<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> Kontaminovaná místa a skládky |
Povodňový informační systém (POVIS) neobsahuje k datu 14.10.2022 pro tuto tabulku žádné údaje.
obec (lokalita) |
k povrchovým vodám |
---|---|
Černá strouha |
|
Svatý Mikuláš: Mikuláš - V písníku (mapa, podrobný výpis) |
600 |
Charakter vodoteče: stálá vodoteč |
|
Čestínský potok |
|
Kácov: Kácov - Račíněves (mapa, podrobný výpis) |
25 |
Název vodoteče: Čestínský (Račíněvský) potok Charakter vodoteče: potok Čestínský potok je pravostranný přítok Sázavy (VHVT) |
|
Hořanský potok |
|
Kaňk: Odkaliště Kaňk (mapa, podrobný výpis) |
1000 |
Charakter vodoteče: potok |
|
Klejnárka |
|
Kutná Hora: DIAMO s.p. - Kaňk (mapa, podrobný výpis) |
1000 |
Hydrograficky spadá zájmová území do povodí Klejnárky s hydrologickým pořadím 1-04-01-034. Vodní tok protéká cca 1,6 km severovýchodně od areálu úpravny. Dotčenými vodními toky, tj. útvary povrchových vod, u nichž připadá do úvahy ovlivnění znečištěním, jsou v zájmovém území Šífovka, Beránka a Klejnárka. |
|
M: Křenovka |
|
Kutná Hora: Na Šafranici (Karlov) (mapa, podrobný výpis) |
800 |
Charakter vodoteče: potok |
|
Moštický potok |
|
Úžice u Kutné Hory: Mělník (mapa, podrobný výpis) |
400 |
Charakter vodoteče: potok |
|
prameny pod skládkou |
|
Zruč nad Sázavou: Pardidub (Městská skl. odpadu) (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
Charakter vodoteče: občasná vodoteč Poloha vůči vodoteči: zatrubněná vodoteč prochází skládkovým tělesem Další vodoteče: potok Pardidub cca 500 m JZ, do skládky je vyvedena drenáž z pole nad nípotok Pardidub je pravostranný přítok Sázavy |
|
Sázava |
|
Zruč nad Sázavou: Benzina s.r.o. ČSPHM Zruč (mapa, podrobný výpis) |
250 |
Zájmová lokalita se nachází v dílčím povodí řeky Sázavy, číslo hydrologického pořadí 1-09-01-141 (Sázava od Ostrovského potoka po Želivku), které zaujímá z větší části pravobřežní část se zájmovým územím a malou levobřežní část řeky. Pravobřežní část odvodňují potoky Pardidub a Chabařický potok, pravostranné přítoky Sázavy; levobřežní část neodvodňuje žádný významnější povrchový tok. Dílčí povodí spadají do hlavního povodí v oblasti 1-09-01 - Sázava po Želivku. Zájmové území je odvodňováno přímo k regulovanému pravému břehu Sázavy v prostoru okolo 103,5 řkm dotčené vodoteče. Regulované koryto povrchového vodního toku se nachází cca 250 m jihozápadně i zhruba 250 m jihovýchodně od bývalé ČS PHM ve Zruči nad Sázavou. |
|
Vrchlice |
|
Kutná Hora: Benzina s.r.o. ČSPHM Kutná (mapa, podrobný výpis) |
500 |
Tok Vrchlice je od loklality vzdálen přibližně 700 m východním směrem. Tok teče v hluboce zařízlém údolí a představuje drenážní bázi širšího okolí. |
|
Kutná Hora: ČEZ a.s. Kutná Hora (mapa, podrobný výpis) |
100 |
Zájmové území je součástí povodí č.h.p. 1-04-01-033 Vrchlice, která protéká asi 100 m J od bývalé rozvodny. Vrchlice pramení 0,5 km Z od Zdeslavic ve výšce 487 m n.m. a ústí zleva do Klejnárky u Nových Dvorů v 207 m n.m. Plocha povodí činí 133 km2, délka toku 29 km, průměrný průtok u ústí je uváděn 0,53 m3/s. |
|
Kutná Hora: Karlov (mapa, podrobný výpis) |
2000 |
Charakter vodoteče: potok |
|
Kutná Hora: Kutná Hora - bývalá plynárna (mapa, podrobný výpis) |
305 |
305 m východně od lokality teče severovýchodním směrem říčka Vrchlice, která se vlévá do Klejnárky jako levostranný přítok. Ta ústí do řeky Labe. |
|
Sedlec u Kutné Hory: AVIA a.s. Kutná Hora (mapa, podrobný výpis) |
30 |
Jedná se o levobřežní přítok Klejnárky. |
|
Výrovka |
|
Uhlířské Janovice: Pivoňkův mlýn (mapa, podrobný výpis) |
5 |
Charakter vodoteče: potok |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
hydrologické pořadí: |
10401036 |
vodní tok: |
Černá strouha |
vodstvo: |
Charakter vodoteče: stálá vodoteč |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
600 m |
S-JTSK: |
-678 814 -1 062 477 |
GPS: |
49.9889N 15.3424E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
220 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
hydrologické pořadí: |
10903012 |
vodní tok: |
Čestínský potok |
vodstvo: |
Název vodoteče: Čestínský (Račíněvský) potok Charakter vodoteče: potok Čestínský potok je pravostranný přítok Sázavy (VHVT) |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
25 m |
S-JTSK: |
-704 023 -1 083 623 |
GPS: |
49.7717N 15.0316E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
325 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
hydrologické pořadí: |
10401034 |
vodní tok: |
Hořanský potok |
vodstvo: |
Charakter vodoteče: potok |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 000 m |
S-JTSK: |
-683 605 -1 062 903 |
GPS: |
49.9797N 15.2769E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
250 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
předběžný průzkum (C) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
halda |
poznámka: |
Zájmové území je vymezeno vlastním prostorem bývalé úpravny vytěžené rudy Kaňk jakožto možným zdrojem kontaminace, a dále akumulačními nádržemi v prostoru areálu Skalka. Impaktovou oblastí je kromě vlastního areálu bývalé úpravny i oblast lokalizovaná po směru proudění podzemních vod a tvořící zhruba čtvrtkruhovou výseč mezi liniemi úpravna rudy Kaňk - nádrže Skalka (směr jih-sever) a Kaňk - Malín (směr západ-východ). Výseč je ze severovýchodu ohraničena severním okrajem obce HlízovV současné době v areálu bývalé úpravny rudy probíhá pouze čerpání a následné čištění důlních vod z prostorů bývalého dolu (jáma Turkaňk).Vlastní areál bývalé úpravny rudy je situován cca 300 m východně od obce Kaňk a nalézá na severním až severovýchodním svahu vrchu Kaňk (352 m). Rozloha areálu dolu a úpravny Kaňk je 92 936 m2. |
hodnotil: |
Pěkná, Aquatest a.s., Praha |
datum: |
11.03.2014 |
hydrologické pořadí: |
10401034 |
vodní tok: |
Klejnárka |
vodstvo: |
Hydrograficky spadá zájmová území do povodí Klejnárky s hydrologickým pořadím 1-04-01-034. Vodní tok protéká cca 1,6 km severovýchodně od areálu úpravny. Dotčenými vodními toky, tj. útvary povrchových vod, u nichž připadá do úvahy ovlivnění znečištěním, jsou v zájmovém území Šífovka, Beránka a Klejnárka. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 000 m |
S-JTSK: |
-683 291 -1 063 401 |
GPS: |
49.9756N 15.2821E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
290 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
hydrologické pořadí: |
10401019 |
vodní tok: |
M: Křenovka |
vodstvo: |
Charakter vodoteče: potok |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
800 m |
S-JTSK: |
-682 152 -1 067 481 |
GPS: |
49.9405N 15.3049E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
265 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
hydrologické pořadí: |
10903103 |
vodní tok: |
Moštický potok |
vodstvo: |
Charakter vodoteče: potok |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
400 m |
S-JTSK: |
-710 028 -1 068 138 |
GPS: |
49.9028N 14.921E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
350 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
|
hydrologické pořadí: |
10901141 |
vodní tok: |
prameny pod skládkou |
vodstvo: |
Charakter vodoteče: občasná vodoteč Poloha vůči vodoteči: zatrubněná vodoteč prochází skládkovým tělesem Další vodoteče: potok Pardidub cca 500 m JZ, do skládky je vyvedena drenáž z pole nad nípotok Pardidub je pravostranný přítok Sázavy |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-699 630 -1 086 324 |
GPS: |
49.7526N 15.0969E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
397 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
zpracování ropy |
typ lokality: |
skladování / manipulace s ropnými látkami |
poznámka: |
ČS PHM ve Zruči nad Sázavou se nacházela v západní části parku na jihozápad od náměstí Míru. V současné době již neexistuje ani kiosek ani čerpací stojany, na lokalitě se nacházely pouze podzemní nádrže. |
hodnotil: |
Josef Vítek, Merced a.s. |
datum: |
06.02.2014 |
hydrologické pořadí: |
10901141 |
vodní tok: |
Sázava |
vodstvo: |
Zájmová lokalita se nachází v dílčím povodí řeky Sázavy, číslo hydrologického pořadí 1-09-01-141 (Sázava od Ostrovského potoka po Želivku), které zaujímá z větší části pravobřežní část se zájmovým územím a malou levobřežní část řeky. Pravobřežní část odvodňují potoky Pardidub a Chabařický potok, pravostranné přítoky Sázavy; levobřežní část neodvodňuje žádný významnější povrchový tok. Dílčí povodí spadají do hlavního povodí v oblasti 1-09-01 - Sázava po Želivku. Zájmové území je odvodňováno přímo k regulovanému pravému břehu Sázavy v prostoru okolo 103,5 řkm dotčené vodoteče. Regulované koryto povrchového vodního toku se nachází cca 250 m jihozápadně i zhruba 250 m jihovýchodně od bývalé ČS PHM ve Zruči nad Sázavou. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
250 m |
S-JTSK: |
-700 482 -1 087 331 |
GPS: |
49.7427N 15.0869E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
337 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
čerpací stanice PHM |
typ lokality: |
skladování / manipulace s ropnými látkami |
poznámka: |
Lokalizace:Čerpací stanice s.r.o. Benzina se nachází v západní části Kutné Hory, ve čtvrti zvané Žižkov. Samotný areál ČS je vymezen na severu Kouřimskou ulicí, jde o komunikaci směřující z Kutné Hory na Prahu ("stará kutnohorská"). Na západní straně jej ohraničuje ul. Sochorova. ČS obklopuje zástavba rodinnými domky, na jihozápadě leží areál nemocnice. ČS zabírá plochu o rozloze 1360 m2. Analýza PAU byla provedena v jednom vzorku zemin v objektu S-2 (PAU > Xc), z tohoto důvodu byla lokalita zařazena do inventarizace POPs.Akce byla ukončena AR v roce 2008 a jejím doplňkem v roce 2009, oponentním jednáním byla schválena nulová varianta.Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. |
hodnotil: |
Mgr. Eva Kupčová, RMT VZ, a.s. |
datum: |
09.11.2010 |
hydrologické pořadí: |
10401033 |
vodní tok: |
Vrchlice |
vodstvo: |
Tok Vrchlice je od loklality vzdálen přibližně 700 m východním směrem. Tok teče v hluboce zařízlém údolí a představuje drenážní bázi širšího okolí. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
500 m |
S-JTSK: |
-685 620 -1 066 284 |
GPS: |
49.9473N 15.2549E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
300 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
výroba a distribuce elektrické energie |
typ lokality: |
výrobní / opravárenský / zemědělský areál |
poznámka: |
Lokalizace:Zájmová lokalita se nachází v průmyslově-obytné zóně jihozápadní části města Kutná Hora, v údolní nivě řeky Vrchlice, která protéká cca 100 m jižně od areálu. Nadmořská výška terénu se pohybuje v rozmezí 221 - 220 m. n. m. Současná služebna STE a.s. se nachází na ulici Nádražní (p.č. 2713/1). Na pozemku současné služebny ČEZ se nachází dvoupodlažní zděný objekt (původní objekt elektrárny a rozvodny a cejchovny elektroměrů) a nádvoří. Na severní straně nádvoří (u vjezdu) se nachází menší zděný objekt (v současné době je využíván správcem areálu pro chov domácího zvířectva) a plechový sklad a garáž. Jižně od ulice Nádražní se nachází železniční trať a jihovýchodně železniční stanice Kutná Hora - město. Z východu a západu sousedí současná služebna ČEZ s obytnými domy se zahradami (p.č. 2713/2, 2714). V minulosti byly tyto parcely v majetku společnosti ČEZ. Západně od parcely č. 2714 se nachází na p.č. 2715 firma Aeros-Staněk, která se zabývá zámečnickými pracemi a strojírenskou výrobou. Východně od služebny se nachází obytná zóna výškových domů a průmyslová a prodejní zóna (firma Pavelka - výroba kontejnerů, kapot apod.). Severně se nachází cukrárna Beneš s.r.o. Západně se nachází historické jádro města.Stavba budovy elektrárny - strojovny a administrativní budovy byla zahájena společností Elektrické podniky horního města Hory Kutné 2. srpna 1912, zkušební provoz elektrárny byl zahájen 8. února 1913, distribuce elektrického proudu byla zahájena 11. února 1913. Elektrárna se nacházela v sousedství městského chudobince a továrny firmy Reiner. Vyráběn byl třífázový proud o vysokém napětí 5 250 volt, který byl v transformátorech upravován na proud o napětí 3 x 220 volt pro motory a 125 volt pro světlo. Jako poháněcí stroje generátorů byly používány Dieslovy motory na naftový pohon (motory výkonu 100 a 200 HP anglické firmy Mirrles Bickerton ze Stokportu). Na jaře 1913 byla zahájena výstavba dálkové primární elektrické sítě. Koncem roku 1913 bylo díky vyšší poptávce doplněn Riedlův motor o výkonu 500 HP od strojírny ve Štýrském Hradci a příslušný generátor od firmy Kolben a spol. v Praze. Ve válečných letech 1914 - 1918 byla výroba značně omezena díky nedostatku nafty a olejů (energie byla produkována díky hydrocentrále ve Starém Kolíně). V roce 1924 postavila elektrárna pro své zaměstnance obytný dům č. 307, v roce 1930 byla v sousedství rozvodny postavena "prodejna elektrických podniků" a sklady a dílny (v současné době je zde obytný dům). V roce 1938 zaměstnávaly elektrické podniky celkem 58 osob, z toho 8 strojníků. Do roku 1938 zde bylo vyrobeno 6 039 044 kWh (dle Dvacátá pátá výroční zpráva Elektrických podniků horního města Hory Kutné, 1938).Výroba elektrické energie pomocí dieselagregátů trvala do roku 1946. Cejchovna elektroměrů fungovala asi do roku 1955. Prostory rozvodny sloužily poté jako skladovací prostory. V místnosti současné garáže (místnost č. 1) byla situována podzemní nádrž na naftu velikosti železničního vagónu, do které byla stáčena nafta potrubím z nádraží. Tato nádrž byla po skončení výroby elektrické energie odstraněna, v tomto prostoru fungovala poté montážní jáma, která je v současné době zabetonována. Přesná spotřeba nafty se nepodařila zjistit. Dle správce objektu byla spotřeba nafty pro jeden motor asi 20 l nafty za hodinu. V suterénu objektu se nachází 5 místností: č. 1 (současná garáž, v době provozu se zde nacházel tank na naftu), č. 2 (sklad ropných látek, zejména olejů), č. 3 (s |
hydrologické pořadí: |
10401033 |
vodní tok: |
Vrchlice |
vodstvo: |
Zájmové území je součástí povodí č.h.p. 1-04-01-033 Vrchlice, která protéká asi 100 m J od bývalé rozvodny. Vrchlice pramení 0,5 km Z od Zdeslavic ve výšce 487 m n.m. a ústí zleva do Klejnárky u Nových Dvorů v 207 m n.m. Plocha povodí činí 133 km2, délka toku 29 km, průměrný průtok u ústí je uváděn 0,53 m3/s. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
100 m |
S-JTSK: |
-684 086 -1 066 210 |
GPS: |
49.9497N 15.276E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
220 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
hydrologické pořadí: |
10401033 |
vodní tok: |
Vrchlice |
vodstvo: |
Charakter vodoteče: potok |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
2 000 m |
S-JTSK: |
-682 343 -1 067 077 |
GPS: |
49.9439N 15.3016E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
250 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
plynárenství |
typ lokality: |
výrobní / opravárenský / zemědělský areál |
poznámka: |
Zájmová lokalita se nacházela v centru Kutné Hory. Jednalo se o bývalou plynárnu, kde docházelo k výrobě svítiplynu. Plynárna byla postavena v roce 1881 a zrušena v roce 1957. V současnosti není po plynárně ani památky. Veškeré pozůstatky byly zrušeny a na jejím místě dnes stojí obchodní dům a panelové domy. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. |
hodnotil: |
Mgr. Pavel Hladík, RMT VZ, a.s. |
datum: |
20.07.2010 |
hydrologické pořadí: |
10401033 |
vodní tok: |
Vrchlice |
vodstvo: |
305 m východně od lokality teče severovýchodním směrem říčka Vrchlice, která se vlévá do Klejnárky jako levostranný přítok. Ta ústí do řeky Labe. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
305 m |
S-JTSK: |
-683 790 -1 065 625 |
GPS: |
49.9552N 15.2791E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
225 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
strojírenství |
typ lokality: |
skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných) |
poznámka: |
Areál podniku AVIA Kutná Hora a.s. o rozloze přes 87 tis.m2, z toho cca 23 000 m2 zastavěno, se rozkládá v intravilánu města při jeho severní části na rozhraní katastrálních území Kutné Hory a Sedlce, v zóně určené k průmyslové výrobě. Je napojen na páteřní komunikaci města. Od historického středu města je vzdálen cca 1,5 km. Přístup do areálu je z jeho severozápadní strany, z Masarykovy ulice. Na východě lemuje areál řeka Vrchlice, která také kopíruje železniční trať. Výrobní plochy jsou ve většině pronajaty nájemcům, kteří se zabývají strojírenskou výrobou. Inventarizace SEZ resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. |
hodnotil: |
Ing. Petra Otmarová, RMT VZ, a.s. |
datum: |
24.11.2010 |
hydrologické pořadí: |
10401033 |
vodní tok: |
Vrchlice |
vodstvo: |
Jedná se o levobřežní přítok Klejnárky. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
30 m |
S-JTSK: |
-683 528 -1 065 506 |
GPS: |
49.9566N 15.2825E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
220 m |
kraj: |
Středočeský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
|
hydrologické pořadí: |
10406001 |
vodní tok: |
Výrovka |
vodstvo: |
Charakter vodoteče: potok |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
5 m |
S-JTSK: |
-699 717 -1 071 813 |
GPS: |
49.8819N 15.0699E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
415 m |
Tabulka obsahuje 14 záznamů, byla aktualizována z databáze SEKM dne 14.10.2022 (https://www.sekm.cz/portal/)
Poznámka: objekty v inundačním území označeny modrým podkladem
stránka p__kms_sekm.htm aktualizována: 01.06.2022, publikována: 16.09.2024