Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi > Výskyt povodní v oblasti Mělníka

Povodeň může být způsobena přirozenými jevy nebo umělými vlivy.

Přirozené povodně

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány podle zákona č. 254/2001 Sb., zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Nejčastěji se vyskytující povodně lze rozdělit do čtyř skupin:

LETNÍ HYDROLOGICKÝ REŽIM

•povodně přívalové způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity v letním období. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaku typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence.
Tato povodeň je nejpravděpodobnějším ohrožením Pšovky.

•povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkami. Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toku. Vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou.
Tento typ povodně je pravděpodobný na Labi i Vltavě. Možnosti zabezpečovacích prací budou s ohledem na více času větší, jak u kumulace přívalových srážek v republice, či rychlých jarních povodní z tání sněhu.

ZIMNÍ HYDROLOGICKÝ REŽIM

•povodně způsobené táním sněhové pokrývky v zimním nebo jarním období, případně v kombinaci s dalšími srážkami. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Bývají často zpočátku doprovázeny ledochody.
Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a delší dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné.
Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a teplých jarních dešťových srážek v pramenné oblasti Labe a Vltavy. Je nutné sledovat zprávy a výstrahy ČHMÚ, případně informace dispečinků Povodí Labe a Povodí Vltavy. Vhodné je orientačně sledovat stav sněhových zásob, prognózy rozsáhlejších teplých dešťů. Povodeň při zmrzlé půdě (omezení infiltrace) je možná i na Pšovce.

•povodně způsobené zimními ledovými jevy jako např. tzv. ledové spěchy, ledové zácpy. Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku nejsou obce na Vltavě a Labi pod soutokem s Vltavou ohroženy. Vliv Vltavské kaskády příznivě ovlivňuje i „Dolní Labe" (významné ledové jevy se prakticky nevyskytují). Na několika lokalitách nad Mělníkem v úseku Kly, Tuháň, Obříství byly zaznamenány.