<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologická charakteristika

Páteřním tokem Velvar, jak již bylo uvedeno, je Bakovský potok. Dalšími toky jsou Červený potok, Vranský potok a Svodnice.

Bakovský potok

Bakovský potok je posledním větším levostranným přítokem Vltavy před jejím ústím do Labe. Jeho délka je 44,61 km. Plocha povodí měří 417,7 km2. Průměrný průtok v hlásném profilu Velvary (ř. km. 9,50) činí 0,49 m3/s, průměrný průtok u ústí je 1,15 m3/s. Bakovský potok pramení v lesích na severovýchodním úbočí Džbánu, asi 1 km východně od obce Kroučová, v nadmořské výšce 484,76 m. Odvodňuje zejména Slánsko (tedy téměř celou severní část okresu Kladno) a severovýchodní okraj geomorfologického celku Džbán. Jeho největším přítokem je Zlonický potok (26,41 km). V povodí se nachází 211 vodních ploch, s celkovou rozlohou 132,74 ha. Největšími z nich jsou Blahotický rybník II (16,24 ha) a Šlapanický rybník (11,77 ha).

Jeho tok je vcelku přímý a po celou dobu svého běhu míří na východ až severovýchod. Od Kalivod a Srbče protéká širokým (zprvu i hlubokým) údolím, kterému se dříve říkalo Podlesí. Na středním toku plyne téměř bez přítoků, teprve za malou vsí Bakov, ležící mezi Slaným a Zlonicemi, začíná z obou stran nabírat vějířovitě se sbíhající potoky ze souběžných mělkých údolí. Dále Bakovský potok protéká městem Velvary (průměrný průtok 0,49 m3/s) a u Nové Vsi hlubokým zářezem stéká ke svému ústí do Vltavy ve výšce 164 m n. m. Koryto potoka má na většině trasy kapacitu pro průtok v úrovni cca Q5. Na celém jeho toku se nachází velké množství inundačních území. Rozsáhlé inundační území se nachází před městem Velvary v blízkosti soutoku s Červeným potokem.

Významnějšími přítoky jsou potoky: levostranné potoky Vranský, Zlonický, Lipský, Hřešický a Pozdeňský, pravostranné potoky Červený (protéká Slaným a ústí ve Velvarech) a Byseňský.

Koryto Bakovského potoka (i jeho přítoků) se všeobecně nenachází v optimálním stavu. Břehy koryta jsou často silně zarostlé křovinami a ruderálními porosty. Na mnoha místech a to i v intravilánu Velvar se v korytě nachází padlé stromy a další spláví, které může způsobit při povodni sekundární komplikace.

V záplavovém území Q100 (stoleté vody) Bakovského potoka se nachází celkem 36 objektů k bydlení, staveb občanského vybavení a staveb určených k výrobní činnosti. Dalších 16 těchto objektů se nachází na hranici Q100. V záplavovém území Q20 je 21 objektů, v území ohroženém již při rozlivu na úrovni pětileté vody Q5 je 5 rodinných domů a čistírna odpadních vod města.

V blízkosti mostu ve Velvarech se nachází hlásný profil ČHMÚ evidenční číslo 213, kategorie B.

Hydrologické údaje Bakovského potoka (třída III)

Červený potok

Červený potok pramení v nadm. výšce 408 metrů cca 11 km západně od Slaného a západně od obcí Čanovice a Malíkovice, v lokalitě zvané Červené Dolíky. Červený potok odvodňuje zejména Slánsko. Protéká sídly Čanovice–Malíkovice, Řisuty, Studeněves, město Slaný, Blahotice, Vítov, Žižice, Luníkov, Ješín a částí města Velvary, kde na západním okraji ústí do Bakovského potoka. V katastru Velvar, v místě, kde se Červený potok vlévá do Bakovského, není kromě rybníku sloužícího jako koupaliště a kromě fotbalového hřiště žádná rozsáhlejší městská zástavba. Délka toku Červeného potoka činí 24,7 km. Nejvyšším místem v povodí je bezejmenný vrch nad pramenem (výška cca 443 m), nejnižším místem je dno při soutoku s Bakovským potokem (183,9 m n. m.). Celková plocha povodí je 73,46 km2. Ve Slaném se do něho vlévá Šternberský potok.

V povodí je deset rybníků na Červeném potoce a jeden na přítoku od Malíkovic. Rybníky jsou velikostně velké nebo střední, jeden z nich (Malovarský) je malý. Šest z nich je průtočných, čtyři neprůtočné, obtékané potokem podél bočních hrází. Od vyústění Červeného potoka jsou to:

Malovarský (neprůtočný), Žižický (neprůtočný), Nový (neprůtočný), Blahotický II a Blahotický I, Červený, Velký Slánský, Nový Studeněveský (neprůtočný), Cukrovarský a Řisutský (neprůtočné). Rybník na přítoku od Malíkovic (v Malíkovicích) je střední a neprůtočný. Rybníky mohou svými retenčními účinky ovlivňovat hydrologické poměry v povodí. Hydrologické poměry se vyvíjejí v závislosti na činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu.

Hydrologické údaje Červeného potoka (třída III)

V záplavovém území Q100 Červeného potoka ve městě Velvary se nachází jeden objekt bydlení (č.p. 257), na hranici záplavového území Q100 jsou 3 objekty. V záplavovém území Q20 je 1 objekt na hranici. V místní části Ješín je v Q100 Červeného potoka 16 objektů. V záplavovém území Q20 je zde 12 objektů a na hranici Q20 jsou 4. V Q5 jsou objekty 4, na hranici Q5 je 5 rodinných domů.

Vranský potok

Správním územím města protéká i Vranský potok, který se do Bakovského vlévá až pod Velvary. Neprotéká však zastavěným územím a ohrožuje jen pole u Dolní Kamenice (obec Chržín).

Hydrologické údaje Vranského potoka (třída III) [21]

Svodnice

Od jihu vchází do katastrálního území města Velvary vodní tok Svodnice, který je v převážné části vedoucí přes město a před ústím do Bakovského potoka zatrubněn. Před nátokovým potrubím se nachází přírodní vodní nádrž, umístěná na soukromém, veřejně nepřístupném pozemku. Tato vodní nádrž představuje svým umístěním v profilu častého výskytu bleskových povodní potenciální nebezpečí pro okolní nemovitosti. Z této nádrže pokračuje Svodnice přes zastavěnou část města dílčím zatrubněním a v místech Za Roudnickou branou zaúsťuje, opět jako zatrubněný, do Bakovského potoka.

Nejvýznamnějším vodním dílem Velvar je vodní nádrž Malovarský rybník. Rybník je napájen vodou z Červeného potoka. Za tímto účelem je zde vybudován gravitační náhon. V roce 2015 byla provedena revitalizace náhonu a Malovarského rybníka. Cílem bylo z Malovarského rybníka vytvořit průtočné přírodní koupaliště (oddělená požární nádrž zůstala zachována), které je opět plněno vodou z Červeného potoka pomocí opraveného náhonu.

Z hlediska přívalových povodní je nutné zmínit i menší vodní nádrž na toku Svodnice. Nádrž leží nad č.p. 91 přímo nad nátokem do zatrubněného úseku Svodnice. Hráz je vybavena požerákem. Na hrázi však není vybudován bezpečnostní přeliv a kapacita výpustného potrubí z požeráku není dostačující pro převod povodňových průtoků. Při zvýšení průtoku tak opakovaně dochází k přetoku vody přes korunu hráze, což představuje značné riziko pro níže ležící zástavbu.

Nad profilem města Velvary se v povodí Bakovského potoka nachází množství rybníků a vodních děl. Jako významnější z hlediska potenciálního ohrožení města Velvary při povodni lze vzhledem k jejich velikosti a umístění vyjmenovat Blahotický rybník I a Blahotický rybník II), Žižický rybník, Nový rybník a Hobšovický rybník. Další rybníky, položené na Bakovském potoce a na jeho přítocích výše, by neměly mít na povodňovou situaci ve městě Velvary významnější vliv.