<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky] Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry |
Vodstvo na území obce spadá do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, povodí II. řádu Jizery (1-05) a Dolní Vltavy (1-12), povodí III. řádu 1-05-04 a 1-12-02. Hlavním tokem na území obce Obříství jsou řeka Labe a Vltava (před soutokem) s jejich drobnými přítoky.
V hydrologickém režimu středního toku Labe, dolního toku Vltavy a jejích přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Významné povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytly méně, povodně vzniklé pouze ledovými jevy se vyskytly místně.
Z hlediska odtokových poměrů patří území do hydrogeologických rajonů č. 4510 (křídy severně od Prahy) a 4530 (Roudnická křída). Průměrný dlouhodobý základní odtok se pohybuje kolem 774,4 l.s. (PVL 2011, Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v oblasti povodí Dolní Vltavy za rok 2010). Odtokové poměry jsou zde značně vyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100-letá povodeň) je asi 1:25. Průtok na Vltavě je ovlivňován manipulacemi na Vltavské kaskádě, které mohou povodňové průtoky ovlivnit pouze částečně a pouze z části povodí. Průtok na Labi je ovlivňován manipulacemi na řadě jezů a na menších nádržích v povodí horního Labe. Tyto nádrže ovšem mohou ovlivnit povodňové průtoky velmi omezeně.
Řeka Labe pramení v Krkonoších na severu Čech a až k ústí v Severním moři měří 1154 km (358 km na našem území). Celková rozloha povodí je 144055 km2 (z toho 49933 km2 v ČR). Pramen řeky leží v nadmořské výšce 1387 m n. m. a opouští ČR nedaleko Hřenska v 115 m n. m. Průměrný průtok Labe v Ústí nad Labem činí 293 m3/s a hodnota staleté vody Q100 je určena jako 4410 m3/s.
Pro tok je v délce od Hřenska po cca 1082 ř.km stanoveno záplavové území - pro území obce je ZÚ k dispozici. Na Labi se nad obcí nachází 7 hlásných profilů kategorie A, 6 HP B a řada pomocných hlásných profilů kat. C. Pro obec Obříství je relevantní zejména hlásný profil kat. A v Kostelci nad Labem. Kapacita koryta v úseku Brandýs nad Labem – Mělník je 700 m3/s.
Vltava je s délkou 430 km nejdelší řeka v ČR. Pramení na Šumavě na východním svahu Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n. m. Celková rozloha povodí je 28090 km2 a průměrný průtok činí v profilu Vraňany 151 m3/s. Na správním území se vlévá do Labe a zaujímá tu délku 4,3 km. Obě řeky pravidelně zaplavují více jak polovinu území obce Obříství.
Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Vltava teče od svého pramene jihovýchodním směrem, za Vyšším Brodem se stáčí k severu a tímto směrem teče až ke svému ústí přičemž protéká Českými Budějovicemi, Týnem nad Vltavou, Prahou či Kralupami nad Vltavou.
Největší přítoky jsou Malše, Lužnice, Sázava, Otava a Berounka. Na Vltavě je řada velkých vodních nádrží - tzv. Vltavská kaskáda zahrnující 9 nádrží, z nichž je největší Lipno I (48,7 km2), ovšem nejvíce vody zadržuje Orlík (720000 tis. m3), který je i nejhlubší. Součástí nádrží jsou také vodní elektrárny a často také plavební komory.
Pro tok je v délce od ústí po cca 376,7 ř.km stanoveno záplavové území - pro území obce je ZÚ k dispozici. Na Vltavě se nad obcí nachází 10 hlásných profilů kategorie A, 1 HP B a řada pomocných hlásných profilů kat. C. Pro obec Obříství je relevantní zejména hlásný profil kat. A Vraňany. Kapacita koryta v úseku Vraňany – Mělník je 1200 m3/s.
Název toku |
Číslo hydrologického pořadí |
Délka na území správního obvodu v km |
---|---|---|
Labe |
1-01-01-001 |
7,8 |
Vltava |
1-06-01-001 |
4,3 |
Profil |
Tok |
Plocha povodí [km2] |
Průměrný průtok [m3/s] |
N-leté průtoky (m3/s) |
|||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
5 |
10 |
20 |
50 |
100 |
||||
Kostelec nad Labem |
Labe |
13183 |
104 |
442 |
755 |
896 |
1040 |
1240 |
1390 |
Mělník |
Labe |
41832 |
256 |
1080 |
2060 |
2520 |
2990 |
3640 |
4150 |
Vraňany |
Vltava |
28062 |
152 |
875 |
1800 |
2270 |
2770 |
3490 |
4080 |
Na území obce se nachází drobné vodní toky do délky několika kilometrů. Tyto toky mohou způsobit lokální záplavu zejména při přívalových deštích. V minulosti však tyto stavy nebyly u většiny toků zaznamenány. Potíže může způsobit tzv. „Libišská strouha“ – odvodňovací kanál vedoucí z obce Libiš, protékající v Obříství mezi komunikací II/101 a Labem. Strouha sbírá vodu z odvodňovacích struh z levého břehu (z Obříství) a za MVE ústí do Labe. Strouha se zpravidla rozvodní dříve než Labe a může ohrozit zejména pozemky u zájezdního hostince Na Štěpáně. Při rozlivu Labe je vliv strouhy zanedbatelný.
V katastrálním území obce se nachází 4 vodní díla – rybníky bez přiřazené kategorie, z nichž žádné nemá na povodňovou situaci v obci významnější vliv. Na Labi vedle obce (mimo k.ú.) se nachází VD MVE Obříství s jezem, před nímž hrozí výskyt ledových bariér. Mimo to se na k.ú. Obříství nachází řada retenčních nádrží v areálu firmy Arboeko s.r.o.
Na tocích Labi a Vltavě se nad obcí nachází významná vodní díla, která by mohla mít na povodňovou situaci vliv – na Vltavě jde zejména o VD Vltavské kaskády a jezy (nejbližší jez Vraňany a Miřejovice), Na Labi jde především o jezy (nejbližší Obříství, Lobkovice, Kostelec nad Labem) – vliv těchto vodních děl by měl být převážně pozitivní (pokud nedojde k havárii) – žádoucím způsobem transformují povodňovou vlnu a oddalují nástup povodně.
Další informace: Vodní toky
Vodní díla
Soubor: b_char_hydro.htm
stránka aktualizována: 05.09.2021, publikována: 16.09.2024