Celková délka Vltavy je cca 430,30 km. Hlavní pramen (Teplé Vltavy) vyvěrá na Šumavě na východním svahu Černé hory, 4,5 km jihozápadně od obce Kvilda, nedaleko hranice se Spolkovou republikou Německo, kterou v první části toku sleduje.
V ř.km 329,543 bylo v místě zlomu podélného profilu zbudováno VD Lipno I s podzemní špičkovou vodní elektrárnou, a v ř.km 319,108 ve Vyšším Brodě vyrovnávací nádrž Lipno II.
VD Lipno I , jakožto nádrž s největší zatopenou vodní plochou v ČR (4870 ha) má zásadní význam pro transformaci povodňových vln v horní části povodí Vltavy nad Malší, a to i pro větší povodně. Nádrž o celkovém objemu cca 309,5 mil. m3 má ochranný objem 33,1 mil. m3. Pod Vyšším Brodem mění Vltava svůj směr k severu a drží ho v podstatě až k soutoku s Labem v Mělníku.
Malše se vlévá do Vltavy zprava v ř.km 240 v Českých Budějovicích. Malše pramení v Novohradských horách. Na Malši je vybudováno VD Římov, nádrž s vodárenským využitím, které je z hlediska povodňové ochrany rovněž významné, i když pouze u malých povodní.
Nad soutokem s Lužnicí je vybudováno v ř.km 210,390 VD Hněvkovice, z hlediska povodňové ochrany nevýznamná nádrž.
V ř.km 200,0 zprava Vltava přibírá Lužnici pramenící rovněž v Novohradských horách a odvodňující také jižní část Českomoravské vrchoviny. Lužnice protéká naším největším rybníkem Rožmberk, který svým ochranným objemem výrazně přispívá k transformaci povodňové vlny. Lužnice ústí do zdrže ponořeného stupně VD Kořensko, klapkového jezu ve vzdutí VD Orlík .
V ř.km 169,0 ve vzdutí VD Orlík ústí zleva pod hradem Zvíkov do Vltavy řeka Otava, v podstatě druhý pramenný tok Vltavy. Na Otavě není vybudováno žádné vodní dílo, pouze na jejím pravostranném přítoku Blanici VD Husinec, které má z povodňového hlediska lokální význam.
Největší význam z hlediska protipovodňové ochrany má vodní dílo Orlík, přehrada v ř.km 144,650 s celkovým objemem nádrže 716,5 mil. m3 a ochranným 62,1 mil. m3. Vyrovnávací VD Kamýk v ř.km 134,730 a VD Slapy v ř.km 91,694 pracují převážně jako vyrovnávací nádrže pro špičkovou elektrárnu Orlík. V běžném provozu zde bývá k dispozici 0–20 mil. m3 volného prostoru.
Vodní elektrárna Slapy je také špičková, k vyrovnání odtoku slouží v ř.km 84,318 vybudované VD Štěchovice a v ř.km 71,325 VD Vrané. Ve vzdutí VD Vrané ústí v ř.km 78,20 zprava do Vltavy Sázava, a v ř.km 63,60 zleva Berounka.
Další informace: Popis vodních děl.
stránka b_char_vvt_vltava.htm aktualizována: 30.03.2022, publikována: 16.09.2024