Věcná část > Charakteristika zájmového území

Město i převážná část ORP Hořovice spadá do povodí Berounky, a to především prostřednictvím Litavky a jejích přítoků. Okrajové území na jihu, tedy na hřebeni Brd, spadá do povodí Vltavy od Otavy po Sázavu. Nejvýznamnějším správcem vodních toků v území je tedy Povodí Vltavy s. p., závod Berounka.

Vodní osu ORP Hořovice tvoří řeka Litavka, která protéká územím od jihu k severu. Územím města protékají dva vodní toky se svými přítoky – Červený potok a Tihava.

Červený potok (IDVT 10100166, ČHP 1-11-04-030) představuje hlavní povodňové ohrožení města. Pramení v Brdech, v mokřadech lesního pohoří pod Zadními Baštinami poblíž vrchu Houpák, v nadmořské výšce přibližně 794 m n. m. Na starších mapách se objevuje také název Hořovický potok. Délka toku je 18 km, plocha povodí činí 224 km2 a průměrný průtok je 0,39 m3/s (Komárov).

Protéká vodní nádrží Záskalskou, rybníky Dráteník a Červený a v obci Komárov se do něj vlévá Jalový potok tekoucí od Kvaně. Vodní nádrž Záskalská, rybníky Dráteník a Červený jsou pozůstatky rybniční sítě, která byla v minulosti vytvořená pro potřebu hutí a hamrů. Červený potok se za Komárovem se stáčí k severovýchodu a pokračuje Hořovickou brázdou přes obec Osek (umělý náhon zde napájí Žákův rybník), město Hořovice (zde jsou z levobřežního náhonu napájeny především rybníky Lázeňský a pod městem Valcverk) a obce Kotopeky, Praskolesy a Stašov. Před Zdicemi se do Červeného potoka zleva vlévá Stroupínský potok. Zdicemi, jejichž centrum se rozkládá na levém (severním) břehu, protéká v souběhu s dálnicí D5 (při pravém břehu), tudíž zdická lávka i most překonávají potok i dálnici najednou. Za městem, v úrovni kopce Knihov, se Červený potok z levé strany vlévá do řeky Litavky.

Ke kulminaci rozsáhlé povodně, která byla později hodnocena jako tisíciletá voda, došlo ve dnech 25.-26. 06. 1995.

Ve městě Hořovice je nově vybudovaný protipovodňový val, který pomůže obyvatele při rozvodnění Červeného potoka ochránit. Jedná se o zkapacitnění Červeného potoka v ř. km 12,9-13,3 v urbanizované části města Hořovice pro bezpečné převedení povodňového průtoku Q100. Vodní tok Červený potok i vodní dílo IV. kategorie jsou ve správě Povodí Vltavy s. p.

Tihava (IDVT 10273253, ČHP 1-11-04-031), hraniční říčka mezi územím Hořovic a Podluh, pramení asi 150 metrů nad rybníčkem Velký Krejcárek, na východním úpatí Kamenného vrchu v nadmořské výšce 495 m n. m. Následně protéká dvěma menšími rybníčky, za kterými se od svého severního směřování odklání více k východu. Postupně se do ní vlévá několik drobných přítoků. Pod Hořovicemi napájí rybníky Velkou a Malou Drážovku, které již nespadají do správního obvodu města Hořovice. Za Malou Drážovkou vstupuje říčka Tihava do katastru města Hořovice, napájí Cihlářský a bezejmenný rybník, podtéká silnici č. 114 a pod Bažantnicí u Tihavy opouští území města, kde se následně zprava vlévá do Červeného potoka. Vodní tok Tihava je ve správě Povodí Vltavy, s. p.

Specifika povodňového ohrožení

Hořovice jsou ohroženy především přirozenými povodněmi způsobenými přívalovými dešti a/nebo vzestupem hladiny Červeného potoka při dlouhotrvajících deštích či tání sněhu. Jsou tedy ohroženy především lokality v blízkosti Červeného potoka, u nějž hrozí zanášení a zarůstání koryta.

Dalším problémem bývá Žákův náhon, který také protéká městem. Je to historická vodní stavba, která přiváděla vodu například do průmyslových zařízení nebo rybníků. Protéká například starým areálem ČKD, kde se voda používala jako hnací síla.

Ve správním obvodu města Hořovice se nachází několik potenciálně ohrožujících vodních děl IV. kategorie.,

V blízkosti zájmového území se nachází jedno vodní dílo II. kategorie – VD Záskalská a jedno vodní dílo III. kategorie – VD Dráteník. Obě nádrže leží na Červeném potoce a jsou ve správě Povodí Vltavy s. p.

Další informace: Vodní toky
Vodní díla

Hydrologické poměry

Hydrologické poměry