Při velké vodě z Labe a Vltavy lze díky velikosti toku a povodí a vyrovnanosti odtoku, charakteru povodní a nařízeným manipulacím na dílech Vltavské kaskády počítat s velmi vzácným faktorem pro ochranu před povodněmi, a to s časem.
Lze kvalifikovaně odhadnout, že od příčin velké vody (významná srážka na povodí) k prvnímu ohrožení na území obce s rozšířenou působností dojde za 24–28 hodin při průtoku cca Q5, k velkému ohrožení za 35–40 hodin při průtoku cca Q10 a větším.
Povodňová ochrana obce s rozšířenou působností proti ohrožení z Labe a z Vltavy musí být v současné době směřována na včasnou hlásnou službu, která umožní odklizení látek škodlivých vodám, odplavitelných předmětů zhoršujících povodňovou situaci, ochranu majetku fyzických a právnických osob a včasné přerušení výroby v průmyslových objektech, a zejména včasnou evakuaci ohrožených obyvatel obcí s předností starých, případně nepohyblivých osob a dětí.
Při velké vodě z Liběchovky, Pšovky, Košáteckého potoka a dalších vodních toků nelze kvůli velikosti toku a charakteru povodí počítat s významným faktorem pro ochranu před povodněmi s časem. Lze pouze kvalifikovaně odhadnout, že od příčin velké vody k prvnímu ohrožení v obcích s těmito významnými byť menšími toky dojde za 2–6 hodin od příčinné srážky.
Obecně je tedy proto nutné zejména dbát, aby současné záplavové území zůstalo zachováno a nepřipustit jeho zastavění. Povodňová ochrana musí být směrována zejména na prevenci a udržování území z hlediska vodohospodářského pořádku.
U ostatních drobných vodních toků (často bezejmenných) s nevyhlášeným záplavovým územím lze kvalifikovaně odhadnout, že od příčin velké vody k prvnímu ohrožení v obcích s drobnými toky dojde za desítky minut, hrubě za 1–3 hodiny od příčinné srážky. Tyto toky jsou vesměs ohroženy pouze z přívalových srážek.
Povodňová ochrana opět musí být směrována zejména na prevenci a udržování území z hlediska vodohospodářského pořádku, zejména omezovat odtoky z orné půdy a zvyšovat možnosti přirozené retence v krajině. Účinná operativní ochrana prakticky není možná. Reakce na srážku je řádově v desítkách minut. Lze provádět pouze některá opatření po povodni.
Jako základ posouzení největšího povodňového nebezpečí z Labe a Vltavy byly použity materiály a popisy z povodně 08/2002 a 06/2013. S ohledem na budovaná protipovodňová opatření obcí jak proti proudu, tak po proudu a s ohledem na odlišné průběhy povodní, je nutné uvést, že průběh zaplavování obcí je pouze orientační. Může být zcela odlišný dle aktuálního stavu úprav v nivě toku a postupného navyšování ochrany jednotlivých lokalit. Popisy byly na základě shromážděných podkladů a terénního šetření ve všech obcích upraveny pro přibližný stav roku 2017 po vybudování PPO v obcích ORP a dle nově stanovených záplavových území vycházejících z map povodňových rizik.
Pro vodní tok Labe, Vltava a Pšovka byly v rámci procesu plánování v oblastech povodí zpracovány i mapy povodňových rizik dostupné v centrálním datovém skladu (Tok Labe – úsek PL-1-1 a PL-1-2, tok Vltava – PVL-15, tok Pšovky – POH-34). Data centrálního datového skladu jsou veřejnosti k dispozici formou map povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňového rizika nebo přehledného tabulkového výpisu.