Výběr z dPP > Historické povodně

Poslední zaznamenanou povodní je povodeň v červnu 2013. Kompletní zpráva o povodni 06/2013 je interní přílohou povodňového plánu.

Na předešlými dešti nasycené povodí Bečvárky vypadly ve dnech od 31.5. do 2.6.2014 mimořádně vydatné srážky, které rozvodnily všechny toky v této oblasti. K největšímu nárůstu přítoku do Mlékovického rybníka došlo dne 2.6.2013 v dopoledních hodinách. Podle svědků byla povodňová vlna na přítoku do rybníka ovlivněna ucpáním propustku pod silnicí mezi Zásmuky a Hošticemi (ulice U Kapličky) dřevní hmotou. Nad propustkem se voda nadržela v údolní nivě Bečvárky a prolomením zátarasu došlo ke vzniku zvláštní povodně, která výrazně ovlivnila (zvýšila) parametry hydrologické povodně (obsluha díla pan Konvalinka odhaduje maximální přítok do rybníka až na 45 m3/s). Z tohoto důvodu není možné odhadnout parametry hydrologické povodně na Bečvárce na přítoku do rybníka.

Při povodni vystoupila hladina v rybníku dne 2.6.2013 dopoledne nad kótu 277,70 m n.m. a začala se přelévat se přes korunu hráze. Došlo k přelévání koruny hráze, erozi vzdušního svahu a protržení hráze.

Ihned po pominutí zvláštní povodně byly na VD a pod ním provedeny rozsáhlé sanační práce za účelem zajištění bezpečnosti VD a sídel v podhrází. Byl proveden překop hráze a vybudováno koryto pro převádění vody. Následovala sanace výmolu pod průrvou a další terénní práce a sanační zásahy související se zajištěním bezpečnosti obyvatel a jejich majetků, především nejvíce poškozeného domu v podhrází. Koryto pro převádění vody přes hráz bylo prověřeno ještě v červnu, kdy ve dnech 25. a 26. 6. prošla Bečvárkou povodeň s kulminačním průtokem odpovídajícím Q5 až Q10. Na základě této zkušenosti byl později vybudován nový překop hráze v profilu spodní výpusti.

VD Mlékovický rybník je v současné době v neškodném stavu, Bečvárka protéká zcela vypuštěným rybníkem a upraveným překopem hráze.

V regionu se vyskytují v posledních letech stále častěji lokální přívalové povodně vyvolané soustředěnými odtoky z polí. Tyto přívalové povodně v regionu jsou způsobeny jednak přívalovými dešti, hlavně pak nevhodným způsobem hospodaření na půdních blocích orné půdy v regionu. Nejsou dodržovány protierozní zásady a často dochází k pěstování širokořádkových plodin. A to i na zcela nevhodných polích s vyšším sklonem. Dochází k orbě po spádnici a v kritických bodech tras soustředěných odtoků nejsou ponechány protierozní prvky (pásy, valy atd.)

I z těchto důvodů je součástí povodňového plánu materiál Protierozní opatření na zemědělské půdě, který by měl sloužit jako základní metodika pro optimalizaci hospodaření zemědělskými subjekty.

Důležitý faktor ovlivňující povodně je také míra údržby systému dešťového odvodnění v obci - čištění propustků, odvodňovacích struh a příkopů.