Věcná část > Organizace povodňové ochrany > Opatření k ochraně před povodněmi

Opatření k ochraně před povodněmi se dělí na:

Preventivní

povodňové plány

povodňové prohlídky

příprava předpovědní a hlásné služby

organizační a technická příprava povodňové ochrany

vytváření hmotných povodňových rezerv

neobsazování (vyklízení) záplavových území

příprava účastníků povodňové ochrany

Při nebezpečí povodně a při povodni

činnost předpovědní povodňové služby

činnost hlásné povodňové služby

varování při nebezpečí povodně způsobené přírodními jevy a umělými jevy

zřízení a činnost hlídkové služby

řízené ovlivňování odtokových poměrů

povodňové zabezpečovací práce

povodňové záchranné práce

zabezpečení náhradních funkcí a služeb na území zasaženém povodní

evidenční a dokumentační práce

Povodňové zabezpečovací a záchranné práce

Povodňové zabezpečovací práce jsou technická opatření prováděná na vodních tocích a vodních dílech. Zabezpečovací práce se provádějí v době nebezpečí povodně, za povodně, případně po povodni hrozí-li nebezpečí další povodňové vlny.

Povodňové zabezpečovací práce na vodním toku:

•odstraňování naplavených překážek znemožňujících plynulý odtok vody

•ochrana koryta toku proti narušování povodňovým průtokem a opatření proti vybřežení vody z koryta toku

•zajišťování břehových nátrží

•udržování průtočných profilů mostů, propustků, lávek a případných pilířů těchto objektů bez splavenin, které by způsobily zátarasy a znemožňovaly odtok vody

•udržování spádových a vzdouvacích objektů na tocích (jezy, stupně, stavidla bez hrubých splavenin, které by byly příčinou vzdutí vody

Povodňové zabezpečovací práce na vodních dílech:

•opatření proti protržení hrází v důsledku proniknutí vody jejich tělesem nebo podložím

•opatření proti poškození případně zničení hrází přelitím

•odstraňování překážek v profilu objektu – propustky, mosty, bezpečnostní přelivy apod.

•opatření proti zpětnému vzdutí

•provizorní uzavírání protržených hrází a ochranných hrázek

Povodňové zabezpečovací práce provádějí správci vodních toků a vodních děl, případně na příkaz povodňových orgánů i jiní účastníci protipovodňové ochrany a vlastníci (uživatelé, provozovatelé) dotčených objektů na tocích, podle vlastního posouzení situace nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové poměry a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem vodního toku na celém vodním toku nebo na uceleném povodí. Povodňové zabezpečovací práce se provádějí od vyhlášení druhého stupně povodňové aktivity.

Povodňové záchranné práce jsou opatření prováděná, za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích, k záchraně životů a majetku. Jedná se zejména o ochranu a evakuaci obyvatelstva z těchto území, zachraňování majetku a jeho přemístění na místa povodní neohrožovaná. Povodňové záchranné práce zajišťují povodňové orgány ve spolupráci s ostatními účastníky ochrany před povodněmi.

Po povodni

obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území

zjišťování a oceňování povodňových škod

odstraňování povodňových škod

zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodně a řešení jejich nápravy

dokumentační práce a vyhodnocení povodňové situace

Činnost povodňových orgánů na postiženém území po povodni zahrnuje následující:

a)Prohlídku koryta toku a objektů na toku provádí povodňová komise města v součinnosti se správcem toku. Zjištěné závady na toku a zvláště závady, které by v průběhu další případné povodňové situace znamenaly zhoršení povodňové situace je nutno co nejrychleji odstranit, aby koryto mohlo plnit svoji funkci. Závady na toku odstraňuje správce toku. Nejčastěji se jedná o nánosy v korytě, poškozené opevnění koryta, nátrže svahů koryta, naplavené bariery, zácpy mostních otvorů apod.

b)Prohlídku vodních děl provádí povodňová komise města v součinnosti s vlastníkem nebo provozovatelem vodního díla. Pozornost při prohlídce je věnována výpustným objektům, bezpečnostním přelivům a vzdouvacím tělesům – ve většině případů hrázím. Zjištěné závady musí vlastník nebo uživatel vodního díla bezprostředně odstranit.

c)Prohlídku a evidenci postižených objektů v záplavovém území, provádí povodňová komise města. Zjišťuje škody na obytných budovách, hospodářských objektech, pozemcích, porostech, komunikacích apod.

d)Zjištění rozsahu a výše povodňových škod provádí povodňová komise města ve svém územním celku. Výši škod na tocích hodnotí správce toku. Zpráva o rozsahu a výši povodňových škod je předána povodňové komisi obce s rozšířenou působností Mnichovo Hradiště.

e)Posouzení účelnosti provedených opatření na ochranu před povodněmi provádí povodňová komise města Mnichovo Hradiště.

f)Obnovení povodní narušených funkcí v záplavovém území spočívá zajištění dopravy, náhradního zásobování, obnovení dodávek vody a energií.

g)Zajištění pomoci postiženým občanům zabezpečuje povodňová komise města, v případě, že není schopna pomoc zajistit z vlastních prostředků, požádá o pomoc povodňovou komisi obce s rozšířenou působností.

h)Zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodně zabezpečuje povodňová komise města a navrhuje řešení jejich nápravy.

i)Zpracování zprávy o povodni zabezpečuje povodňová komise města a předává ji povodňové komisi obce s rozšířenou působností.

j)Evidenční a dokumentační práce o povodni zabezpečuje městská povodňová komise, která předává údaje povodňové komisi obce s rozšířenou působností.

Stupně povodňové aktivity (obecné informace):

Rozsah opatření prováděných k ochraně před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:

1. stupeň – stav bdělosti

Nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí.

Na vodních dílech nastává při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně.

2. stupeň – stav pohotovosti

Vyhlašuje se v případě, že nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto.

Vyhlašuje se také při nebezpečí překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodních dílech z hlediska jejich bezpečnosti.

3. stupeň – stav ohrožení

Vyhlašuje se při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení životů a majetku v záplavovém území.

Vyhlašuje se také při překročení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodních dílech z hlediska jejich bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření.

Za nebezpečí přirozené povodně se považuje:

•meteorologická předpověď nebo výskyt srážek velké intenzity

•očekávané náhlé tání podle meteorologické předpovědi

•dosažení určitého vodního stavu nebo průtoku ve vybraných vodoměrných profilech

Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem pro jejich vyhlášení je dosažení směrodatného limitu stavu hladin nebo průtoků nebo srážek stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka nebo uživatele vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.

Povodňový orgán může vyhlásit stupně povodňové aktivity i z jiných důvodů než je uvedeno (např. nebezpečné ledové jevy apod.)

Koordinace povodňových aktivit v územním celku obce s rozšířenou působností (ORP Mnichovo Hradiště (dbf)):

Vliv povodní zasahujících větší území se zpravidla projevuje v celé délce toku na správním území. Opatření provedená v horní části povodí ovlivňují průběh povodně ve středním úseku toku. Platí to zejména o manipulacích na vodohospodářských dílech, ale také o provádění zabezpečovacích prací jako je zvyšování nebo naopak účelové protržení zabezpečovacích hrází, náhlé uvolnění ucpaného průtočného profilu, uvolnění ledového nápěchu a tím vyvolání chodu ledu a podobně. Je proto bezpodmínečně nutná odborná koordinace povodňových aktivit ovlivňující odtokové podmínky a průběh povodně v rámci větších hydrologických celků, které přesahují územní působnost obecních, městských povodňových komisí.

Koordinační činnost v rámci územního celku vykonává povodňová komise obce s rozšířenou působností (Mnichovo Hradiště) a v případě rozsáhlejší povodňové situace Povodňová komise Středočeského kraje s odbornou podporou Povodí Labe, státní podnik.