<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologická charakteristika > Páteřní říční síť

Labe

Celková délka Labe je cca 379,315 km. Hlavní pramen vyvěrá v Krkonoších na Labské louce v nadmořské výšce cca 1 300 m n.m. Povodí Labe od pramene až po soutok s Vltavou má rozlohu 13 713,98 km2.

Základní charakteristická hydrologická data vycházejí z Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe.

 

 

Řídícím vodočtem pro ochranu správního obvodu obce s rozšířenou působností při povodní z Labe jsou limnigrafy Kostelec nad Labem a Mělník.

 

Vltava

Celková délka Vltavy je cca 430,30 km. Hlavní pramen (Teplé Vltavy) vyvěrá na Šumavě na východním svahu Černé hory, 4,5 km jihozápadně od obce Kvilda, nedaleko hranic se Spolkovou republikou Německo, kterou v první části toku sleduje.

Základní charakteristická vychází z Plánu oblasti povodí dolní Vltavy.

 

Řídícím vodočtem pro ochranu správního obvodu obce s rozšířenou působností při povodní z Vltavy jsou limnigrafy Praha‑Malá Chuchle a Vraňany.

Liběchovka

Liběchovka pramení severovýchodně od Dubé v katastru obce Vrchovany. Teče zhruba jižním směrem k Labi, do kterého se v obci Liběchov vlévá. Tok je převážně neupraven a jsou na něm zachovány úseky s přirozenými meandry. V nivě potoka se nachází mokřady, které příznivě ovlivňují odtokový režim.

Celková plocha povodí Liběchovky je 157,21 km2. Dlouhodobý průměrný průtok v Liběchovce je 0,890 m3/s.

Pomocným vodočtem pro ochranu Liběchova z řeky Liběchovky je profil kategorie C na silničním mostu — sv. Ján. Na tomto mostě jsou osazeny 3 barevné značky (zelená žlutá, červená) pro 3 stupně povodňové aktivity.

N-leté vody převzaté ze studie záplavového území)

Řídícím vodočtem pro ochranu správního obvodu obce s rozšířenou působností při povodní jsou postupně budované obecní profily kategorie C.

Pšovka

Pšovka pramení v oblasti Kokořínska pod obcí Houska v nadmořské výšce cca 300 m. Pšovka nemá prakticky žádné podstatné přítoky. Na toku Pšovky je vybudováno velké množství rybníku. Celá údolní niva je silně podmáčena. Koryto je většinou neupraveno, pouze v obcích je někde provedena úprava. Ve městě Mělník je provedena úprava ze sedmdesátých let.

Celková plocha povodí Pšovky je 158,02 km2. Dlouhodobý průměrný průtok v Pšovce je 0,860 m3/s.

N-leté vody převzaté ze studie záplavového území

Řídícím vodočtem pro ochranu správního obvodu obce s rozšířenou působností při povodní jsou postupně budované obecní profily kategorie C.

Košátecký potok

Potok dříve pramenil, resp. odtékal ze soustavy rybníčků ve městě Mšeno na okraji CHKO Kokořínsko ve výšce 333 m n.m.. Ale již dlouho se koryto potoka od pramene zaplňuje pouze při jarním tání, nebo při velkých deštích. Mezi obcemi Boreč a Všelisy je koryto celoročně bažinaté. Voda se v korytě objevuje až zhruba v polovině celého toku – v okolí Kropáčovy Vrutice, kde jsou silné vedlejší prameny, které ještě před napojením na hlavní tok napájejí tři vodní nádrže. Od Mšena vede hluboké neckovité údolí se zalesněnými svahy, po Velké Všelisy místy se skalními terasami. Za Nemyslovicemi se údolí pomalu rozšiřuje a zalesnění je přerušováno. Za Byšicemi nabírá potok své jediné dva větší přítoky trvalého charakteru, Jelenický potok a Tišický potok. Košátecký potok se u Neratovic vlévá do Labe.

N-leté vody převzaté ze studie záplavového území

Řídícím vodočtem pro ochranu správního obvodu obce s rozšířenou působností při povodní jsou postupně budované obecní profily kategorie C.