<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

Území obce Nižbor spadá do povodí Vltavy a dílčího povodí Berounky. Berounka tvoří osu a zároveň určuje charakter celé lokality. Berounce přilehlé části území jsou do ní odvodňovány přímo. V Nižboru se do Berounky vlévá několik drobných přítoků – zprava Žloukava, Křížový a Habrový potok, zleva Vůznice a Žlubinecký potok. V Nižboru se nachází také několik bezejmenných vodotečí.

Berounka je významná řeka ležící v západní části České republiky, ve které protéká Plzeňským i Středočeským krajem. Představuje největší levostranný přítok Vltavy, do které ústí v Praze – Lahovicích a její průměrný průtok zde činí 36 m3/s. Správcem řeky Berounky, která je vyhlášena významným vodním tokem, je Povodí Vltavy, státní podnik.

Prameny zdrojnic se nachází v Českém lese i na Šumavě a Berounka následně vzniká v Plzni soutokem Mže a Radbuzy. Řeka Berounka je dlouhá 138,9 km a její povodí má rozlohu 8 855,47 km2, nejvyšších průtoků dosahuje v jarních měsících a její průměrný průtok u ústí do Vltavy činí 36 m3/s.

Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně Přírodním parkem Horní Berounka, na jehož území se do ní zprava vlévá Klabava a z leva Střela. V Křivoklátské vrchovině přijímá Berounka zleva Rakovnický potok a níže do ní v Berounské kotlině, ve městě Beroun, zprava ústí Litavka. Berounka vytváří pod Berounem ve vápencích Českého krasu Karlštejnské vrchoviny kaňon s pozoruhodnými skalními stěnami. Závěrečný úsek Berounky před soutokem s Vltavou spadá do vzdutí Modřanského jezu a je na něm vybudován Radotínský přístav. Řeka se následně v Praze – Lahovicích vlévá do Vltavy.

Berounka je splavná téměř po celý rok a je také hojně využívaná ke koupání. Mezi nejnavštěvovanější lokality patří úseky mezi CHKO Křivoklátsko a CHKO Český kras, ve kterých je oblíbená především Vodácká naučná stezka Berounka.

Severní část Nižboru je do Berounky odvodňována říčkou Vůznice a jejími přítoky, které leží na severozápadní hranici katastrálního území obce.

Vůznice (Bělečský potok) pramení v obci Běleč ve výšce 415 m n. m. a do Berounky ústí zleva nad Nižborem v nadmořské výšce 221 m. Celková délka toku je 10,2 km a skrze řešené území protéká 4,5 km této vodoteče. Správcem toku jsou Lesy ČR, s.p.

Vůznice protéká několika menšími vodními nádržemi, které leží na severozápadní hranici katastrálního území Nižboru. Nejznámější a nejcennější úsek toku protéká křivoklátskými lesy nad Nižborem a je osou Národní přírodní rezervace Vůznice. Celý tok se nachází v CHKO Křivoklátsko.

Žlubinecký potok (Vibrinice) se nachází v severovýchodní části Nižboru a do Berounky ústí zleva. Tok dlouhý 5,4 km je celý ve správě Lesů ČR, s.p.

Žloukava je menší pravostranný přítok řeky Berounky. Pramenní v katastrálním území obce Račice ve výšce 440 m n. m. Do Berounky ústí po 5,1 km v nadmořské výšce 224 m. Žloukava tvoří krátký úsek severozápadní katastrální hranice Nižboru. Vodní tok je ve správě Lesů ČR, s.p.

Jižní část zájmové lokality je do Berounky odvodňována Habrovým potokem a jeho krátkými bezejmennými přítoky.

Habrový potok vzniká soutokem vodotečí pod Prostředním rybníkem přibližně 2 km jihovýchodním směrem od Karlova ve výšce 447 m n. m. a v centru obce Nižbor ústí zprava do řeky Berounky v nadmořské výšce 220 m. Tok je v celé své délce 13,3 km ve správě Povodí Vltavy, státní podnik. Habrový potok je vyhlášen významným vodním tokem.