<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Historické povodně > Povodí Labe

Vzhledem k tomu, že do ORP Kutná Hora zasahuje několik významných toků, jsou popsány pouze nejvýznamnější povodňové události na nejvýznamnějších tocích. Historické povodně na samotném toku Labe, který zasahuje do ORP pouze 1,5 km, nebyly zjišťovány.

Hlavním zdrojem informací byly tzv. „Zprávy o povodni“. Po proběhlé povodni je státním podnikem Povodí Labe zpracovávána zpráva v souladu s právními předpisy. Tato zpráva obsahuje zhodnocení meteorologické, hydrologické a provozní situace a další informace nezbytné k vyhodnocení povodňové události.

Povodeň v roce 1883 na Doubravě

Tuto povodeň způsobila průtrž mračen v horní části povodí Doubravy, která 20. června 1883 způsobila protržení hráze dnes již zaniklého rybníka v Bílku, jehož plocha činila 29,3 ha. Tato povodeň posílena vodou z protrženého Bíleckého rybníka zvedla hladinu Doubravy ve Žlebech o 3 metry nad normální hladinu.

Povodeň v roce 1897 na Doubravě

Velká povodeň na horním a středním toku řeky Doubravy způsobila řadu škod a byla podnětem k výstavbě přehrady u Pařížova. Během 29. července 1897 napršelo v povodí Doubravy nad Pařížovem průměrně 68 mm srážek. Průtok řeky u Pařížova dosahoval dle výpočtu (plocha povodí 202 km²) zhruba 120 m³/s a blížil se hranici stoleté vody, která v tomto úseku činí 127 m³/s. Hladina Doubravy ve Žlebech se zvedla o 5 metrů nad normál.

Povodeň v roce 1908 na Doubravě

Historicky největší doložená povodeň na Doubravě proběhla v odpoledních a večerních hodinách dne 23. května 1908, kdy vodočet ve Žlebech ukazoval 400 cm. Tato povodeň byla charakterizována velmi rychlým vzestupem hladiny řeky a krátkou dobou povodňové vlny. Po 14. hodině toho dne se ve Žlebech spustila průtrž mračen a následné krupobití. Již po 18. hodině se řeka vylévala z břehů a o dvě hodiny později byla její hladina v obci 7 metrů nad normálem. Povodeň, která si ve Žlebech vyžádala jednu oběť, způsobila velké materiální škody. Bylo zde zaplaveno 20 domů a cukrovar. Dále vodní živel strhl lávky a mosty, odnesl pilu a utrhl mlýnské kolo. Poškozen byl i železniční most, v důsledku čehož byla zastavena na dlouhou dobu doprava na místní trati. Rozsáhlé škody řeka způsobila i v Ronově nad Doubravou, Vrdech a Zbyslavi, kde zatopila 14 domů.

Povodeň 1943 na Vrchlici

K povodni se dochovaly pouze dvě fotografie.

Povodeň v červenci 2001 na Doubravě

Maximální přítok do VD Pařížov byl 71 m3/s, což odpovídá povodňovému průtoku s dobou opakování téměř 20 let. Celkový ochranný prostor nádrže byl téměř zcela využit, když byl zaplněn z 94 % a zadržel 1,4 mil. m3 vody. Přesto byl odtok z nádrže transformován pouze na 62 m3/s (Q10), takže došlo k výraznému překročení neškodného průtoku v korytě řeky pod nádrží, který je 25 m3/s. Výška přepadající vody přes boční přeliv byla 48 cm a přes korunový přeliv 33 cm. Objem části povodňové vlny za období, kdy byl průtok vyšší než 25 m3/s (neškodný průtok), byl více jak 4 mil. m3. Při celkovém objemu ochranného prostoru 1,4 mil. m3 je zřejmé, že předmětný povodňový průtok značně převyšoval funkční schopnosti VD Pařížov.

V měrném profilu Žleby, který je situován pod zaústěním Hostačovky cca 15 km pod VD Pařížov, kulminoval povodňový průtok na hodnotě 99 m3/s, což odpovídá době opakování 10 let. Pro srovnání při povodni v červenci 1997 kulminoval průtok na 110 m3/s, při vodním stavu 320 cm, tj. o 15 cm výše, než tomu bylo nyní.

Povodeň v roce 2002 na Doubravě

Tato povodeň na Doubravě proběhla v polovině srpna 2002, kdy 14. srpna dosáhla hladina řeky na vodočtu ve Žlebech 304 cm. Řeka způsobila řadu škod především na dolním toku v okolí Vrdů a Zbyslavi.

Povodeň v březnu 2006 na Vrchlici

Na horním úseku toku, nad nádrží VD Vrchlice, dosáhl průtok úrovně Q10. Níže po toku se projevil vliv nádrže a průtok byl snížen mírně pod úroveň Q1.

VD Vrchlice nemá žádný ovladatelný ochranný prostor. Před očekávaným táním sněhu byl prostor nádrže po dohodě s vlastníkem úpravny vody uvolněn po kótu 322,25 m n. m., tedy o 1,376 mil. m3 ze zásobního prostoru. Přítok do nádrže kulminoval na hodnotě 21,6 m3/s, což je v úrovni Q10, na odtoku bylo nejvyšší hodnotou 13 m3/s, což je Q2–Q5. Čímž byl vodoprávně stanovený neškodný odtok pod nádrží překročen o 2,7 m3/s bez negativního dopadu na stavební objekty podél toku. Hladina vody v nádrži vystoupila max. na kótu 324,18 m n. m., tj. 38 cm nad korunu bezpečnostního přelivu, který byl v činnosti 3,5 dne. K maximální dosažené hladině vody bylo v nádrži zachyceno 1,736 m3 vody.

Povodeň v srpnu 2006 na Doubravě

V horních úsecích toku byl překročen vodní stav platný pro vyhlášení 3. SPA, v dolním úseku pro 2. SPA. V profilu Bílek nad nádrží VD Pařížov odpovídá dosažený kulminační průtok 25 m3/s 10leté velké vodě, v profilu Pařížov odpovídá maximální průtok 38 m3/s hodnotě Q5. Na dolním toku Doubravy byl v profilu Žleby zaznamenán průtok 80 m3/s, který odpovídá velké vodě s opakováním mezi Q5–Q10.

Povodeň v srpnu 2006 v povodí Vrchlice

V povodí vodního toku Vrchlice se dosažené srážky projevily krátkodobým mírným zvýšením vodního stavu hluboko pod 1. SPA.

Povodeň v srpnu 2010 v povodí Doubravy i Vrchlice

V povodí Doubravy i Vrchlice dosáhly srážkové úhrny za oba dny 60–80 mm. V průtokoměrných stanicích zařazených do hlásné povodňové služby dosáhly kulminace na Doubravě v Bílku úrovně Q2, v profilu Pařížov pod nádrží Q2–Q5 a v profilu Žleby Q5–Q10. Z toho lze usoudit, že srážkami bylo zasaženo celé povodí Doubravy a projevilo se to vysokým odtokem z mezipovodí a zvyšováním n-letosti průtoku v celé její délce. Na Vrchlici v profilu Vrchlice pod vodním dílem bylo maximum v úrovni <Q2.

Povodeň v červnu 2013 v povodí Doubravy i Vrchlice

Velmi vydatné a trvalé srážky, kdy od 29. 5. do 3. 6. vypadlo v povodí Vrchlice úhrnem 100–130 mm, s největší intenzitou z 1. 6. na 2. 6. (cca 100 mm za oba dny), způsobily značně rychlý nárůst průtoků v celém povodí. Velmi rychle se začal zvyšovat průtok na Vrchlici na přítoku do VD Vrchlice. Dne 2. 6. v poledních hodinách byl dosažen 3. SPA na odtokovém limnigrafu Vrchlice, kde bylo naměřeno maximum v úrovni 37,1 m3/s při vodním stavu 187 cm, což přibližně odpovídá průtoku o vodnosti Q50.

Srážková činnost v povodí Doubravy nebyla tak silná, aby vyvolala dosažení 2. a 3. SPA. Srážkové úhrny ve dnech od 29. 5. do 3. 6. zaznamenané na stanicích v zájmovém povodí dosáhly celkem 50–80 mm. Ke zvýšeným vodním stavům došlo na Doubravě v profilu Žleby, kde bylo dosaženo 1. SPA při vodním stavu 134 cm s vodností Q1–Q2 (30,8 m3/s).

V období od 24. 6. do 26. 6. dosáhly vydatné srážkové úhrny, vypadlé do již vodou nasyceného povodí, 80–130 mm. V průtokoměrných stanicích zařazených do hlásné povodňové služby dosáhly kulminace na Doubravě v Bílku a v profilu Pařížov pod nádrží 3. SPA (vodní stav 217 cm resp. 149 cm) na úrovni Q10, což odpovídá průtoku 24 m3/s resp. 49,7 m3/s v profilu Žleby byl dosažen 2. SPA při průtoku 82,1 m3/s a vodním stavu 234 cm, což odpovídá vodnosti cca Q5–Q10. Z toho lze usoudit, že srážkami bylo zasaženo celé povodí Doubravy a projevilo se to vysokým odtokem z mezipovodí a zvyšováním vodnosti průtoku v celé její délce. Na Vrchlici v profilu Vrchlice pod VD bylo maximum v úrovni Q5–Q10 (18,2 m3/s1) při dosažení 3. SPA o vodním stavu 138 cm.

Na VD Vrchlice byl při povodni v červnu 2013 zaznamenán historicky nejvyšší průtok za dobu existence díla (Qkulm. = 46,9 m3/s > Q50). Po odeznění povodně povodni byly v srpnu 2013 provedeny mimořádné prohlídky vyčerpaných vývarů pod VD Vrchlice a pod bezpečnostním přelivem Hamerského rybníka – obě bez zjištění závažnějších škod.

ORP Kutná Hora, zpráva o činnosti v období 1. 6. – 13. 6. 2013

Součinnost obcí na tocích s jednotkami SDH, HZS, firmami a dobrovolníky byla rutinní. Obce samostatně zajišťovaly průběžné odstraňování naplavených předmětů v kritických místech vodotečí, zabezpečovaly nemovitosti a movitý majetek proti vodě, organizovaly odpojení sítí (Kutná Hora, Vavřinec), budovaly povodňové zábrany – pytle s pískem. Evakuace osob proběhla v obci Vavřinec – celkem 3 osoby. Jinde evakuace osob neproběhla. Dále organizovaly náhradní zásobování pitnou vodou, zajišťovaly obnovu funkce obcí a firem po povodni. V době po povodni probíhalo vysoušení zaplavených objektů vysoušeči.

V převážné většině případů v obcích dobře fungovala hlídková služba. Hlásná služba ze strany obcí vůči PK ORP byla někdy se zpožděním. Klíčové informace z většiny obcí byly předávány obcemi buď na HZS Kladno nebo na PK ORP Kutná Hora. Žádná z obcí na území ORP Kutná Hora nepožádala o převzetí řízení ochrany před povodněmi nadřízený povodňový orgán. Povodí Labe, státní podnik, provedl mimořádný monitoring kvality vody ve vodárenské nádrži Vrchlice, který prokázal podstatné zhoršení kvality vody v nádrži po povodni, a který doporučil mimořádnou manipulaci na vodním díle (zajistit odtok z nádrže přes bezpečnostní přeliv VD) po co možná nejdelší dobu což bylo Krajským úřadem Středočeského kraje schváleno a je tak zajištěna lepší upravitelnost vody z nádrže na pitnou vodu. Mimo provoz byla ČOV Uhlířské Janovice na toku Výrovka. Mimo provoz a později v částečném provozu byla také ČOV Kutná Hora na Vrchlici.

ORP Kutná Hora, zpráva o činnosti v 25. 6 – 28. 6. 2013

V důsledku zvýšeného spadu dešťových srážek a nasycenosti povodí po předchozích povodních došlo k vzestupu na vodních tocích Vrchlice, Výrovka, Doubrava a Klejnárka. Zasaženy byly obce Vavřinec, Rašovice, kde také probíhaly záchranné a zabezpečovací práce. Kvůli zvyšujícím se stavům hladin bylo zahájeno vypouštění Vavřineckého a Žíšovského rybníka. V obci Vavřinec došlo k zaplavení sádek Rybářství Chlumec nad Cidlinou. V Rašovicích došlo k zaplavení zemědělských pozemků. Součinnost obcí na tocích byla s jednotkami SDH, HZS, firmami a dobrovolníky. Obce samostatně zajišťovaly průběžné odstraňování naplavených předmětů v kritických místech vodotečí, zabezpečovaly nemovitosti proti vodě, budovaly povodňové zábrany v podobě pytlů s pískem. Evakuace osob neproběhla. Ve většině případů v obcích dobře fungovala hlídková a hlásná služba. Klíčové informace z většiny obcí byly předávány buď na HZS Kladno nebo na PK ORP Kutná Hora

Informace o povodni 2013 z Města Kutná Hora

V průběhu povodně bylo v Kutné Hoře připraveno k evakuaci 16 osob. Povodňovými průtoky došlo k zatopení přilehlých komunikací v Kutné Hoře a několika zahrad v příměstských částí. Povodňové škody s hrozbou prodlení byly na toku řešeny okamžitě. Dále byly zaplaveny zem. pozemky a Mladý Hlízov jako část obce Hlízov.

Povodňová komise ORP Kutná Hora byla aktivována souběžně s povodňovou komisí Města Kutná Hora dne 2. 6. 2013 v 18.55 hod. Poslední zasedání povodňových komisí bylo 7. 6. 2013 v 8.00 hod.

Rozsah povodňových škod na majetku města (věcný popis):

•Destrukce trubkového mostu u Těšitelova mlýna.

•Akvadukt Na Bylance – poškození.

•Poškození 680 m místních komunikací.

•Poškození opěrné zdi 30 m a konstrukce chodníku v Táborské ulici.

•Na obou březích Vrchlice poškozeno 200 m opěrné zdi, zábradlí a komunikace podél Vrchlice.

•Poškození kamenné zdi v Potoční ulici 100 m včetně oprav komunikace.

•Poškození stezky pod chrámem sv. Barbory včetně oprav odvodnění.

•Vymletý a utržený svah délce 40 m v Hutích.

•Poškození jezů ke Spálenému mlýnu, splavení panelového jezu V Hutích, poškození náhonu Vrchlice.

•Zanesení náhonu Vrchlice a nánosy ve vodních tocích a vodních dílech v majetku města Kutná Hora.

•Poškození tří lávek pro pěší přes vodní tok Vrchlice a Bylanka a obvodové zdivo parku pod Vlašským dvorem.
 

Rozsah povodňových škod na majetku ostatním: silnice č. I/2 v majetku Ředitelství silnic dálnic v Malíně: škoda 2 000 tis. Kč, ČOV Kutná Hora 2 072 000 Kč. Náklady na prováděné zabezpečovací a záchranné práce, uložené povodňovým orgánem obce: 135 000 Kč. Majetková újma vzniklá v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně povodňovým orgánem obce: nebyly.

Odhad výše povodňových škod na majetku města: 24 285 000 Kč.