Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi

Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může působit škody; povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný.

Povodeň může být způsobena přirozenými jevy nebo umělými vlivy.

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány podle zákona č. 254/2001 Sb., zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

•zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích velkých toků

•letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;

•letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně)

•zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových nápěchů a zácp;

Pro vznik přirozených povodní v územním celku města Mnichovo Hradiště jsou rozhodující hydrologické příčinné jevy na území tohoto povodí tzn. především v povodí hlavních přítoků Jizery a vlastního toku Jizery na území města Mnichovo Hradiště. Na území města Mnichova Hradiště lze na Jizeře ohrožení předpokládat především od prvních dvou typů povodní, ale na ohrožení kanalizace zpětným vzdutím z Jizery, což vyvolá potřebu včasného uzavření stoky v Klášterské ulici se nebezpečně může projevit i třetí typ povodně, na předmětných přítocích Jizery lze očekávat výrazné nebezpečí především od třetího typu povodně tzn. rychlé zvýšení stavů a průtoků po výpadku extrémních lokálních dešťových srážek.

Ve správním obvodě města Mnichovo Hradiště je možný také výskyt zvláštních povodní, tj. povodní způsobených umělými vlivy, neboli situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu zejména při:

•narušení tělesa vzdouvacího vodohospodářského díla

•poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl

•selhání řídících systémů hradících konstrukcí

•nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodohospodářských děl jsou povinni zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě.

Pro potřeby technickobezpečnostního dohledu jsou vybraná vodohospodářská díla rozdělena podle faktoru rizika do čtyř kategorií (I. až IV. kategorie). Faktor rizika je přitom dán sumou všech škod přímých i následných, včetně ohrožení lidských životů, k nimiž by došlo na vodním díle i v území pod ním od průlomové vlny při jeho protržení.

Pro díla I. a II. kategorie je vlastník (uživatel) nebo správce povinen zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu prostřednictvím pověřené odborné organizace, kterou je v České republice akciová společnost Vodní díla – technickobezpečnostní dohled. U děl III. a IV. kategorie provádí vlastník (uživatel) nebo správce technickobezpečnostní dohled sám.

Z hlediska případných povodňových škod mají největší význam vodohospodářská díla zařazená do I. až III. kategorie.

Bezpečnost vodohospodářských děl řeší prováděcí vyhláška MZem. ČR č. 471/2001 Sb. o odborném technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Vodohospodářská díla I., II. a III. kategorie mají samostatná měření a vyhodnocování dle Programu TBD a komisionelní prohlídky za účasti vodohospodářského orgánu v termínu 1× ročně, resp. 1× za 2 roky, resp. 1× za 4 roky.

Obecně lze konstatovat, že z hlediska množství zadržované vody představují největší potenciální nebezpečí díla I. a II. kategorie. Tato díla včetně významnějších objektů III. kategorie však bývají ve velmi dobrém technickém stavu a jsou odborně udržována, toto ovšem obyčejně neplatí u děl III. a IV. kategorie, u kterých si provádí vlastník nebo správce technickobezpečnostní dohled sám. K destrukcím malých nádrží a rybníků dochází většinou při povodních vyvolaných extrémními místními dešťovými srážkami, které zapříčiní zahlcení bezpečnostních přelivů, přelití hrází a případně jejich výraznou erozi vedoucí k destrukci. Nad územím města Mnichovo Hradiště se nachází rybník Žabakor.