Hydrologické poměry

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

 INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území >

Hydrologické poměry

SO ORP Nymburk se nachází v oblasti povodí Labe a zasahuje do 4 povodí 3. řádu:

Cidlina od Bystřice po ústí a Labe od Cidliny po Mrlinu – č.h.p. 1-04-04 – malá část jihovýchodně od města Nymburk,

Mrlina a Labe od Mrliny po Výrovku – č.h.p. 1-04-05 – severovýchodní část území, plošně nejrozsáhlejší,

Výrovka – č.h.p. 1-04-06 – jihovýchodní část území, převážně východně od Sadské,

Labe od Výrovky po Jizeru – č.h.p. 1-04-07 – území podél západní hranice SO.
 

Nejvýznamnějším vodním tokem celého území je řeka Labe, která protéká východozápadním směrem městem Nymburk. Na území se dále nachází řada drobných vodních toků, z nichž mezi další významné patří VýrovkaMrlina. Na řadě vodních toků jsou vybudovány rybníky a další vodní plochy. Celková výměra vodních ploch v SO ORP dosahuje 727 hektarů. Mezi plošně největší se řadí rybníky Bučický (2,04 ha), Hasina (1,18 ha) a Horní (0,97 ha). Ostatní rybníky nepřesahují svou rozlohou 0,5 hektaru. Území náleží do vodního útvaru podzemních vod – základní vrstva – oblast horní a střední Labe, útvar podzemních vod Labská křída a Jizerská křída levobřežní. Na území SO ORP Nymburk se nenachází chráněná oblast přirozené akumulace vod.

Hydrologické údaje

Profil

Tok

Plocha povodí (km2)

Průměrný průtok (m3/s)

N-leté průtoky (m3/s)

1

5

10

20

50

100

Nymburk

Labe
ř. km 895,90

9722,48

73,7

350

612

731

854

1020

1150

Vestec

Mrlina
ř. km 10,7

458,98

1,41

15,3

35,0

45,6

57,5

75,1

90

Český Brod

Šembera

ř. km 16,55

50,58

0,149

2,6

8,1

11,5

16,0

22,7

29

Plaňany

Výrovka

ř. km 21.50

263,78

0,764

7

12

21,2

30,2

58,9

75

Pozn.: průtok v profilu Nymburk nezávisí na vodním stavu, vodní stav je ovlivněn vzdutím. Hodnoty průtoku jsou určeny součtem průtoků vodní elektrárny, jezu a limnigrafu Vestec.

Příčiny povodňových stavů:

Povodně na středním Labi jsou zpravidla způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkami na větší části povodí (často spojeno se souběžným rozpouštěním sněhové pokrývky), povodně způsobené lokálními srážkami na přítocích se vzhledem k poměru vodnosti těchto přítoků k vodnosti Labe na samotném středním Labi obvykle neprojeví povodňovým nebezpečím. Povodně způsobené ledovými jevy jsou na středním Labi v tomto správním obvodě méně časté, protože ve zdejších podmínkách dochází k plošnému zamrzání hladiny Labe jen velmi zřídka.

Protipovodňová opatření pro případ zvláštních povodní, tj. povodní způsobených poruchou či havarijním stavem vodních děl, budou předmětem samostatných povodňových plánů těchto vodních děl. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k velikosti povodí Labe lze proto pro povodňovou ochranu na samotném středním Labi přijmout předpoklad, že povodně z hydrologických příčin i ledové povodně jsou na tomto správním obvodu poměrně dobře předpověditelné. Nejpravděpodobnější výskyt maximálních ročních průtoků je v období leden–duben.

Další informace: Vodní tokyVodní díla


Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

   | tisk | nahoru |

stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 04.02.2022, publikována: 16.09.2024