Pískovna Mlékojedy

severovýchodně od Mlékojed k Tišicím. Těžba ukončena, využívána je k rekreačním účelům.

Přebytečná voda může být odvedena přečerpáním do meliorační svodnice a dál do Labe

(příprava funkčního objektu – požerák, BP)

Hladina nekoresponduje s Labem (rozdíl cca +2m), při zvýšení hladiny podzemní vody zaplavuje nemovitosti Za Hrází, okolí Borohrádku, chaty u Vejskoku,

I po povodni ovlivňuje hladinu podzemní vody v Kolonce – zaplavené sklepy

Staré Labe

v Rudči pod VD Kostelec n.L.

Odstavené rameno původního řečiště Labe.

Je mimo území Neratovic, ovšem při povodni postupuje voda inundací až ke Kozlům a dál k Mlékojedům.

Kozelská tůň

pravobřežní odstavené rameno Labe mezi Kozly a Mlékojedy, zasahuje obloukem k Vejskoku. Je průtočná soustavou odvodňovacích příkopů.

Hladina je cca 1 m níže oproti Labi. Soustřeďuje záplavovou vodu z obou částí inundace a odvádí ji do podjezí VD Lobkovice

Jiřická tůň – jižně od Lobkovic k Jiřicím

Je průtočná Čakovičským potokem. Odtok do Labe naproti Kozelské náplavce.

Má transformační účinek na přívalovou srážkovou vodu z jižního území.

Vliv na povodně z Labe téměř žádný

Mlékojedský rybník

Průtočný odv. příkopem B s odtokem do větve A

Přítokem z Labe – HPK př. B nebezpečí zaplavení návsi, komunikací a RD

Soustava odvodňovacích příkopů

systém odvedení vody z území Kozel, Mlékojed a Lobkovic do podjezí VD Lobkovice.

Větev A odvádí vodu z levobřežního území přes trubní shybku pod Labem do Kozelské tůně a dál do DPK VD Lobkovice.

Větev B napájí vodou z nadjezí VD Lobkovice Mlékojedský rybník a je napojena do větvě A 300m pod odtokem z Kozelské tůně.

Větev C odvádí vodu z okolí Kozel, přítok Nedomického potoka a bezejmenné vodoteče od lesa u Kopy. Prochází hrází 2× u Kozel do Kozelské tůně. Odtud voda odtéká větví A do Labe.

Odvedení vody z pravobřežní i levobřežní inundace po povodni, v mimopovodňové době odvodnění území. Provozní hladina je oproti nominální hladině v Labi nižší

Usměrňovací hráze

Soustava hrází k usměrnění proudění povodňové vody v inundaci a částečnému oddělení inundačních území. Na prostupech odvodňovacích příkopů hrázovým tělesem jsou stavidla a propustky se zpětnými klapkami.

Rozdělení inundačních území, usměrnění proudění.

Kojetický potok

přivádí vodu od Kojetic, v závěru přibírá odtok od MVE Kasperův mlýn. Do Labe se napojuje v podjezí VD Lobkovice

Na území Neratovic může ohrozit zahrádkářskou kolonii Lobkovice

Vodní nádrž v Korycanech

Bezpřítoková nádrž s odtokem do Korycanského potoka

Zvýšení hladiny nádrži ovlivňuje hladinu podzemní vody, která zaplavuje sklepy RD v okolí

Byškovický rybník

Pramenný a nebeský rybník v Byškovicích

Odtokem je Byškovický potok

Přívalovými srážkami může dojít k přelití hráze, k ohrožení obydleného území nedojde. Recipientem je Korycanský potok na území Obříství

Zvýšení hladiny ovlivňuje hladinu podzemní vody v území, dochází k zaplavení sklepů RD