<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Historické povodně

Povodně březen 2002

V období od 20. 1. až 3. 3. 2002 bylo zasaženo povodí Labe třemi povodňovými událostmi. Příčinou těchto událostí bylo výrazné oteplení spolu s vydatnými dešťovými přeháňkami. Pozdější události byly podpořeny i zvýšenými průtoky z předchozích období.

Na Mrlině byla významnější pouze třetí vlna, kdy byl v profilu Vestec dosažen 2. SPA s vodností Q5. Kulminace v Nymburce proběhla 1. 3. 2002 při průtoku 580 m3/s, který odpovídá povodni s dobou opakování 5 let.

Povodně duben 2006

V polovině měsíce listopadu 2005 napadl na hřebenech Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor první sníh. Vzhledem k nízkým teplotám a k dalším sněhovým srážkám se výška sněhové pokrývky na horách, ale také v nižších polohách postupně zvyšovala až do konce měsíce ledna 2006. k dalšímu výraznému nárůstu výšky sněhu a jeho vodní hodnoty došlo v celém povodí během první poloviny měsíce února 2006. Dne 13. 3. 2006 byly u těchto veličin zaznamenány maximální hodnoty za celé zimní období 2005–2006. Výšky sněhové pokrývky na konci zimního období byly na horách, podobně jako v minulém roce, jedny z největších, avšak na rozdíl od loňského roku bylo významné množství sněhu také v podhůří a v nižších polohách. V poslední březnové dekádě došlo k oteplování, zpočátku bez výrazných srážek, a následně k postupnému tání sněhu v nižších a středních polohách, které způsobilo zpočátku mírné a po přechodných intenzivnějších srážkách rychlejší vzestupy vodních stavů a ve dnech 27. 3. až 3. 4. dosažení kulminací na většině vodních toků. Při kulminacích byla dosažena nejčastěji vodnost na úrovni 5 až 10leté velké vody, v několika profilech došlo k dosažení vodností na úrovni 20 až 50leté velké vody. Na Mrlině ve Vestci byla však zaznamenána více jak 100letá povodeň. Větší N-letosti však povodeň dosahovala z hlediska objemů, neboť skutečná doba trvání výrazně překračovala dobu trvání teoretické povodňové vlny, což mělo rovněž významný vliv na charakter a rozsah škod na korytech toků, na břehových opevněních a vodohospodářských dílech, na rozsah rozlivů a škod na nemovitostech v pobřežních sídlech. Následné tání sněhu z horských oblastí během první poloviny měsíce dubna již nezpůsobilo takové vzestupy vodních stavů, ale zejména na středním a dolním Labi udrželo hladiny na poměrně vysokých stavech.

V profilu Nymburk Labe kulminovalo 3. 4. v 7:00 hodin při vodním stavu 365 cm (2. SPA) a průtoku 766 m3/s (Q10–Q20). Škody způsobené povodní v ORP Nymburk byly vyčísleny na 1,5 mil. Kč.

Povodně červen 2013

Po vydatných srážkách ve dnech 1. 6. a 2. 6. 2013 výrazně vzrostly průtoky na celé řadě vodních toků v povodí Labe. Na Labi pod soutokem s Jizerou proběhly kulminace ve dnech 3. 6. a 4. 6. a dosáhly maximální vodnosti Q5. Z celkového kulminačního průtoku pocházelo cca 80 % z povodí horního Labe a Úpy (povodí Orlice vydatnými srážkami zasaženo nebylo). Povodňové průtoky s větší vodností byly zaznamenány na pravostranných přítocích Labe. Na Cidlině (profil Sány: 134 m3/s, Q10–Q20) a na Mrlině (profil Vestec: 111 m3/s, >Q100). Kulminace v profilu Nymburk proběhla 4. 6. v dopoledních hodinách. Maximálnímu dosaženému vodnímu stavu 372 cm (1. SPA) zde byl přiřazen průtok 562 m3/s (Q2–Q5).

 

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD