|
<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry |
Nejvýznamnějším vodním tokem na území Kostelce nad Labem je, jak již název města napovídá, řeka Labe, která přitéká od východu, protéká severní částí území a následně odtéká severním směrem k Mělníku, ve kterém se do ní zleva vlévá Vltava.
Labe protéká městem v délce 5,18 km (ř. km 852,66–857,84) a kapacita koryta v tomto úseku odpovídá přibližně průtoku Q5 – 755 m3/s. Při vyšších průtocích již začíná voda vystupovat z koryta a zaplavovat okolní území. Z povodňového hlediska spadá Kostelec nad Labem do povodňového úseku Labe, přesněji do povodňového úseku od soutoku Labe s Jizerou po soutok Labe s Vltavou. Záplavové území Labe je na území města široké přibližně 1,5 km.
Na území Kostelce nad Labem se dále nachází několik menších vodotečí. Potoky Mratínský a Poleradský se stékají u náměstí Odboje v centru města a tvoří levostranný přítok Mlýnského potoka. V západní části území se nachází Zlonínský, Jiřický a Čakovičský potok. Jiřický potok se do Čakovičského potoka zprava vlévá a následně spolu utváří severozápadní katastrální hranici území.
Povodňovou situaci v Kostelci nad Labem může významně ovlivnit také řeka Vltava, a to zpomalením odtoku povodňové vlny Labe při souběžné povodni na Vltavě či zpětným vzdutím při povodni na Vltavě, a to i při nízkých průtocích v Labi – viz povodeň 08/2002.
Labe je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká severní částí republiky, Německem a následně ústí do Severního moře. Labe je 1 094 km dlouhé (Českou republikou protéká v délce 370,74 km) a jeho povodí má rozlohu 148 268 km² (na území Česka se nachází 49 933 km²). Od pramene ve Špindlerově Mlýně (1 387 m n. m.) až po Vrchlabí protéká Labe úzkou Labskou soutěskou přibližně jižním směrem. Od Vrchlabí po Jaroměř je charakter krajiny již podhorský a řeka teče jihovýchodním směrem. Na horním toku Labe jsou významnějšími přítoky pouze Bílé Labe, Malé Labe, Čistá a Pilníkovský potok, které jsou všechny levostranné. Nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází vodní nádrž Les Království, která je unikátní zejména pozoruhodným stavebním provedením. V Jaroměři se do Labe zleva vlévá řeka Úpa a nedaleko pod ní, u Josefova, řeka Metuje. Údolí řeky Labe se následně výrazně rozšiřuje a až po soutok s Ohří u Litoměřic se obecně nazývá Polabím. Dalšími významnými levými přítoky Labe jsou Orlice v Hradci Králové, Loučná u Sezemic nedaleko Kunětické hory a Chrudimka v Pardubicích. Od Jaroměře do Pardubic teče Labe jižním směrem. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do Kolína, ve kterém opět mění směr k severozápadu a ubírá se až k Ústí nad Labem, od kterého pokračuje severním směrem až k Děčínu, za kterým nedaleko Hřenska (115 m n. m.) překračuje státní hranici České republiky a vstupuje do Německa.
Řeka je tokem dešťovo-sněhového typu, povodně tedy vznikají především v období jarního tání a v důsledku zvýšené srážkové činnosti v horních částech povodí.
Labe má v oblasti Kostelce nad Labem nížinný charakter. Na území města ovlivňují lokální přívalové srážky povodňovou situaci pouze na přítocích Labe a na povodňovou situaci řeky obvykle nemívají významnější vliv. V posledních letech ovšem přibývá tzv. letních povodní, které vznikají v důsledku mimořádně vydatných přívalových srážek v povodí.
Ve městě je na Labi vybudováno vodní dílo III. kategorie Kostelec n. Labem, jehož hlavní objekty tvoří jez, malá vodní elektrárna, plavební komora a rybí přechod. Vlastníkem i provozovatelem tohoto vodního díla je Povodí Labe, státní podnik.
Řeka Labe je vyhlášena významným vodním tokem a je ve správě Povodí Labe, státní podnik.
Mratínský potok vzniká z několika pramenů v Praze-Ďáblicích a v Kostelci nad Labem ústí do Mlýnského potoka. Na území hlavního města má potok velmi upravené koryto a až za Prahou nabývá přírodnějšího charakteru.
Průtoky jsou velmi nevyrovnané a často ovlivňované odtokem z rozsáhlých zpevněných ploch v horní části povodí. Průměrný roční průtok v ústí do Mlýnského potoka je 0,11 m3/s. Na jihovýchodní hranici katastrálního území města se do Mratínského potoka zleva vlévá potok Vysušil.
Vodní tok je ve správě Povodí Labe, státní podnik.
Labe a Mratínský potok jsou vyhlášeny významnými vodními toky.
Mlýnský potok je bývalé levostranné rameno neregulovaného Labe, které obtéká historické jádro Kostelce nad Labem. Je pozůstatkem rozsáhlého systému meandrů středního Labe před tzv. kanalizací řeky – zesplavněním provedeného roku 1927. Vodoteč sloužila již od středověku také jako náhon pro tři jezy a vodní příkop okolo městských hradeb.
Mlýnský potok levostranně odbočuje z Labe v ř. km 857,7 a následně protéká centrem města, ve kterém se do něj zleva vlévá Mratínský potok. V současnosti je hlavním účelem této vodoteče odvádění vod z městské aglomerace. Na odbočení Mlýnského potoka z Labe se nachází vtokový objekt se spustným stavidlem k regulaci průtoků. Koryto Mlýnského potoka je v úseku městské zástavby opevněno nábřežními zdmi. Za městem má potok přírodnější charakter a nad Jiřicemi se malou peřejí vrací do Labe.
Vodní tok je ve správě Povodí Labe, státní podnik.
Poleradský potok pramení v obci Brázdim jihovýchodním směrem od Kostelce nad Labem, ve kterém se následně z pravé strany vlévá do Mratínského potoka. Průtoky jsou velmi nevyrovnané.
V Kostelci nad Labem se na tomto toku nachází propustek pod Pražskou ulicí a několik mostků i lávek. Pod soukromými parcelami je vodoteč většinou zatrubněna.
Vodní tok je ve správě Povodí Labe, státní podnik.
Zlonínský potok pramení v obci Bašť jihozápadním směrem od Kostelce nad Labem, ve kterém se v části Jiřice z levé strany vlévá do Labe. Průtoky jsou velmi nevyrovnané a v bezesrážkovém období se pohybují pouze v řádech l/sec. Na jihovýchodní hranici katastrálního území města se do Zlonínského potoka zprava vlévá Měšický potok.
Vodní tok je ve správě Povodí Labe, státní podnik.
Borecká svodnice je drobná vodoteč v pravobřežním inundačním území Labe. Pramení v obci Borek, odvodňuje území obcí Borek i Křenek a odvádí záplavovou vodu po povodních. Do svodnice ústí zprava nad Křenkem Hlavenský potok. Borecká svodnice se na území Kostelce nad Labem vlévá do Labe, a to v jeho ř. km 855,74.
Vodní tok je ve správě Povodí Labe, státní podnik.
Vodní tok Kostelec F se nachází v levobřežním inundačním území řeky Labe. Pramení v obci Záryby a v Kostelci nad Labem se zleva vlévá do Mlýnského potoka. Hlavním účelem této vodoteče je odvodňování území a odvádění záplavových vod po povodních. V ř. km 0,72 zprava přibírá bezejmenný tok (IDVT 10182783) – „Kostelec E“, který slouží jako propojení s Mlýnským potokem pro dotaci průtoků.
Vodní tok je ve správě Povodí Labe, státní podnik.
Další informace: Vodní toky
Vodní díla
stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 18.12.2022, publikována: 16.09.2024