZS, tj. pro řízení a koordinaci záchranných a likvidačních prací.
Pro záložní předání informace na povodňový orgán ORP nebo kraje, ústřední povodňový orgán a jiným subjektům povodňové služby se většinou využívá e-mailu.
Pokyny pro zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby platí stejně i v případě vyhlášení krizového stavu podle zákona č. 240/2000 Sb. (stav nebezpečí, nouzový stav) z důvodu povodní. Informační toky jsou v území s vyhlášeným krizovým stavem směrovány na příslušné orgány krizového řízení (krizové štáby), které přebírají řízení ochrany před povodněmi. Na každé úrovni řízení musí být zajištěno sdílení informací mezi povodňovým a krizovým orgánem.
Hlavní směry toku informací hlásné a předpovědní povodňové služby jsou uvedeny v přílohách č. 2 až 7 tohoto pokynu. Pro plošnou distribuci některých informací předpovědní povodňové služby (předpověď počasí, vydání výstražné informace) může být použito také veřejnoprávních sdělovacích prostředků.
stránka MZP_2011-09_12.htm aktualizována: 08.10.2021, publikována: 27.09.2023