(dnešní názvy ulic a jednotky metrického systému jsou uvedeny v závorkách)
V sobotu 25. května 1872 okolo 3 hodiny odpoledne se k Berounu přiblížil černý dešťový mrak, ale lidé doufali, že je rozfouká silný vítr. To se nestalo a v 5 hodin odpoledne vyhlašoval policejní strážník telegram, který přišel z Holoubkova (na západ od Berouna), že nad Hořovicemi se strhla bouře a potoky a říčky, které se vlévají do Berounky se během několika minut rozvodnily.
Před 6 hodinou večer se strhla bouře i nad Berounem. Už v 6.45 hod. přicházely z ulic okolo Litavky zprávy, že voda zaplavila pole, proudí směrem k železnici a strhla most u mlýna (Lokajův mlýn). Tento mlýn byl během 3 minut zatopen do výšky 6 stop (1,9 metru). Hned poté se voda vylila i do části města na jejím levém břehu.
V 7 hodin večer se Berounka, která teče směrem na jihovýchod, setkala s rozbouřenou Litavkou, která tok Berounky OBRÁTILA a to tak, že Berounka tekla směrem na severozápad a to i přes jez, který zmizel pod rozbouřeným povrchem řeky.
V 7.30 se dostala voda do ulice Hrdlořezy (v blízkosti náměstí) a sahala až po okna domů. Okolo 9 hodiny večer sahala hladina až po střechy. Lidé, kteří zde bydleli ani nestihli odejít ze svých domů a tak se schovávali na střechách.
Z ulice Hrdlořezy se voda valila do Německé ulice (Havlíčkova). Okolo 10 hodiny tu dosáhla voda ještě o 1,5 sáhu (2,85 metru) výše, takže nebylo bezpečno ani v 1. poschodí a na půdách.
Okolo 8 hodiny večer přišla vlna ve směru od Rakovníka a Křivoklátu a Berounka se vylila z řečiště a otočila svůj tok do původního směru.
Z Německé ulice (Havlíčkovy) se voda valila nejdříve ulicí Slabskou na náměstí, kde vnikla do hostince u „Českého dvora“ (č.p.86), potom do Pivovarské ulice (Pivovarská), kde sahala až po římsy oken v prvním patře. Obyvatelé těchto ulic vynášeli své věci do míst, kam nedosáhla povodeň z roku 1845.
Okolo 9. hodiny Berounka stoupala stále rychleji a kanály a Pražskou branou vnikala do města. V té době již byla zatopena dolní část náměstí (byla tu škola a lékárna) až po kašnu. Voda dosahovala výšky 4 stop (1,26 metru).
Asi v 11 hodin v noci dosahovala voda až ke kostelu sv. Jakuba.
V té době hrozilo nebezpečí městské části Rybáře (dnes již zbouraná část), ale místní obyvatelé se spoléhali na výšku vody z roku 1845 a nechtěli se vystěhovat. Nakonec zde voda byla ještě o 5,5 stopy (1,74 metru) výše. V 9 hodin ale byla tato část z východní strany zatopena a v krátké době byla zatopena přízemí domků. Mnoho obyvatel muselo čekat na pomoc až do rána, protože bylo k dispozici jen velmi málo lodí.
V sousední České ulici (Česká ulice) byly úzké okolní uličky zcela pod vodou.
O půlnoci bylo náměstí zatopeno tak, že připomínalo hladinu jezera. Po pravé straně sahala voda k děkanskému kostelu a po levé straně k domu A. Zimy č.p.91. Voda dosahovala výšky 4 stop a 6 až 10 palců (1,43 až 1,53 metru) a to včetně domů, které byly v roce 1845 ušetřeny. Na náměstí stála voda celou neděli ve výšce 1 sáhu (1,9 metru).
Ve 2 hodiny ráno bylo již 3/4 města pod vodou. V ulici Německé (Havlíčkova) několik domů spadlo (obrázky z této ulice v časopise Světozor z r. 1872).
Na Pražské předměstí (Beroun-závodí) se nejdříve dostala voda z Litavky, ale bylo možné evakuovat lidi i zvířata. Po vylití Berounky byla tato část města přístupná až za tři dny.
Pravá část města byla zcela zatopena v 9 hodin a lidé utekli do mlýna Marie Seydlové, který byl však v 11 hodin zatopen až po druhou půdu. Nižší domky v okolí byly zatopeny až po střechy, zahrady byly poznat jen podle vrcholků korun stromů a příkopy, které se táhly okolo města byly zaplněny vodou až do výšky 3 sáhů (5,7 metru).
Do ulic Hradební (souběžná s ulicí Kostelní) a Biřická se dostala voda kanálem vedoucím pod Českou ulicí a zcela je zničila.
Z ulice Dolnohradební se voda tlačila do ulice Hornohradební, kde dosáhla výšky 5 stop (1,58 metru). Odtud pokračovala vlna do ulice Biřická, kde celou sobotu a neděli dosahovala až po střechy přízemních domků.
Most, který byl postaven v r. 1864 (stál 39 000 zl.) vydržel i přes nárazy plovoucích klád, trámů. Most byl zavalen vyvrácenými stromy i s kořeny, nábytkem apod.
Obecní most v Berouně
Události po povodni
Ihned po povodni byla zřízena komise, která vyhodnocovala škody a rozdělovala příspěvky v podobě peněz, jídla, oblečení a ubytování. O život přišlo několik lidí, jejich pozůstalým bylo poskytnuto ubytování a jejich dětem bezplatné vyučení a ubytování v Praze a Plzni.
Čekalo se i na pomoc armády, ta ale nedorazila a tak komise nabídla 50 kr. denně každému, kdo přijde pomoc při odstraňování naplavenin, opravách domů a ulic.
Celková škoda byla cca 381 700 zl.