<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry |
Jizera je největším přítokem Labe nad soutokem s Vltavou. Pramení JV od Smrku v Jizerských horách – má dvě zdrojnice, jednu (hlavní) na polské straně, ve výšce 885, druhou na našem území, ústí zprava do Labe u Toušeně ve 169 m n. m.; plocha povodí je 2193,4 km2, délka toku 163,9 km, průměrný průtok u ústí 23,9 m3/s (průměrný průtok v profilu Turnov, pod ústím Libuňky, 18,6 m3/s). Největší tok na území Libereckého kraje, který zprvu protéká územím CHKO Jizerské hory, dále po hranici Krkonošského národního parku, poté Jilemnickým a Železnobrodským Podkrkonoším, níže přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet a u Turnova vstupuje do otevřeného rovinného terénu, které tok doprovází v celé délce mimo území Libereckého kraje. Významný vodní tok, až k Dolánkám pstruhová voda, vodácké využití.
Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu.
Tok Jizery je na průtoku krajem většinou přirozený, bez rozsáhlejších regulací. Nejhořejší část na území NPR Rašeliniště Jizery představuje unikátní fenomén náhorního meandrujícího toku s výraznými štěrkovitými náplavy obklopenými největším rašeliništním komplexem v Jizerských horách, východně od osady Jizerka tok nabývá bystřinný charakter s balvanitým řečištěm. Až k Turnovu se střídají úseky s poměrně výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky, místy umělého charakteru (jezy), břehy jsou obvyklé srázné až skalnaté. Výrazným geomorfologickým útvarem je tzv. soutěska pod Bitouchovem u Semil, původně velmi úzká, ve 2. polovině 19. století odstřelem rozšířená do dnešní podoby. V nedávné minulosti platila Jizera za jeden z našich nejčistějších toků (do Semil II. třída čistoty, níže III.), v současnosti je ale již celý tok veden ve III. třídě.
Tok |
Profil |
[km2] |
Qa |
Q1 |
Q2 |
Q5 |
Q10 |
Q20 |
Q50 |
Q100 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jizera |
Jablonec nad Jizerou |
181,49 |
5,7 |
80 |
116 |
162 |
203 |
254 |
310 |
362 |
Železný Brod |
791,80 |
16,6 |
170 |
233 |
325 |
400 |
479 |
590 |
680 |
|
Bakov nad Jizerou |
1487,78 |
22,3 |
196 |
263 |
357 |
433 |
512 |
620 |
707 |
|
Mladá Boleslav |
|
|
194 |
259 |
351 |
425 |
501 |
606 |
690 |
|
Benátky nad Jizerou |
2103,00 |
|
195 |
262 |
359 |
436 |
517 |
629 |
718 |
|
Předměřice |
2158,71 |
|
190 |
254 |
344 |
416 |
491 |
593 |
675 |
Nejvyšší zaznamenaná hladina řeky Jizery byla při povodni z roku 2000, značka je umístěna na pravém pilíři mostu spojující obce Tuřice a Předměřice nad Jizerou.
Povodňová značka na mostě spojující obce Tuřice a Předměřice nad Jizerou
Další informace: Vodní toky, Vodní díla
stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 17.11.2020, publikována: 16.09.2024