<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Odtokové poměry

Na Vltavě (pod Berounkou) jsou odtokové poměry již značně vyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je cca 1 : 25.

Na drobných tocích jsou odtokové poměry naopak velmi nevyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je cca 1 : 200 u velmi malých toků i 1 : 1000.

Vliv vodních děl

Pro hodnocení povodňové ochrany toku Vltavy v ORP nelze pominout vliv nádrží celé Vltavské kaskády na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany území. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty cca Q10, a to pouze na Vltavě. Při výskytu větších povodní je v současné době situace na Vltavě, a to zejména ve spodní části (pod Berounkou) nepříznivější než před vybudováním Vltavské kaskády. Došlo totiž ke zrychlení postupu přirozené povodňové vlny o cca 10 hodin, takže pravděpodobnost střetu kulminujících průtoků povodňových vln Sázavy, Vltavy a Berounky je vyšší.

Pro hodnocení povodňové ochrany některých obcí nelze pominout vliv vodních děl (rybníků) ve správním obvodu ORP Kralupy případně v povodí toků mimo území.

Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento neovladatelný ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q1–Q2.

Při výskytu větších povodní je vliv na zvýšení ochrany předmětného území obcí zanedbatelný.

Pro odtokové poměry v jednotlivých obcích na malém povodí je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých se realizuje odtok.

Příznivé jsou les a trvalé travní porosty (louky) a nepříznivé intenzivně využívané zemědělské plochy (pole).

Na polích se projevuje významně také způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny apod.). Nebezpečné jsou zejména velké svažité plochy s monokulturami např. kukuřice apod., které při extrémních hydrometeorologických jevech podporují silnou erozi povrchu a vytvářejí nebezpečný tok splavenin s následkem omezení průtočnosti kanalizačních systémů a lokálním zaplavením přilehlého území.

Lokality přívalových povodní, zejména na orné půdě, byly na základě údajů obcí a studie VÚV, v.v.i. zaneseny do POVIS a jsou uvedeny v příloze plánu.