Obec Konojedy leží ve Středočeském kraji, přibližně 5 km jižně od města Kostelec nad Černými lesy a 14 km jihovýchodně od města Říčany. Rozloha katastrálního území obce Konojedy je 513 ha s průměrnou nadmořskou výškou cca 400 m n. m. (minimální v místě, kde území opouští vodní tok Jevanský potok v 370 m n. m. a maximální v 428 m n. m. severně od zástavby obce). Ve správním území obce žilo k 31. 12. 2016 celkem 248 obyvatel.
Na území obce se v severovýchodní části nachází zemědělské družstvo.
Využití pozemků v obci Konojedy (dle ČSÚ k 31. 12. 2016)
Druh pozemku |
Zastoupení |
Orná půda |
58,3 % |
Zahrady a ovocné sady |
3,0 % |
Trvalé travní porosty |
5,4 % |
Lesní půda |
24,9 % |
Zastavěné plochy |
1,6 % |
Vodní plochy |
0,6 % |
Ostatní plochy |
6,3 % |
Celková výměra k. ú. |
513,44 ha |
Katastrální území obce Konojedy
Geomorfologicky náleží zájmové území do podcelku Dobříšská pahorkatina, konkrétně jejího okrsku Černokostelecká pahorkatina. Tento podcelek je součástí celku Benešovská pahorkatina náležícího do oblasti Středočeská tabule, části České tabule, jedné z plošně největších subprovincií České vysočiny.
Členitá Dobříšská pahorkatina, tvořící severovýchodní část Benešovské pahorkatiny, spadá převážně do povodí řek Vltavy a Sázavy. Nejvyšším vrcholem je vrch Pecný (546 m n. m.). Tvořena granitoidy středočeského plutonia, proterozoickými staropaleozoickými horninami ostrovní zóny a jílovského pásma. Jedná se o pahorkatinu se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem, tektonicky porušeným, se zlomy směru severozápad-jihovýchod. Ráz krajiny určují výrazně strukturní hřbety a suky, se zbytky neogenních zarovnaných povrchů (na severu), hluboké údolí řek Vltavy, Sázavy a jejich přítoků.
Díky geologické stavbě tvořené zejména zpevněnými sedimenty se zde nachází zejména půdní typy luvizemí a oglejených luvizemí, což jsou půdy s typickými horizonty obohacenými o jílový materiál. Oglejené půdy jsou dále ovlivňovány vysokou hladinou podzemní vody, čímž dochází ke snížení intenzity oxidačních procesů a hromadění organických látek v půdě. Vysoká hladina podzemní vody má výrazný vliv na průběh povodí, protože limituje infiltrační schopnosti půd a tím výrazné zvyšuje intenzitu povrchového odtoku. Východní část území obce je tvořená zejména kambizeměmi, které jsou na území České republiky nejrozšířenějším půdním typem, s rankery a litozeměmi.